Margerie

Tak zase jednou vybíral film přítel... :-) Kamera je skvělá, příběh mizerný, scénář děravý. Ani ta zakomponovaná lovestory a rádoby dojemný konec mě nechytli za srdce. 40%

Tenhle seriál mi v něčem připomněl Will a Grace - prvních pár dílů je rozpačitých, říkáte si, že z toho asi nic nebude. Jenže pak se vám hlavní postavy dostanou pod kůži a začnete si to vážně užívat. Dharma a Greg je lehce nadprůměrný sitcom, který vás místy bude dohánět k šílenství. Potkávají se tu totiž lidé ze dvou extrémně odlišných světů - světa bohatých konzervativních snobů a světa ulítlých hipízáků, kteří touží po prapůvodním spojení člověka s přírodou. A že se tohle spojení neobejde bez řady neskutečně vtipných situací, to už snad nemusím dodávat. Po zhlédnutí celého seriálu musím říct, že mi Dharma, Greg a jejich rodiče budou opravdu chybět. 70%.

Průměrný sitcom, který ničím nevybočuje z řady. Jako oddechovka fajn - v každém díle se párkrát zasmějete, nekoná se žádné přehnané drama, prostě takový úsměvný pohled do života tří rodin s malými dětmi. Věřím, že pro rodiče to může mít ještě další rozměr, nereálné mi to totiž vůbec nepřišlo. 55%

Co si budeme nalhávat, ona Conradova povídka Heart of Darkness není žádný trhák. Jenže je součástí mého seznamu literatury ke státnicím - a když jsem po jejím přečtení zůstala rozpačitě sedět a uvědomila jsem si, že jsem jí příliš neporozuměla, rozhodla jsem se, že zkusím filmovou verzi. Ta se bohužel knižní předlohy drží jako klíště, takže před sebou máte hodinu a půl africké hudby, záběrů na africkou divočinu a její původní obyvatele a především příšerně konstruovaného monologu hlavního hrdiny, který byl z povídky převzat pomalu doslovně (jistě, námořníci a dobrodruzi ochotní podstoupit takovouhle cestu se přece vždy vyjadřují dokonale vytříbeným jazykem plným metafor). Pořád nevím, co si o knize myslet, pořád mi uniká její poselství. Jestli jím tedy nemá být to, že neprozkoumané části Afriky mohou být zrádné a pro jednoho osamoceného bělocha a jeho duševní zdraví se mohou stát osudnými - jenže k tomuhle zjištění jsem nepotřebovala ani osmdesátistránkový text, ani stominutový film.

Francouzi jsou prostě mistři konverzačních komedií. První polovina filmu je naprosto skvělá, nemám co vytknout. Pak ale přichází řada hluchých míst, které celkový dojem trochu kazí. Snímku by slušela kratší stopáž a trochu méně dramatických scén. I tak jsem ale velmi spokojená, herecké výkony jsou parádní, nápad se jménem skvělý. P.S. Pokud neumíte francouzsky a máte film v originálním znění, nečekejte žádnou oddechovku - jako každá konverzační komedie je i Jméno na čtení titulků dost náročné. Zábava je ovšem zaručena. Pepito! :-)

Sterilní a zoufale nevtipné. Dobrá kamera to nezachrání. Sprostá slova a rychlé dialogy přecpané moudrými slovy nejsou zárukou humoru ani kvalitní oddechové podívané.

Na české poměry překvapivě koukatelné, v celosvětovém měřítku to ovšem neobstojí. Dvě hvězdičky jsou za super využití možností Prahy a místy skvělou mysteriózní atmosféru. Snaha očividně byla, my ale na takovéhle věci nemáme ani herce (co si budeme nalhávat, Luciin výkon je prostě jalovej), ani režiséry, ani scénáristy. Bohužel.

Chudák Dickens se musí obracet v hrobě. Na tomhle seriálu je totiž jediná krásná a povedená věc - úvodní titulky. (1) Velmi špatný výběr herců. Dospělý Pip působí jako latentní gay, dětská i dospělá Estella mají do oslnivé krasavice opravdu daleko, kovář Joe má přece vypadat jako prostý muž s dobrým srdcem, ne jako přitroublé prasátko ze střední třídy, a k slečně Havishamové se snad i bojím vyjádřit - Andersonová neumí hrát, její maska je přehnaná a nevěrohodná, celé to působí, že si spletla žánr a drží se role ledové královny z nějaké béčkové pohádky s honosnými kostými. Ano, kulisy jsou skvělé, hlavně dům sl. Havishamové se povedl, ale toť vše. (2) Ponurou atmosféru opravdu není vhodné zachovávat po celou dobu! Použité filtry sice jsou v některých scénách působivé, ale Dickens opravdu nenapsal dílo, které by po celou dobu bylo naplněné jen mlhou nad blaty či v Londýně. Když má někdo nadějné vyhlídky, svět tak nějak zrůžoví, a to je patrné i z knihy. Ze seriálu má ovšem celou dobu člověk pocit, že to skončí špatně, je to vlastně takový spoiler. Respektive byl by to spoiler, pokud by seriál končil stejně jako kniha. Jenže tvůrci se z toho po vzoru Hollywoodu rozhodli udělat takový menší happy end. (3) Na rozdíl od filmových adaptací velkých knih mají ty seriálové obrovský potenciál v tom, že nemusí docházet k přílišnému zplošťování a zjednodušování děje. Tady je to ovšem využito v takové míře, až je mi z toho do breku. Tolik vynechaných důležitých scén, tolik zbytečných scén přidaných. Je mi jasné, že ani do tohohle seriálu nebylo možné narvat vše, ale tohle bylo opravdu moc. Vztahy mezi postavami nebyly prokreslené, nebo byly dokonce zcela zrušené. Řada dickensových důležtiých zvratů byla sice zachována, ale bylo zcela změněno to, jak k nim dojde (např. odhalení toho, kdo jsou Estellini rodiče). Když si k tomu přidáme špatně vykreslené charaktery hlavních postav, je jasné, že už pomalu hovoříme o odpadu. (4) Dávám jednu hvězdičku za celkem povedený první díl, propadák jsou až zbylé dva díly, a další hvězdičku za místy perfektní atmosféru a kulisy a za perfektně zahraného Magwitche. Víc opravdu nemohu. P.S. Ještě si neodpustím malou doušku pro uživatele ondrula: Jedním dechem říct, že se zajímáš o Dickensův život a že tě překvapilo, že hlavní postavou je tu opět sirotek, to je mírně řečeno na pováženou. A označit dokonale propracovaná velká díla 19. století, která jsou schopna pojmout lidských život v celé jeho šíři a zachytit obrovské a ironické zvraty, k nimž v našich životech dochází, za kraviny a debilní zápletky, to je opravdu známka vysoké vzdělanosti.

Film je to krásně natočený, což o to. Při srovnání s famózní knižní předlohou vás ovšem zarazí, jak moc tvůrci obě hlavní postavy nepochopili. V případě Jany to trochu narovnává skvělý výkon Wasikowsky, která se očividně i přes úskalí scénáře snažila se svojí postavou co nejvíce ztotožnit. S Rochesterem je to však horší, jeho povaha nebyla vykreslena ani z poloviny tak dobře, jako se to podařilo Charlotte Bronteové. I tak by to ovšem byla čtyřhvězdičková podívána - nebýt toho zpackaného, osekaného konce, v němž se úplně ztratil smysl knižní předlohy a zbyla pouhopouhá sladkobolná viktoriánská romance, nad jejíž dojemností možná uroníte slzu, ale víc to s vámi nehne. Škoda, možná by stačilo přečíst si knihu ještě jednou a měli bychom před sebou jednu z nejpovedenějších adaptací kanonického díla.

Je to spíše úsměvný film, žádné velké strachy a děsy od něho nečekejte. Nicméně Michelle Dockery podala úžasný herecký výkon... A navíc je to pořád o dost zábavnější i hororovější než Jamesova novela (bohužel). 50%