Rousse

Geniální scénář vršící absurdnější situaci jednu za druhou do výsledných hodně nebezpečných ataků na moji bránici. Clooney byl úžasný, Malkovich byl parádní slizák, Pitt byl "fááákt hustééj týýýpek" slovy dnešní doby a McDormand byla.... jednoduše pod vlivem tlaku dnešní společnosti a jejího kultu krásy, takže pro její jednání mám jako žena naprosto pochopení. Ne že bych měla sklony k podobnému jednání. Vždyť peníze se dají vydělat i méně nebezpečným způsobem:-)

Předem podotýkám, že u mě, cokoliv, co JE FRANCOUZSKÉ = JE DOBRÉ. Proto jsem na tenhle film byla natěšená jak malé děcko. Škoda, že mi tento naivní dětský a zbožný pohled nevydržel až ke konci filmu, který mě opravdu vytrhl ze zbožného uctívání francouzské kinematografie, co se tohoto filmu týče. Profi filmařina byla zmáknutá na celé čáre (občasné rozkouskování obrazu bylo vážně hodně dobrým kořením), Vincent Cassel byl DOKONALÝ a Roy Dupuis mě úžasně příjemně překvapil - asocioval mi má pubertální léta strávená u seriálu Brutální Nikita - od té doby jsem myslela, že po něm ani pes neštěkne (co se pořádné role týče). A do dobyvatelské scény do vězení jsem byla více než nadšená. Ovšem poté co přišlo za seky - co je moc, to je moc. Po té přestřelce mě okamžitě napadlo "A kdo bude řídit pánové - beznohý nebo bezruký?" - a budiž, stalo se! Spolehlivě mě to rozesmálo a sundalo tenhle film o třídu níž. Doufám jen, že dvojka mě dostane do kolen taky - ale ne smíchem, jako to bylo na konci jedničky.

Přirozené asi jako pytlíková bramborová kaše ze školní jídelny. Dobrou chuť!

Pro mě osobně vlak z Contention vyrazil do Yumy s pětiminutovým zpožděním. Právě to zpoždění se mu stalo osudným, protože to, co se tam stalo během závěrečných pěti minut, to na mě působilo jako fantastická parodie a ne jako závěr úžasného westernu. A že tím úžasným westernem celých předešlých 113 minut opravdu Vlak do Yumy byl! Crowe a Bale? Nemám slov! Ben Foster? Nezbývá než žasnout (ve filmu působil, že je starší o 20 let). Dobovost a reálnost - to vše se povedlo na výbornou. Některé záběry kamery mě dostaly do kolen (sice mi občas až příliš zaváněly rukopisem mistra Leoneho, ale budiž - detail kola s odletujícím pískem si mě získal), ale toho závěru je vážně obrovská škoda.

Hodně divoká jízda s úžasným Kilmerem. Nemusíte být skalním fanouškem The Doors, abyste se nechali strhnout tempem Morrisonova života a spádem, kterým je příběh vyprávěn.

Dávkování této Burtnovy meducínky si většinou předepisuji následující: kdykoliv, kekoliv a v jakémkoliv množství. A to myslím vážně. Ještě před tímhle si mě Burton získal už snímkem The Nighmare before Christmas, ale tohle to je vážně úžasné. Jedna trefnější hláška za druhou, originální animace, pěkné písničky a dokonce i dobrý děj. Nemám, co bych tomuto dílku mohla vytknout.

Zajímá vás, jak se z kvalitního a naprosto úžasně originálního filmu protočit k naprosté šumařině? Tak si pusťte Věčný svit neposkvrněné mysli a vzápetí tuhle šmíru, které se sice originalita a nápad nemůže upřít, ovšem v provedení tahle komedoška poněkud drhne. Originalita se cení - a ta na počátku opravdu byla. Bohužel to obrovské množství mrtvých míst (která mi připadala, jakobych se dívala na uspávače hadů) jakoukoliv originalitu a husté zápichy naprosto přebilo. 2 hvězdy za naprosto úžasné coververze filmů, co se objevily v tomto snímku.

Zde pro mě ještě snesitelná Helena a Neckář a hlavně main theme "Kujme pikle kujme pikle, obvyklé i neobvyklé, kujme pikle, pikle kujme, spekulujme, intrikujme..." To si ty 4 hvězdy určitě zaslouží:-)

Jeden z nejlepších koncertů, který jsem měla tu čest vidět živě. A jedno z nejlepších hudebních DVD, které si můžete pustit - jenom opatrně, aby vám ta famózní fajršou nesežehla TV i s reprákama:-)

Na jedné straně nepřeberné množství úžasných, jedinečných a naprosto fantastických záběrů. Na straně druhé však pro velké množství diváků asi spousta otazníků, cože vlastně na těchto úžasných a jedinečných záběrech je? Já se na to dívala pozitivně - alespoň jsem si zopakovala poznávačky, které jsme dělali u zkoužky ze zoologie a botaniky nižších rostlin. A pokud mám hovořit za mě, tak můžu s klidným srdcem říct: "Děkuji, líbilo se mi to."