Martinibaby

Kdo by se nezamiloval do Aoi :)

První shlédnutí filmu Ai no mukidashi jakožto lehce přiopilá a s lehce přiopilými spoludivačkami na mě zapůsobilo poněkud jinak, než shlédnutí druhé v naprosto střízlivém a osamoceném stavu - obojí však velmi silně. Stále je to film, ve kterém je obsaženo naprosto všechno - vtip, láska, bitky, sex, víra, zoufalství, perverze, bezmocnost, ale hlavně láska... prostě život ve více či méně absurdní rovině. Napodruhé ve mě ale po skončení zůstaly pocity vážnějšího rázu, byť jsem teď byla přes prvotní šok a pobavení schopna vidět ve filmu i spoustu nedokonalostí. Ty byly ale s přehledem převálcovány naprosto skvostnými hereckými výkony a přinejmenším osobitým příběhem a 'poselstvím' filmu. Celek je něco naprosto epického, ve kterém si troufám tvrdit najde něco každý. Pro mě to bylo ověření toho, jak snadné může být rozložení lidské psychiky do poslední molekuly. Zakončení mě zahřálo u (mého bohužel čím dál tím víc skeptického) srdce a nechalo v něm kousky naděje. Co víc si od filmu přát?

Zarazilo mě, že jsem Nanu 2 neohodnotila hned po tom, co jsem ji viděla poprvé. Ale když jsem zavzpomínala na to, jak mi tehdy po shlédnutí bylo, vlastně to dokonale chápu. S odstupem času a druhým shlédnutím jsem si trochu utřídila myšlenky a snad vyplodím něco smysluplného.. Tak tedy - velká chyba přeobsadit Hachi (i když vím, že Aoi roli v druhém filmu odmítla, takže to vlastně vůbec není chyba filmařů), Yui sice dělala co mohla, ale prostě to nebyla taková Hachi jako Aoi. Zato Mika v roli Nany je pořád stejně geniální, stejně jako filmový Nobu, Yasu nebo Takumi, a co se dalších změn v obsazení týče, ty mě jen potěšily (Ren a Shin). Celkově se všichni snažili s filmem vypořádat jak nejlíp to šlo, ale pro mě to bohužel už nemělo takovou sílu jako NANA anime, zůstávám tedy u 4 hvězdiček, ale jsou trochu o něčem jiném než u prvního filmu.

Hrozně jsem doufala, že finální zápletka bude trochu jiná, protože průběh filmu se mi dost líbil. Možná právě proto, že to vlastně nebylo nic extra, bylo to prostě jen strašně reálné a mně se líbilo, že se nesnažili vybudovat nějaký ohromující dechberoucí lovestory příběh, protože tohle se vážně děje. Vím že konec nemůžu vyčítat filmu (knihu si hodlám někdy přečíst), ale od jisté události (nebudu spoilerovat), kterou jsem mimochodem více méně ze srandy uhodla tak minutu před tím, než k ní došlo, mně prostě mrzelo, že se film neubíral trochu jiným směrem. A tak se pro mě One Day stal jen dalším ze spousty filmů s podobnou tématikou..

Velmi nedějové, zato inovativně epizodní a velmi zábavné, k tomu perfektně herecky obsazené a hudbou dokreslené. Ano, není to žádný epický filmařský zázrak, ale mě to prostě baví.

První série mě naprosto uchvátila, a troufám si říct, že nejen proto, že studuju taky psychologii. Zajímaly mě osudy všech 'hrdinů', byla jsem napjatá jako kšandy a zvědavá jak to všechno dopadne, co se vyřeší a jak. Naprosto perfektní herecké výkony, nejvíc ze všech se mi líbila Mia (jako Sophie) a Dianne (jako Gina). Druhá série se změnou prostředí mě nejdřív trochu vyděsila, ale zvykla jsem si, oblíbila si většinu nových postav, i když na některé jsem se těšila víc a na jiné míň. Naprostou špičkou pro mě byla Alison Pill (v roli April). Poslední série mě bohužel ani zdaleka nepohltila jako první dvě, popravdě řečeno jsem se skoro nutila do každého dalšího dílu. Postavy mi přišly čím dál tím víc vyhroceně vykonstruované, méně reálné, sezení se točila v kruzích a chování Paula mě štvalo víc a víc (přiznávám ale, že nikdy nebyl moje oblíbená postava=D). Nudila jsem se. Závěrečné episody celkový dojem vylepšily, ale jen malinko. In Treatment jako celek - výborný nápad, forma, herecké výkony, hudba (!!!). Kvalita ale pomalounku klesá a myslím, že je dobře, že dalšé série už se neplánuje, nechtěla bych si tento výsledně stále pozitivní dojem pokazit.

Nemůžu se zbavit pocitu, že byť je film své knižní předloze hodně věrný, ani zdaleka mě tolik nezasáhl jako právě kniha. Jakoby se odehrával za tlustou vrstvou skla a celková myšlenka nebo 'poselství' se přes ni prostě nedostalo, kdežto z knihy přímo sršelo z každé další stránky.

MILUJU tenhle film. More please? :)

Ach, skoro mi to trhá srdce, ale opět jsem se přesvědčila, že animáče mi moc nesvědčí. Rozhodně musím vyzdvihnout hudbu a Johnnyho geniální dabing, Bill Nighy taky nezklamal i Isla s Abigail byly moc fajn, ale tím to pro mě asi hasne. Nějak mě to celé moc nebralo a vyjma pár dobrých džouků jsem se skoro nudila. Kdyby aspoň všechny ty zvířátka nebyly tak ošklivý.. No jak říkám, ne zrovna můj šálek čaje.

Nuda, nuda, obrazná šeď a další nuda. Nemohla jsem se dočkat každé dalšé scény s Ashley Greene a Shilohovi jsem chtěla dát v každé druhé scéně po tlamě. Popravdě řečeno nejen jemu, ale asi tak 90% obsazení. Nedějové, ani ne vtipné, nedotažené, pořádně to nezačalo ani neskončilo. Brr. Dvě hvězdičky, jedna za hudbu a druhá za Ashley.