Kmotr

Mimořádně dobrý film, který přispěl k nesmrtelnosti jedinečného divadla. Obraz města ve kterém je prostituce blízká nejen ,,relaxačním terapeutkám", ale skoro každému v našich společenských kruzích. Hřebejk posunul text a tvar divadelní inscenace pro filmové plátno tak dobře, že přetrvala její divadelní poetika i energie, akorát koule tomu na plátně chybějí. Nic to ale nemění na tom, že Odpad město smrt se stal po dlouhé době českým filmem na který stojí za to jít. Ve kterém jsou herci prožraní svojí rolí skrz na skrz, přičemž si ale stále zachovávají přirozenost. Jednotná vizuální stylizace dotváří pocit, že je film promyšlený, důležité myšlenky jsou lehce uchopitelné, ale zajímavě podané a hlavně je to skvěle natočené. A já jsem byla uspokojená jako filmový divák i milovník Divadla Komedie.

Animace připomínající Iluzionistu je sice čistá a nezatížená, ale ochuzená o řadu detailů s nimiž Iluzionista zdařile pracuje. Dobře je vystavěná atmosféra příběhu, která není zahlcená sentimentem. Skopičiny starých lidí v pečovatelském domě příběh odlehčují a zároveň s nadhledem odhalují problémy stáří. Elegantně se také pracuje s přechody mezi strachem, fantazií a zapomnětlivostí dvou seniorů. Příběh by byl lépe uzavřen, kdyby skončil o několik minut dříve, kdy by si zachoval jistou vážnost namísto předvídatelného konce. Osobně je mi bližší filmy Fridrika Thóra Fridrikssona, který se ve své hrané tvorbě zabývá podobným tématem s mnohem větším přesahem. FFKV

Ztráta vlastní identity pod tíhou hereckého řemesla, kterého se v chameleonském stylu zhostil Denis Lavant. Snaha osvojit si další a další role, experimentovat s okolím, zasáhnout do života cizích lidí. Vizuální hříčka při které je skládána poklona Paříži - města mnoha tváří. Tento odosobněný bizár má velkou sílu ve své první polovině, v té druhé pro mě však plyne do ztracena. FFKV

Dobře propracovaný film se spletitou zápletkou, který zdařile pracuje s napětím. V rámci současné korejské kinematografie však nejde o žádný zázrak, nejde o nic, co by divák již neviděl jinde a lépe. Nevýrazné herecké výkony a především romantická linie, která poněkud narušuje tempo filmu dělá z Hwacha průměrný festivalový film. FFKV

Některé myšlenky jsou ve filmu zajímavé, ženské tělo jako inspirace pro hudební nástroj, charismatický hudebník, který tyto nástroje hladí, tak jako těla, kterých se nikdy doopravdy nedotkl. Co na tom, že režisér byl sympaťák a filmem si splnil sen. Na diváka během pár minut padá překombinovaný příběh, neoriginální vizuál v žánru sci-fi a unylé herecké výkony. FFKV

Období prohibice, doba zločinců z kterých se stanou legendy. Perfektní hra s žánrem, mohutná atmosféra, šťavnaté charaktery v silném hereckém obsazení a hlavně hudbu dělal Nick Cave. Na své si přijde snad každý, kdo se chce pobavit, očkem pohodit po násilných scénách, pousmát se u trefných dialogů nebo si užít hudební podkres vizuálně znamenitých jízd a skvěle dávkovaného tempa.FFKV

O divokém stvoření se již napsalo mnoho a jeho uvedení ve Varech předcházelo očekávání a do posledního místa na schodech zaplněný velký sál. Sílou filmu je nejen scénář, ale především autentické herecké výkony v čele s Quvenzhane Wallis v roli Hushpuppy, jenž ve svém výkonu ztvárnila charakter plný čistoty s důrazem na nevinné zkoumání okolního světa. Pohled na lidi, kteří musejí opustit své domovy kvůli ničivému hurikánu Katrina je podáván bez šokujících a depresivních záběrů. Jde o poetický debut, vyprávěný spíše jako pohádka ve které jsou světlé i tmavé chvíle stejně magické. FFKV

Tři nejlepší přátelé ze střední zjišťují, že se vlastně vůbec neznají. Od doby, kdy se jejich cesty rozdělili, každý z nich ztratil část své bezstarostnosti a ideálů a začal žít svůj dospělý život. Na krátkém road tripu se snaží vrátit do minulosti, navázat na atmosféru, která je na střední doprovázela a prožít nezatížené momenty odpoutané od jejich nynějších životů. Ideální výlet plný spontánní zábavy se ve svém závěru promění spíše na cestu do nitra každé z postav se snahou poznat sebe sama. Film mimo zajímavé práce s kamerou nenabízí nic nevšedního a působí stejně všedně a šedě jako můj komentář. FFKV

Podívaná tak na sobotní večer, když není co dělat a tak si můžete pustit film jako Andělský podíl u kterého si možná odpočinete, ale také u něj můžete dělat řadu dalších aktivit. Nuda, která míchá klišé nejrůznějších žánrů. Režisér filmu Hledá se Erik, tentokrát nezvládl udržet rovnováhu mezi dramatem a komedií, prolíná je nevkusně dohromady a nabízí film, který je podle mě ve všech směrech zbytečný. Příliš nepodstatných scén, které nic neříkají a nejsou pro film důležité, načrtnuté postavy, mizerný smysl pro humor. Kdybych to neviděla v kině, ale v televizi, tak to vypnu už v polovině. FFKV

New Yorku, miluji Tě! po Srbsku rozhodně nenabídne nic vyjímečného. Kvalita povídek je nevyrovnaná, o svižném tempu nemůže být řeč, pousmát se lze pouze místy a navíc mají všechny čtyři epizody jednotlivý vizuální styl, který i během krátké metráže unudí. Pro odpočinek ano, ale jinak spíše ztráta drahocenného festivalového času. FFKV