Kybela

Líbí se mi možná víc než jednička a písničky v češtině nejsou zas tak hrozné, když si vzpomenu, co všechno si dovolí čeští dabéři přezpívat.

Upozornění: obsahuje spoiler. První, co jsem nepochopila, byla ta blairwitchská kamera, která však v tomto případě příliš atmosféře nedodala (alespoň pro mě). A pak ten střih. S Lynchovými filmy nemám takový problém jako s tímhle. Absolutně jsem se nechytala v časové souslednosti, nechápala jsem, zda jsou to vzpomínky, sny, představy nebo něco mezi tím a už vůbec jsem nedokázala pochopit jejich význam. Dívku ano, ale výtah, schodiště, několikery dveře, tramvaj, sáňkující děti a podobné výjevy ne. Možná že jsem se tak úpěnlivě snažila to pochopit, až mi unikl nějaký skutečný smysl, který tkví v lyrické stránce filmu. Nevím. Ovšem to, co jsem si řekla, když se přede mnou objevil nápis KONEC, bylo: "No to snad ne!", protože jsem se vůbec nedozvěděla, kdo je vlastně zabil (což mi přijde docela podstatné).

Moc pěkný film, u kterého mě nejvíc potěšilo, že jsem až do poslední chvíle nevěděla, jak to s nimi dopadne.

Výborná komedie, kterou jsem si oblíbila už jako dítě. Po mnoha letech jsem se k filmu dostala znovu a bavila jsem se úžasně, protože ke kdysi známým vtípkům přibylo ještě pár nových, které jsem ve své dětské nevinnosti nepochopila (např.: "Chceš, abych ti ukázala svou známku?"). Nevím, co víc k tomu dodat, tenhle film mě prostě baví.

Tak tohle už není pro mě. Jako těsně předrevoluční dítě jsem přesycena tím, jak se neustále připomíná, jaké to za komunistů bylo...Já to nezažila, proto se dívám na filmy z té doby z pohledu, zda mi ten film něco dá i dnes. A tento - sice nápaditý - film mi jen způsobil bolest hlavy, protože skoro celou dobu tam divně poskakovali barevní lidé na ozřesný zvuk trubky. Námět je skvělý, ale provedení se mi nelíbí, nudilo mě to. Možná jsem zmlsaná všemi vymoženostmi moderní kinematografie, možná jsem to pořádně nepochopila, možná ale jen tento film patří do doby, kdy byl natočen. Dvě hvězdičky hlavně kvůli panu Werichovi.

Nejdřív to pro mě byl jen trochu nadprůměrný akční film, pak jsem se zamilovala do Batmanova upraveného hlasu a nakonec jsem byla trochu smutná, že už to skončilo. Co mě ale šokovalo, bylo zjištění, že toho odporného Jokera hrál (a výborně!) můj oblíbený "rytíř" Heath Ledger. To tedy byl výkon. Velké plus dávám také za to, že jsem se několikrát srdečně zasmála ("nenápadné" lamborgini, okouzlující motorka,...). Navrch ještě krásně komplikovaný děj, kde se dá vstát z mrtvých a všechno převrátit naruby. Takže ano, já to beru :)

I když jsem neprobrečela celý film, zapůsobil na mě, protože se dobře vypořádal s tématem smrti. Sice to, jak si sourozenci neustále vyjadřovali lásku, bylo přitažené za vlasy, ale je to Amerika, takže se to dalo čekat. Mnohým tady vadí, že děti byly vyspělejší než dospělí. Já si myslím, že to bylo v pořádku, protože to, jak se člověk dokáže vyrovnat se smrtí, nesouvisí vůbec s věkem. Moc se mi líbila kontrastní postava matky, která nic nechápala a za každou cenu se snažila udržet Kate při životě. Camron Diaz je podle mě dobrá herečka a svou roli zahrála přesně tak, jak bylo potřeba, aby film dal divákovi to, co má.

Ani jsem to nedokoukala, bylo to příliš přeplácané a užvaněné, humoru by se jeden nedočkal. Radši nehodnotím.

Napínavé, zlověstné, husí kůži způsobující. Co mi ale dost vadilo, byli ti mimozemšťané. Vůbec bych je neukazovala, nechala bych tam jen ten pocit, že tu jsou. Bylo by to tak efektnější a silnější, alespoň pro mě.

Ach, ten Mel. Jako herce ho naprosto zbožňuju a obdivuju, ale ty kousky, co předvádí jako režisér - uřezané končetiny, kýbly krve, rozmlácené lebky, hlavy létající vzduchem...Nemůžu si pomoct, mě to pobavilo. A to asi není dobře, to zřejmě není jeho záměr, ale já už jsem tak navyklá od Tarantina. Kromě této Melovy krvelačné mánie však ostatní hodnotím jako výbornou podívanou, která v sobě má i tu slibovanou romantiku.