Skip

Krásný, poeticky, humorný, takový je tento jedinečný film z Kerska, kde žijí rázovité postavičky, o kterých uměl Bohumil Hrabal tak krásně psát, a Jiří Menzel natočil jedny z našich nejkrásnějších filmů.

Ani bych nedokázal říct, čím mě ten film dokázal na začátku chytnout a držet až do konce. Prostě je to tak a tohle psychologické drama je opravdu dost dobré.

Způsob vyprávění se postupně stával docela nudným, i když jsem pochopil, o co režisérce šlo. Co je to ale platné, když nedokázala udržet moji pozornost. Po slibném rozjezdu tedy následoval útlum a čím dál častější koukání na hodinky. A vůbec mi není jasné, proč muselo být tolik prostoru věnováno výměnám zakrvácených plátýnek. Nijak mě to nepohoršovalo, to ne, ale přišlo mi to zcela zbytečné. Zoufalá, nemocná spisovatelka ale byla Corinnou Harfouchovou zahrána dobře, jen je holt škoda, jak byl film celkově pojatý.

Tak tohle byla stupiditka téměř na úrovni Rosamunde Pilcherové. Jediná hvězda za sem tam krásné záběry krajiny a blízkého okolí domu.

Jo, ti chlápci mě dost bavili a na konci bych si s nimi s chutí zaskákal na trampolíně. I když to sem tam skřípalo a jakoby lapalo po dechu, tak se to nakonec vždy sebralo a je z toho příjemný, v pohodě koukatelný film.

Ten film byl na zcela jiných vlnových délkách, než jsem já. Hodně jsme se míjeli. Všechno mi to připadalo takové o ničem, jenže on se o ničem dá natočit dobrý film, což ale není tento případ. A tak to byly proklatě dlouhé dvě hodiny.

Film má sice docela spád, ale stejně je to jen průměrný film o práci válečných zpravodajů. A nejhorší je, když se nám pokouší v těchto filmech sdělit něco o etice. Jakákoliv taková snaha vždycky vyjde naprázdno a herci pak působí až trapně. Nevím, proč to pořád dělají. Buď to neumí, nebo to prostě nejde. Tak ať se na to radši vykašlou. Jinak ale film moc nenudí a jak už jsem řekl, má docela spád, takže se na něj dá s jistou dávkou shovívavosti koukat.

Kdybych měl tento film zhodnotit jedním jediným slovem, použil bych slovo: vlažný. Ano, přesně takový tenhle film je, jako vlažný čaj nebo káva, ještě k tomu bez chuti a vůně. Je to film, který sice nenudí, ale dost vratce balancuje na té hraně, za níž už se dostavuje nuda. Hodina a půl dramatu, které nijak dramatické není, a k tomu velmi slabé herecké výkony.

Dost drsný a syrový film, z něhož čiší bezradnost a marnost jakékoliv snahy o alespoň malou nápravu. Velmi dobře natočené a zahrané.

Dost vydařená komedie, i když o něco málo horší něž ty nejlepší Haasovy kousky jako třeba Ať žije nebožtík nebo Mravnost nade vše. Kdybych měl vypíchnout něco z tohoto filmu, co mě obzvlášť pobavilo, pak by to bylo "slanění" Jindřicha Plachty z okna, nebo vyhláška o tom, že je zakázáno chodit po náměstí s povozy taženými dobytkem, neboť "je nevhodné, aby se po rynku dámy procházely ve společnosti volů a pánové ve společnosti krav".