Postřižiny
Komedie / Poetický
Československo, 1980, 93 min
Režie:
Jiří MenzelHudba:
Jiří ŠustHrají:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín, Pavel Vondruška, Rudolf Hrušínský ml., Oldřich Vízner, Miroslav Donutil, Josef Vondráček, Jaroslav Vozáb, Zdeněk Podskalský st., Václav Kotva, Zdeněk Kozák st., Pavel Wuršer, Josef Otoupal, Jan Hraběta, Jaroslava Kretschmerová, Jiří Kodeš, Václav Knop, Alexej Okuněv, Rudolf Stärz, Tomáš Töpfer, Ivan Rajmont, Jaroslav Tomsa, Rudolf Serina, Hana Forejtová, Ladislav Lahoda, Miroslav LahodaPlakáty
Obsah
-
Mozaika humorně laděných událostí začíná jedním z malých rituálů, kterými si koření spokojené manželství Francin a Maryška. Ta hledá v přítmí ložnice malý dárek, kterým je tentokrát patentní navlékač jehel. Francin je správcem pivovaru v jednom malém českém městečku a druhého dne provází po pivovaru správní radu, kterou seznamuje se situací a také plány do budoucna. Radové však věnují pozornost spíše dění na zahradě pivovaru, kde Maryška rázně pomáhá řezníkům se zabíjačkou. Všichni jsou krásnou ženou okouzleni, zejména pak doktor Gruntorád. A když pánové skončí prohlídku, okázale vyjádří Francinovi svou nedůvěru, velmi ochotně se nechají pozvat paní správcovou na zabíjačkové pohoštění, které protáhne do pozdního večera.
Další den čeká Francina další nemilé překvapení. Na pivovarském dvoře se objeví jeho velmi svérázný a především velmi hlučný bratr Pepin. Francin tuší blížící se pohromu. První obětí Pepina se stane čeledín který si po jeho radě jak se má správně sekat dřevo, usekne prst. A to jistě netuší, že to je jen první z nehod, které ho čekají pokaždé, když se s Pepinem potká. V Maryšce najde Pepin se svými bláznivými nápady spřízněnou duši. To se ovšem nelíbí Francinovi, který se sice snaží bláznivé nápady svého bratra nevnímat, čeho je však moc, toho je příliš. Nejprve rozzlobený Francin vykáže dvojici ze zahrady, zvolí však nešťastnou formulaci, aby si šli hlučet, třeba na komín. Pepin a Maryška ho totiž vezmou za slovo a vylezou na komín pivovaru.
Zatímco se nahoře dobře baví, Francin dole umírá strachy. Dorazí doktor Gruntorád a současně přijedou také hasiči v čele s kominickým mistrem Giorgim, který je také jedním ze správců pivovaru. Ten vyleze na komín, aby oba vyzval k dodržování pořádku a ve jménu zákona jim přikázal slézt dolů. Jeho vylomeniny však pokračují a jejich důsledkem je nakonec vymknutý kotník paní správcové. Doktor Gruntorád nařídí klid na lůžku, aby se noha zhojila. Francin je spokojený, konečně bude mít klid a navíc může svou ženu obskakovat a zahrnovat pozorností. Raduje se však předčasně.
Nevinná doktorova poznámka o nové módě zkracování, vede k další sérii nápadů, pro které nemá Francin pochopení. Nejprve vyléčená Maryška s Pepinem radikálně zkrátí nohy jídelního stolu a poté se rozjede do města, aby si nechala zkrátit své dlouhé husté vlasy, které obdivuje celé město. Holič Dóďa je v šoku a odmítá takový zločin, Maryška však trvá a svém... (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (313)
-
Lima
Nejlepší oslava piva, tučného jídla a ženských vlasů, jakou si lze představit. A posilovacích pružin :o)(13.4.2003)
-
Galadriel
Krásný poetický film se skvělými herci a atmosférou. Kdo ho ještě neviděl???(24.11.2003)
-
Tosim
KDYBYCH NEBYL PŘEDSEDOU SPRÁVNÍ RADY PIVOVARU, CHTĚL BYCH BÝT JEHO SPRÁVCEM.(9.5.2003)
-
Tetsuo
Nejrozporuplnější Menzelův film. Na jednu stranu oslava "starých dobrých časů" v době normalizace, na druhu stranu konzumní hédonizmus - čili něco normalizaci zcela vyhovujícího. Perfektní figurkářské (nikoli herecké) výkony se v paměti diváků usadily jako esence Hrabalovské poetiky, jenže Hrabal byl mnohem drsnější a výrazově bohatší. Hrabal není Hladil, ani krasosmutný narcis jako Menzel. Postřižiny se staly erbovním filmem všech přeslazených retrolimonád, jimiž nás dnes přehlcují čeští filmaři v kinech i v televizi.(1.4.2003)
-
Radyo
Nááááááááááááádhera. Co vám mám povídat, to se prostě MUSÍ vidět!! Tenhle film je absolutní pecka. Poprvé jsem ho viděl asi v roce 1982 a od té doby snad 15x, ale pokaždé se mi líbí. Naprosto k sežrání je samozřejmě Magda Vašáryová, ovšem nezapomenutelný je i Pepin v podání Jaromíra Hanzlíka. Postřižiny, to je prostě vysoká škola filmu. I pan Hrabal myslím musel být taky spokojený.(18.1.2003)
-
Matty
Hezký český film. Až moc. 70% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, reypal, kneekal(24.4.2005)
-
gouryella
Pro me zustane tento film navzdy nejlepsi adaptaci jakekoliv knihy Bohumila Hrabala - presto, ze jej jednotlive televizni stanice omilaji v jednom kuse budu se stale kochat pohledem na dokonale herecke vykony a dokonaly zadecek pani Vasaryove (::(23.7.2002)
-
Djkoma
Poezie na téma pivo je nejhezčí věc na světě. Mnohými obdivované dílo jinými zatracovaný průměr, který si v každé době našel a nejde své obdivovatele.(19.2.2006)
-
Renton
Scénář: Jiří Menzel, Bohumil Hrabal .. Ach, to naše pivo..(12.1.2007)
-
Marigold
Český film. ČESKÝ film!!! Pivečko, krásná žena, bodří páni, kouzelný jazyk a ještě kouzelnější pábitel Pepin v nezapomenutelném balení Jaromíra Hanzlíka. Hrabal obrazem a zvukem. V celé své kráse, v celé své humornosti i trefnosti. Síla české kinamtografie zkrocená a usměrněná do sluncem prosluněného dvora pivovaru, ve kterém se krom piva zkapalňuje i esence slova "pohoda"...(10.2.2004)
-
Pohrobek
Co může člověka na světe asi tak potěšit? Galerie toho nejúdernějšího, nejopravdovějšího a nejtrvalejšího se nám tu rozkládá před očima, ať se jedná o vykuchané prasátko proměnivší se v horu nejdráždivějších laskomin, žlutavý mok ladně kanoucí do bezedných hrdel, ideálně se klenoucí poprsí plně krásné Magdy Vašáryové nebo řeřavá poezie komínové eskapády. Požitkářství všech druhů, avšak pouze jedné, té nejvyšší úrovně.(26.4.2005)
-
AngelAngie
Česká klasika, která si mé srdce z daleka nezískala, ale režijně nadchla.(30.9.2009)
-
Radek99
Postřižiny - prastarý předkřesťanský slovanský rituál, při němž se jako symbolické zdůraznění iniciace vstupu pomezi dospělé mladému jinochovi ostřihali vlasy. Bohumil Hrabal však ve svém textu dává význam postřižin ještě do jiných konotací - jde přeneseně o myšlenku zkracování vzdáleností, které evokuje příchod nového vynálezu - rádia. Spojení éterem zkrátí podle očekávání vzdálenosti a zmenší tak svět. Tahle předzvěst dnešního globálního světa a jeho skutečného subjektivního zmenšení (zajisté také s příchodem filmu, televize, Internetu atd.) resonuje hlavní významovou rovinou Hrabalova textu. Myšlenka zkracování se stylizované literární postavě autorovy matky zalíbí natolik, že se rozhodne zkrátit také sukni (od kotníků ke kolenům), ocásek svému psovi, spolu s Pepinem zkrátí i nohy židle a stolu a nakonec i vlasy podle vzoru černošské fenomenální tanečnice Josefiny Bakerové. Bohumil Hrabal ve svém úchvatném románu chtěl hlavně vykreslit a idealizovat svůj dětský svět a postavy v něm se pohybující. Stvořil tak literární stylizované postavy svých rodičů, Maryšky a Francina, a také svého strýce - velkého pábitele Pepina. Zřejmý je dualita světů a postav obou bratrů - zatímco Francin je střízlivý, pragmatický a dá se říci přízemní a opatrný člověk, ukřičený Pepin je jeho pravý opak - ztělesnění živelnosti, touhy po dobrodružství a vitální radosti ze života (Jiří Menzel pak zjevně akcentoval ještě charakterové vyznění do jakési obdoby Haškova Švejka, ono švejkovství je transparentní, ale ve filmu se nedá jednoznačně definovat, zda je Pepin skutečný pábitel či prostoduchý blázen - schází tu Hrabalovský literární narační tok spojený s touto postavou, tady jsou jen torza Pepinových příběhů). Taková je i Hrabalova stylizovaná maminka, která je zidealizovaným obrazem zemitého zdraví a životní síly (důraz na pojídání masa a pití piva), ale i přirozené krásy a elegance, patetické oslavy ženství. Idealizovaný svět rodičů a ,,zlaté časy" dětství se pro Hrabala staly centrem příběhu. Jiří Menzel používá coby analogii tohoto autorského přístupu stylizaci k poetice amerických němých grotesek (zatmívačky, roztmívačky, v některých scénách zrychlený obraz akcentující situační komiku a odpovídající groteskovou hudbu, řetězení gagů bez potřeby replik...), zalidňuje svůj film obrovským množstvím figurek (nedá se říci, že by šlo přímo o charaktery postav, jak je normálně zvykem), které slouží jen k pronášení bonmotů či jsou zapojeni v situační komice, vytvářející jakési volné filmové pásmo, mozaiku napletenou na volnou příběhovou linii, poetiky adorace přelomu století (né nepodobné filmům o českém géniovi Cimrmanovi) či zapojení různých metatextů (dobových reklamních sloganů...). Ta záměrná idyličnost ve vykreslení rodičů i pohody domova z Hrabalova textu se přenáší i do Menzelova filmu - a to dokonce hypertrofovaně až v jakési poetice idyličnosti - Menzel tak vytváří analogii k biedermeierskému vidění světa (což je možná typické i pro jeho další filmové adaptace). Ztrácí se naopak určitá expresivnost a hlavně komplikovaná stavba textu a ono pábitelství, které je v podání strýce Pepina jen slabou ozvěnou jeho literárního předobrazu. Přesto jsou Postřižiny vynikající a takřka dokonalý film, plný laskavého humoru i vidění světa, bezpočtu legendárních hlášek, ale především poctou a pomníkem onomu budoucímu spisovateli, kterého Maryška nosí pod srdcem pro svého Francina...(27.12.2007)
-
Superpero
Nudíte se? Pořiďte si medvídka mývala.(17.1.2007)
-
Kulmon
Menzel v kombinaci s Hrabalem byla odjakživa výborná kombinace.(2.5.2007)
-
B!shop
Naprosto spickovej Menzeluv film a jedna z jeho nejlepsich Hrabalovo adaptaci. Sice je fakt, ze nepatrny vytky by se k filmu nasli, hlavne, ze neustaly rvani Pepina leze za chvily krapet na nervy, ale to jsou jen drobnosti. Jinak herci naprosto perfektni, potesi hlavne samozrejme Hanzlik, pak oba Hrusinsky a Vizner. Menzel opet perfektne zvladnul takovou tu poetickou naladu, takze film nenudi a je vtipnej, i kdyz se vlastne nic nedeje a neni tu zadnej pribeh. Proste jeden z tech filmu, na ktery se vzdy rad mrknu.(18.2.2008)
-
Flipper
Odkedy hlučný brat otvoril ústa som sa neprestal baviť a smiať na jeho príbehoch. Takéto kontroly, ktoré barmanom berú licenciu za zle vychladené pivo by som navrhol nejednej miestnej dedine u nás v okolí. Inak neuveriteľne pôsobivá oslava života, ktorá neraz prekvapí (čurajúci kôň ma dostal). Magda mala ostať pri herectve a nie pchať sa do politiky...(29.5.2010)
-
igi B.
Nu ano, nestárnoucí, okouzlující, vlídně nostalgická - zase ale jenom taková naše hezká česká komedie. Psal se osumdesátý a Hrabal nebyl zrovna vydávaným autorem. Leč tolerovaným. Ano, v tomhle filmu je méně Hrabala, o to však více Menzela - lehce cimrmanovsky křísnutého. Mám tenhle film rád a kdykoli se na něj s chutí podívám. Čtyři hvězdičky jsou imrvére poctivým hodnocením.(22.3.2006)
-
mysicka
Krasne, krasne, krasne...(24.10.2003)
-
Lynn
Režisérský rukopis Jiřího Menzela se mi velice líbí, zvláště jeho jemný humor a poetika. Mimoto patří Postřižiny k nejlepším českým filmům vůbec, zejména kvůli nezapomenutelné Magdě Vášáryové, Jaromíru Hanzlíkovi a Rudolfu Hrušínském. Naprosto neotřesitelných 5*.(1.5.2005)
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
| V kinech ČR od: | 01.02.1981 |
|---|---|
| Na DVD od: | 01.10.2004 Bonton |
| Na levném DVD od: | 29.11.2007 Blesk |
| Na levném DVD od: | 03.04.2011 dvdcom |