Lichty

Příklad definice naprosto nevýrazného filmu. Silné téma, zakopané do země průhledným scénářem, s hereckými hvězdami, které se do filmu vůbec nehodí.

Ta, řekl bych "důsledková půlhodinka" na závěr se mi k celkovému pojetí filmu vůbec nehodila. Síla Obětí války je totiž v její první polovině, v níž DePalma rozjíždí válečné, ale dá se říci i velice komorní drama o čtyřech hulvátech, hlavním hrdinovi s chladnou hlavou a nebohé mamasan. Akorát že, jen co Sean Penn a okolní banda zmizí na pár minut z dohledu, odhlalí se do té doby chytře potlačovaná moralita, jejíž definici ke konci Michael J. Fox několikrát natvrdo vypustí z úst. Každopádně budoucí hvězdy (Penn, Reilly a vlastně i Fox) hrají ve svých rolích velice přesvědčivě a Oběti války i přes ten prvoplánový scénář nejsou špatným filmem. Jen se nesmí řadit po bok Apokalypsy, Čety a dalších válečných klasik.

Gratuluju, právě jste zastřelil borovici!

Minimalistický příběh z vynikajícími herci, z nichž za zmínku stojí především Jiří Vala, který dostal jasně nejvíce prostoru ke svému umění. Citlivé téma, zajímavá myšlenka a to vše dobře zabalené v Hubačově scénáři. Dnešní diváky jistě zaujme i sedmiletý Michal Suchánek, připomínající v té době českého Haley Joela Osmenta :).

Jasně jeden z nejodpornějších a nejdebilnějších filmů, které kdy vznikly. Hranice mezi dobrou komedií a nehoráznou kokotinou nabírá nových rozměrů, ale když u toho stojí Adam Sandler, John Turturro, Rob Schneider a... no a Mariah, dost možná se budete výborně bavit.

Chvílemi na mě dýchala možná až přemíra inspirace ve Společnosti mrtvých básníků a co se týče boxu tak i v mnoha dalších podobných filmech. I přesto je ale téma Napoly, coby elity Adolfa Hitlera, velmi neokoukané a za klad se dají považovat i sympatičtí herci v hlavních rolích. Režisér Dennis Gansel tímto udělal velký krok z podřadných ptákovin pro teenagery ke skutečně závažnému dramatu. A já nemám v podstatě co bych mu dál vytknul.

Maybe you'll get what you wanted, Maybe you'll stumble upon it, Everything you ever wanted, In a permanent state.

David Mamet, známý coby mistr scénářů, se pro tentokrát pořádně utnul. Do poloviny je jeho Redbelt slušně rozehrané drama ze staré školy, kterému však v druhé půlce dojde znatelně dech. Skoro mě až zarazilo, jak zbytečná nakonec byla zajímavě vypadající postava Tima Allena a jak scénáristé naložili s hrdinovou manželkou. Konec je příliš křečovitý a unáhlený a ze sympatické hlavní postavy (mimochodem výborný Ejiofor) se stane člověk, do jehož duše při posledním záběru nevidíte ani trošku. A to je na pořádné drama z ringu málo.

Oh captain, my captain.

Problém Street Kings spočívá v křehkém scénáři, který se nesnaží vyjet z béčkové vlny amerických kriminálek. Ayerova svěží režie ovšem zachraňuje, co se dá, a souboj charismatu Foresta Whitakera a Hugha Laurieho je skutečně zapamatovatelným okamžikem této sezóny.