lineker

Výrazově nadupané, rozkvetlé, bohaté. Bohužel také od druhé třetiny obsahově prázdné, negradující, pomíjející snahu o silnější pouto k jednotlivým postavám. Ctihodný pan Karel Čapek by koukal, kam až to mašinka, pro kterou dal světu jméno jednou dotáhne.

Potichu jakoby někde mimo nás vyprávěný příběh o setkání jehož následky ponesou zúčastnění až do své smrti a někteří dokonce do znovunarození. Eva Green dokáže zahrát opravdu všechno.

Filmu jednoznačně vévodí Tom Hardy barman, který se na první pohled jeví značně prostoduše, ale z kterého cítíte, že všechno nebude úplně v pořádku. Příběhem film "retruje" někam do poloviny devadesátých let, kdy mafiánské gangsterky jednoznačně vládli v čele s Robertem De Nirem. Zároveň si tím však upletl velmi silný bič, kterým bohužel dostal v porovnání se zlatou dobou tohoto žánru solidně napráskáno.

Tak toto se Irům na rozdíl od The Canal moc nepovedlo. Devadesátiminutová hra na světlonoše, kde jsou nám postupně představovány všechny možné světelné zdroje. Jelikož jedině to vás může ochránit před zlem, které nikdy nemělo být zjeveno. A to, že ve filmu v podstatě zjeveno také není, je jedním z mnoha mínusů tohoto hororu. Chvílemi slušné napětí a ne nehezká tvář hlavní hrdinky, to jsou jediné dva body, které mne donutili dokoukat film do konce.

Pro ty co nepotřebují potoky krve, kilometry vyhřezlých střev či litry mozkomíšního moku se jedná o vcelku podařený kousek ( i když zmiňovaným se také zrovna nešetří). Po brutálním úvodu, přijde zklidnění ve formě nevinného dovádění tří ne zcela ovladatelných adolescentů aby závěr opravdu gradoval ve slušnou gore uchylárnu. Slušná horská dráha, která vás v pohodě dokáže 90 minut bavit bez toho aby jste se poblinkal.

Tak jsem se k tomu taky konečně dokopal. Ale spíš kvůli Fincherovi, než cokoliv jinému. Tato sociální síť jde totiž v reálném životě zcela mimo mne a navíc filmy mapující nějakou skutečnost událost či osobnost mne díky své "přidané komerční hodnotě" moc neberou. Výsledek? Fincher prostě zklamat neumí, a tak co by svědek soudního sporu o jeden z největších a nejvýdělečnějších patentů dvacátého století jsem se neskutečně bavil. Jde hlavně o zcela racionální přístup k filmu k vykreslení ( více či méně reálné) všech lidí kteří měli s počátkem facebooku co do činění. Raritkou sám o sobě je potom Mark Zuckerberg, sebestředný hajzlík až nebezpečně zahleděný do svého geniálního ega. Člověk žijící mimo realitu, ale zároveň genius, který dokázal, že v jednoduchosti je někdy až nebezpečná síla.

Fresh romantická komedie s příjemný hereckým obsazením. Netušil jsem, že Keira může být docela kus, ovšem vzhledem filmu jasně dominuje Chloë.

Pateticky lze říci, že jde o svěží vítr do filmových zpracování lehce ulítlých komedií. X párů, které mohou navenek působit zcela seriózně prožívají za zdmi svých domovů soukromé intimní války. Tak jako jsou lidé vlastnící stovky různých povah a charakterů, může každý z nich ve svém hlubokém nitru skrývat nejednu sexuální podivnost. Líbil se mně nadhled, perverzní humor, který však díky daným situacím nepůsobil nikterak zvráceně. Simultánně překládaný sex po telefonu mně rozsekal a následně skoro rozplakal. Tomu se říká síla okamžiku.

Film, který mně jako silného empatika citově doslova svlékl z kůže.

Fotograf bez Saudka by snad byl i průměrným filmem. Pokud člověk ví z jaké interní síly je čerpáno nemůže jinak než celkový dojem z filmu vyjádřit pouze lehkým ušklebkem.