Veřejný nepřítel č. 1

Film překrásně ladí mezi krimi thrillerem, gangsterskou ságou a studií osobnosti. Tenhle film je drahokamem v žánru, s perfektním hereckým ansáblem, neuvěřitelné rekreace Francie ze 70. let, instinktivní a velmi realisticky podané akci, která je mimochodem podle pravdy a Richetovo režírování je velmi precizní, pod kontrolou, při sledování cítíte, že ví co režisér chce, tohle je další z filmů, které mě absolutně a nečekaně rozsekaly. Jacques Mesrine opravdu v 60-70 letech zabil několik lidí, loupil banky, opakovaně několikrát utekl z vězení a vlastně prováděl všechny věci o které, každý legendární kriminálník usiluje. Doporučuji ! (06.06.2014)

Tak tohle francouzi jednoduše umí! Dlouho jsem si nenašel čas a patřičnou náladu na tento snímek až včera! Jak tak pozoruji zdejší hodnocení a komentáře, tak většina z vás , to komentuje slovy, že tento první díl je pouze předzvěsť toho, co přijde v díle následujícím. Jestli je to tak, tak už teď se nemůžu dočkat co bude následovat, protože mě již naprosto dostala a odzbrojila tato první část! Jednoznačně ( pro mě ) životní výkon Vincenta Cassela jako Jaquesse Mesrina. Ten se do jeho postavy úplně převtělil a užíval si každičký moment filmu, což divák vidí doslova v každičkém záběru! Richetovi se podařil obdivuhodný kousek, převést život J. Mesrina( největšího francouzského gangstera všech dob) na filmové plátno v takovéto podobě! Opravdu velmi realisticky převedeno bez nijakých ústupků, syrové až do morku kostí. Při scéně, kdy Mesrine ( V. Cassel ) ubodává k smrti Araba za tichého přihlížení jeho bosse (G. Depardieu ), aby ho následně oba " za živa" zasypali, opravdu tuhne krev v žilách! Filmu nechybí téměř nic, od " seznamovacího začátku " a navození dokonalé atmosféry 60. let až po našlapané scény útěku z vězení a přestřelky. A ten konec nemohl být lepší pozvánkou k pokračování jménem Epilog! Výborný výkon zde předvádí také G. Depardieu v roli mafiánského bosse. Vynikající kamera, střih, to vše doplněno o skvělou hudbu dvojice Beltrami - Trumpp. 4 a 1/2 * , tu 1/2* si nechávám v zásobě až po shlédnutí Epilogu. ( je možné, že se k hodnocení ještě vrátím) (24.04.2009)

Od novodobého francouzského filmu tak nějak podvědomě čekám buď dementní scénář + velký rozpočet nebo experimentální, alternativní, nepochopitelný scénář natočený tak stroze, že je skoro k nekoukání. Veřejný nepřítel je ale ukázkou skvělé filmařiny po všech stránkách. Příběh stojí a padá s hlavním hrdinou, který patří k těm zloduchům, které si zamilujete (Mesrina pravděpodobně v momentě, kdy se s neuvěřitelnou drzostí vydává za policejního inspektora). Scénář ukazuje jeho temné stránky (pomsta manželovi Mesrinovy oblíbené prostitutky), ale nenechá vás na pochybách, že ta brutalita a vztek nevznikly samy o sobě (výslech v Alžírsku, samotka ve věznici, urážka manželky). A chvílemi je Mesrin tak milý a šarmantní, že byste mu skoro odpustili. A jako nefanynka Depardieua musím dodat, že střízlík Cassel tuhle "ikonu" francouzského filmu přehrává v každé scéně. (10.12.2008)

Docela jsem byl zvědavý co s tím příběhem nejslavnějšího francouzského gangstera Francouzi sami předvedou, ale příliš se mi do toho nechtělo. Ono už to slovo gangsterka mě příliš nezaujme, ale občas některé překvapí a některé přímo zazáří, jenže tahlencta je furt někde mezi. Rozhodně má scény, u kterých se mi vařila krev, ale také jsem chvílemi nevěděl, kde vlastně jsem a co po mně režisér vůbec chce. Nemůžu mu to mít za zlý, snaží se natočit nejdražší francouzský film jaký kdy snad vůbec natočený byl, a to se mu bezesporu daří, ale že bych z něj byl tak udřený, to se také nedá říct. Rozhodně mě to bavilo, ale závisí hodně na tom, co vlastně od filmu člověk očekává, a od gangsterky já čekám opravdu hodně, hlavně tedy něco, co jsem nikdy neviděl, a co mě dokáže překvapit, a jelikož je tento film o opravdovém gangsterovy, tak se nedokáže zbavit několika scén, které jsou bohužel tak skutečné, že ve filmu by to už nepřekvapilo, bohužel, realita je někdy opravdu hodně často ve filmu využívána tak nejkrutěji, jak to jen jde, a tady to teda jde na plno, a že je to všechno s tak mocnou šlechetností netřeba dodávat, furt je ten zabiják Francouz, a ti to mají trošku v krvi, ale mně prostě Vincent Cassel nepříjde jako pravý charismatický herec, hodný Francouze. Nikdy nebyl a asi ani nikdy nebude, i když tohle je zřejmě jeho životní role... (15.06.2009)

Nádhera, nejednou jsem plesal nad tím, že se konečně vrátila zpět, stará poctivá francouzská škola. Například při scéně útěku Mesrina z kanadského vězení jsem si okousal nehet na prostředníčku i s nášupem, tedy nehtem na malíčku. Nebo po skončení telefonického rozhovoru mezi Jacquesem a Jeanne se rozpůlí obraz a kamera ponechá dlouhý záběr za naprostého ticha do tváří Vincenta Cassela a Cécile De France a přesně tyhle "detaily" dělají ze zapomenutelného filmu, film nezapomenutelný a z obyčejných herců, herce neobyčejné. Když už jsem u těch herců, to je paráda, když se umí hrát, to je žrádlo sledovat Cassela, co? Nechat na sebe působit jeho charisma a současně se nechat ovládat strachem, který on dokáže vyvolat pouhým pohledem či jedním jediným slovem. Zkrátka zase jedna pořádně tvrdá, ale vyníkající dávka filmového umění. Tady to došlo tak daleko, že sám před sebou si musím dokola zdůvodňovat proč jsem ZATÍM nedal pátou hvězdu. Musím se přiznat, že jsem se, se sebou pěkně pohádal, protože film mám v palici, trailoš sjíždím donekonečna a přitom sem plácnu 4* jen proto, že mě děj přijde přilíš zkrátkovitej. Hold někdy jsou chvíle, kdy se citím jako ženská říkám NE, ale myslím ANO. Nikdy jsem si nepotrpěl na oslavu silvestra a vítání novýho roku, nebyl důvod. Zdraží sociálku, zdravotní, kabelovku, plyn, elektřinu, další holky mě opustěj, další vlasy mě opustěj, další úspory mě opustěj a přibudou mě snad jen další kila, ale konečně ten důvod mám !! V roce 2009 mě čeká finále o Jacquesovi Mesrinovi a to je přece pořádnej důvod se zlejt jako dobytek a uvítat tak nový rok strhujícím výkonem na záchodě. 6.1. 2008 - Po shlednutí druhého dílu přidávám poslední, pátou hvězdičku. (16.12.2008)