Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (632)

plakát

Černé Vánoce (2006) 

Ve srovnání s původní verzí je tento remake o level níž, ale to jsem očekávala, tudíž z toho kdovíjak pobouřená nejsem. Jedná se o zcela průměrný slasher, který má vše, co od tohoto žánru lze očekávat. To znamená - lepé děvy, od světa odříznuté prostředí, tajemný vrah, postupně se ztrácející lidé, kteří jsou následně nacházeni brutálně zavražděni a v neposlední řadě hlavní hrdinka, která to nakonec přežije. Jak je vidět, kdovíjaký zázrak se od toho očekávat nedá a taky ho nedostanete. Jediné, co mi oproti originálu silně vadilo, bylo konečné rozuzlení a odhalení vraha následované trochu zbytečně protahovaným nemocničním závěrem. Jako plus naproti tomu beru průstřihy do vrahova mládí, které v původním originále nebyly. No, nic víc k tomu říct už ani nejde.

plakát

Apríl (1986) 

Svatý valentýn má svůj slasher, Halloween, Vánoce a Den díkuvzdání taky, tak proč by jeden nemohl mít taky Apríl, že? Na nápadu samotném nevidím nic špatného, ovšem provedení se moc nepovedlo. Potíž mi dělalo už jenom přežít začátek, který kromě pár docela podařených vtípků byl dost nudný. Jakmile přišly na řadu vraždy, přišlo další zklamání. Žádné gore se nekoná, všechny jsou ve stylu "objeví se vrah-střih-nic-najednou je tu mrtvola". Ano, slasher nutně nemusí být přehnaně krvavý, ale když by se na to mohlo koukat tříletý děcko aniž by se pak bálo jít spát, tak to v pořádku taky není. Navíc tomu chybí nápaditost. A proč tedy dávám nakonec dvě hvězdičky? Za prvé, ke konci se to výrazně zlepší a trocha napětí se přeci jen objeví. Za druhé, závěr je zajímavý a dá se říci, že i poměrně originální. A nakonec za třetí - Amy Steel. Z toho všeho mi tak nějak vyplývá, že April Fool's day je možná tak povinností pro skalní fandy slasheru, ovšem zbytku ho spíše neodporučuju.

plakát

Mr. Bean: Největší filmová katastrofa (1997) 

Já mám toho chlapa prostě ráda a i když je to v podstatě dost stupidní rodinná komedie, s Rowanem Atkinsonem to je o x řádů lepší, než by to bylo s kýmkoliv jiným. Zvlášť ty jeho ksichty mě nikdy nepřestanou bavit :).

plakát

Znamení ve zdi (2002) 

Malefique zrovna moc malefique sice není, ale koukatelné to je. Čtyři týpci - jedna cela a je z toho docela zajímavý příběh. Herci jsou sice průměrní, ale i tak mě docela bavilo se na ně dívat. Má to docela slušnou atmosféru a na závěr jsem byla upřímně zvědavá. Ten bohužel nebyl tak docela podle mých představ, což nakonec hnulo mým výsledným hodnocením. Ale pro někoho, kdo si libuje v mystických hororech to bude nejspíš to pravé.

plakát

Houbičky (2007) 

Partička mladých lidí se vydává do lesa, kde si plánují užít houbičkový dýchánek. Ale jakmile se začínají dít divné věci, není rázem jasné, zda se jedná o halucinace nebo realitu... Musím se přiznat, že jsem dosud neviděla jediný horor, kde by drogy a jejich účinky byly ústředním tématem. Přitom podobné téma toho nabízí dost zajímavého, hlavně co se halucinogenů týče. V tomto případě je ale zužitkováno jen napůl. Některé halucinace a výjevy jsou docela fajn, ale film jako celek postrádá určité důležité atributy. Zejména příběh sám a způsob jeho odvyprávění nejsou moc dobré. Chybí tomu ráz a napětí zde taky moc nenajdete. Samotný závěr, který se dal předvídat už od první čtvrtiny, je dokonalé klišé. Shrooms jako film nejspíš ocení jen pár lidí a u zbytku rychle upadne v zapomnění. Jak je vidět, zajímavé téma dobrý film ještě rozhodně nedělá.

plakát

Hostel III (2011) 

Nejsem překvapená, že Hostel III. dopadl takhle špatně. Jednička byla sice dobrá, dvojka už však byla hodně špatná. A trojka? Mizérie, která jen tak nenajde obdoby. Je to kýčovité, hloupé a atmosféry jaká byla v prvním díle to nemá ani co by se za nehet vešlo. Část mužského publika sice možná ocení až trapné množství spoře oděných zadků a bujných poprsí, ale jinak to nemá nic. Jednu hvězdičku dávám jenom proto, že jsem byla schopná to dokoukat. Víc k tomu říct ani nejde.

plakát

Vinyan (2008) 

Jsou dvě nejhorší věci v životě většiny žen: buď přestanou dávat její oblíbený seriál nebo jí zemře dítě. Jeanne, hlavní hrdinka tohoto filmu, přišla o syna při vlně tsunami a pěkně jí z toho šplouchá na maják. A tak neváhá spolu se svým lehce skeptickým manžílkem vysolit pěknou sumu peněz ne zrovna poctivě se živícím místním týpkům za účelem nalezení dítěte. Jenže nic není tak jednoduché a ani peníze nevyřeší vše... Vinyan je velmi zvláštní film. Spíš než jako horor se to ze začátku tváří jako drama v exotickém prostředí. První polovina je zároveň tím největším kamenem úrazu. Ne snad proto, že by byla málo „hororová“, ale proto, že je to nudné. Ono sledovat půlku filmu ženskou a jejího manžela jak se baví pořád dokola o tom, jestli jejich syn žije nebo ne, mě po chvilce snadno přestalo bavit. Jakmile se však pár dostává spolu se svými průvodci do divokých a neprobádaných oblastí Barmy, karta se obrací a z ukecaného dramatu se stává parádní atmosférické psycho, které nakonec excelentně graduje do naprosto šíleného závěru. Zvlášť ta děcka v džungli působila jako něco z úplně jiného světa. Je škoda, že s podobnou atmosférou nevyrukovali tvůrci dříve a místo toho nechali diváka víc než půl hodiny plácat se v depresích hlavních hrdinů. Potenciál zde byl, ale bohužel nebyl využit, takže hodnotím jako průměr, ačkoliv tak činím v podstatě velmi nerada.

plakát

Treevenge (2008) 

Když už byly ty Vánoce, pustila jsem si tento krátkometrážní horůrek. A možná z toho udělám svou vánoční tradici, protože se jedná o kvalitní směs vtipu, bizáru a trochy toho béčkového masakru, který je navíc po trikové stránce nebývale dobře zvládnutý.

plakát

Stag Night (2008) 

Dredatí bezďáci nahánějí v podzemce partu blbů bez orientačního smyslu a schopnosti racionálního řešení situace. Přesně o tom tenhle film je a o moc víc k tomu není potřeba dodávat. Snad jen, že roztřesená kamera, která je zde v mnoha komentářích tak haněna, mi tolik ani nevadila vzhledem k tomu, že většinu stopáže jsem filmu ani nevěnovala pozornost (a to nejen proto, že mě zrovna bolelo břicho). Dobře, uznávám, že pár docela pěkných scén tam bylo, a prostředí metra je podle mě v rámci hororu jedno z těch zajímavějších, ale to je tak celé. Slabší dvě hvězdy a můžou být rádi...

plakát

Nekro (2001) 

Nekro by nebyl prvním amatérským sexploitationem pod sluncem, ovšem jedno se mu musí nechat - autoři se s tím rozhodně nepárají a ukazují zde doslova vše. Osobně mě docela překvapily i vcelku slušné efekty. Na druhou stranu, nezanechalo to ve mně takový ten nechuťácký dojem, který považuju za nutnou součást podobných filmů, potažmo i kraťasů. Možná je to tím, že chování vraha mi přišlo místy dost nepřirozené (rozuměj dost přehrávané) a tak úplně mi nesedly ty divné zvuky, které se tam místy ozývaly. Tak jako tak to za zhlédnutí stálo.