annihilation

Prvním dílem jsem byla nadšená, cítila jsem z něj ruku Franka Darabonta, který si umí pohrát s atmosférou a hrdiny svých snímků zobrazit tak, že se živě vžijete do jejich situace. I nápad celého seriálu mi přišel dobrý. Ale postupem dílů se vše obrátilo k nudnějšímu scénáři. Sice vždy nastane nějaký menší převrat, ale děj se nikam neposouvá. V další sérii se už tvůrci obrací ke známým seriálovým klišé a přesně v tu dobu jsem ztratila o Walking dead zájem. Škoda nevyužitého potenciálu.

Toto dílo jednoznačně dokáže zapůsobit. Velmi kladně oceňuji Trierovu originální myšlenku. Snímek je - přeneseně řečeno - hororový dokument o natáčení filmu. Doktor Mesmer, který je postavou filmu, o kterém je natáčen film dvěma hlavními postavami, zkoumá rychle se rozšiřující nemoc a nakonec zjišťuje, že on sám je jejím šiřitelem. Tím splývá se svým vlastním scénáristou, který nemoc vylíčí tak detailně, že se pomocí lidského podvědomí dostane na povrch reality a otevírá navždy uzavřený kruh epidemie. To, že se tato převratná myšlenka objevila až na konci filmu, diváka trochu zaskočí a vnukne mu (ne)oprávněný pocit, že mu chybí nějaká poetická stránka, hlubší forma. Vše je nutno složitě hledat v symbolech (například jméno doktora Mesmera odkazuje na jeho jmenovce, který objevil tajemnou hypnózu, Trierovu nenávist k ženám, kterou nechává vykrystalizovat tím, že první, kdo je nemocí reálně postižen, je žena, nebo třeba dvojrole (v tomto případě možná trojrole, je nutno započítat i režii a scénář), která jasně udává myšlenku,.. ), ale na druhou stranu je to dost neohraný způsob komunikace s divákem, navíc oslazený velmi působivou - a z obrazu téměř vystupující - atmosférou.

Maggie je sice roztomilá, ale příběh je nanicovatý, protože disponuje jen jedním vcelku dobrým nápadem. A přitom by se mohl v krátkometrážním snímku nějak vyjádřit, zdůraznit nějakou myšlenku, pocit, cokoliv.. Ale to by něco musel mít, něco jiného než slávu Simpsonů. Smůla.

Samotná myšlenka filmu se ukazuje jako celkem slibný nápad, v mnoha místech dokonce i příjemně překvapí, ale ve finále je celý tento koncept převýšen klasickými hollywoodskými trapnosti, které mají okouzlit méně inteligentního diváka a po čase místo slibovaného napětí začne spíše nudit. Jediné, co pak reálně táhne děj kupředu je - jindy okouzlující - Jeff Bridges v roli nebezpečného šílence, kterou ztvárnil brilantně do posledního puntíku. Ale dobrý herecký výkon dělá jen polovinu filmu, proto ho řadím mezi průměrné.

Nápad filmu byl skvělý, provedení ale vázlo. Zprvu snímek působil poutavě, ale po čase začal velmi nudit. Vyprávění se stalo nezajímavým, dialogy jaksi zbytečně rozvleklými a nikam nevedoucími. Přiznám se, po naprostém kýči znázornění "Zrození Venuše" jsem o tuto podívanou ztratila jakýkoliv náznak zájmu.

Smekám před Jiřím Menzlem, který dokázal, že krása a poetika knihy se dá přenést na plátno neporušena. Nádherný smysl pro detail, nekonvenčnost, neskutečný humor, šarm, nostalgii a hlavně vyjádření vší té vzletnosti a snivosti dýchá na diváka celou dobu a nutí ho, aby si snímek zamiloval až do poslední kapky jeho půvabu. Herecké obsazení nemohlo být lepší - jak hlavních rolí, tak i vedlejších - kdo by si neoblíbil strýce Pepina, když ho ztvárnil tak skvělý herec jako Jaromír Hanzlík? Pokud jste ještě neviděli film nebo nečetli knihu, či snad obojí, udělejte si na to určitě čas. Stojí to za to.

Zbožňuji způsob, jakým byl seriál natočen. Předlohy od Agathy Christie jsou samy o sobě skvělé a seriál z nich dokázal dostat opravdu maximum. Zapeklité deduktivní příběhy jsou umístěny do krásného prostředí, doplňují je výrazné kostýmy a samozřejmě mistrný David Suchet, který jako by byl pro roli detektiva Poirota přímo stvořen. Hrozně mě potěšilo, jakým způsobem byl použit krásný britský humor (který v těchto knihách není), opravdu se vždy skvěle pobavím. Filmy v tomto podání jsou lepší než-li seriál, ale přesto ho vřele doporučuji.

Obrázky Adolfa Borna, český humor a nezapomenutelný hlas Petra Nárožného. To snad nejde nemilovat, ať je vám pět nebo padesát. Nápadité, poučné a vtipné -staré dobré pohádky mají prostě šmrnc a nic se jim nevyrovná. :)

Poetická stránka filmu se velmi povedla, scény jsou krásné a vyjadřují pocity postav. Příjemné bylo i obsazení hlavních rolí, především Ralph Fiennes se na roli Oněgina skvěle hodí, protože dokáže diváka donutit, aby ho nenáviděl a posléze ho litoval. Avšak nemohu si pomoct, citlivému divákovi zkazí prožitek spousta detailů. Od nepovedených interiérů, přes externí prostředí až k dopisům, které se mi mezi sebou Nataša a Evžen píší v angličtině. Vesměs je to ale dobrý snímek, protože ze silné předlohy se dá vždy něco vytěžit.

Nápad zfilmovat Andersenovu krásnou pohádku nekonvenčním způsobem mi přišel dobrý. Hlavně to, že Kay a Gerda zde nejsou zobrazeni jako děti a jiskření právě mezi Kayem a Sněhovou královnou tak dává zpracování novou energii a myšlenku. Ale jak tomu bývá, ten dobrý nápad ztroskotává kvůli spoustě romantických klišé, nedostatečnému zapracování velmi rozmanitých motivů (která kniha nabízí na stříbrném podnosu) a také kvůli zbytečné roztahanosti. A je to velká škoda, jelikož z takového nápaditého příběhu by se dalo vytěžit mnohem více..