Sagisia

Kdyby moje dítě mělo účet na csfd, hodnotilo by jedině pěti hvězdičkama :) Věková kategorie tak 4 roky a víc.

Aneb když je film překvapivě lepší než knížka...

After all this time? Always...

Holky jsou dobře cáklý, taky mě dostává hudba, zvlášť když do vaření nějakýho stoletýho receptu pustí Iron Maiden :) Ale hlavně: Vím co Jim!

...a prznitelka češtiny se usmívá... Ditu miluju už od té doby, co se u pokladen supermarketu Albert rvu o jejich magazín. Pořád mám ale radši Ditu když píše, než když mluví :)) Proto, i když je v pořadu naprosto skvělá kamera a božská kuchyně, to místy skřípe právě díky jejímu projevu a neherectví (to ostatně neplatí jenom u ní). Ale za to, že se s náma podělila o ty nejlepší recepty, který navíc fungujou, budiž odpuštěno...

Teď, když mi tu jedou titulky a do pozadí hraje oplodňovák Lost Stars, mám z toho filmu docela dobrej pocit. Ale když si vzpomenu na ten plytkej zbytek filmu, tak se držím zpátky. Je to milej film, o tom žádná. A slyšet Keiru zpívat je fajn. Ale jinak takřka bez emocí, samý klišé, imho nudná hudba (kromě Lost Stars ovšem :)), konec předvídatelnej... Za pár dobrých momentů teda dávám pár hvězd. - Edit : Napodruhé to bylo mnohem lepší...

I když jsem vůbec nevěřila, že by Ruth Wilson mohla být dobrá Jana, že by mohla být kniha někdy zfilmována tak, abych s tím já byla spokojená... je to tady! Kurňa, má to pár much, ale má to ten správný říz, ingredience, který jsem si myslela, že nebudou fungovat, a nakonec mě to úplně položilo...

Co je pro někoho nebem, může být pro jiného úplným dnem...

Na stupnici od jedné do deseti byla vášeň na bodu mínus dva. Rozhovory byly strojené, bez jiskry, bez chemie, jako by Jana a pan Rochester vůbec nebyli spřízněné duše. Při vší úctě k hercům docela nuda. Přitom jsem si při čtení knihy Janu fakt představovala trochu jako Charlotte, ale moje očekávání to teda ani trochu nesplnilo.

Vyprávění pana Svěráka je prostě balzám pro duši i pro uši...