swinevenca

Ripův nálet na motorkáře je přesně ta scéna, která swini i v obýváku nadzvedne k hlasitýmu aplasu a pokřiku nasranýho Babuly: "Tááák póóóď!!!"

Můžu odpustit Ritchiemu, že nešel stejnou cestou jako vždycky. Můžu odpustit Stathamoj, že toho moc nenamluvil, protože jeho pár slov, a hlavně první čistka, filmu úplně stačily. Ale nemůžu odpustit McCallanymu, jak levej je při střelbě ingramem ze dvou metrů. Všechno jsem zkousnul, vlastně bych měl i chuť si tohle pomstychtivý, hudebně parádně podhutněný skorobéčko, pustit klidně znova, jen kdyby ten ingram nebyl tak céčkovej. Pak už si ani u orgánové slosovačky nezajuchám nad originalitou.

Dlouho to na mě působilo jako taková slepenina obrazů, od fraškovitých po legendární, ale když se to vybarvilo ve Fondovo odcházení pod Hillovým patronátem, dostal to úplně jinou dimenzi. Trochu smutnou, že se to děje, ale taky dost krásnou, že se to děje takhle. A co říct k hudbě víc, než jsem si film pustil jenom kvůli ní.

Kudy do Duny. Trošku ve mně hlodá, že na spádu příběhu bylo hlavně v druhé půlce znát, že to je jen začátek (což byl pro mě jako knižního an alfa beta vlastně šok). Na druhou stranu mám pocit, a ten je násobený tím překvapením, že LIVE sleduju zrod ve všech filmařských ohledech impozantního opusu, co bude na konci dekády atakovat čelní místa při výběrovém řízení na domácí promítací maratóny. Brzké druhé zhlédnutí po boku ženy by to mělo potvrdit.

Po až příliš velkým počtu dílů jsem zjistil, že se v něm vlastně nic zásadního nestalo - chlastání, píchání, flashbacky. Dá se říct, že mi tuhle sérii kazili lidi a jejich chování, všechno ostatní je pořád tak high-level a i Paramount vzhledem k finále počítal s tím, že swině neopustí staré známé pro nové a tu jednu slabší nějak kousne.

Tak nějak mě při reprízách 1. oddělení Koreis pošťouchnul, jestli bych si taky nechtěl zavzpomínat, jak v 90. letech tahal  Štoček z Orlíku ty sudy s mrtvolama. A zjistil jsem, že proti tomu filmu nemám vůbec, ale vůbec nic. A představa detektivního spinoffu Sametových vrahů ve stylu 1.oddělení...

Kdybych si dal nejdřív v podstatě jednoduchý Memento, po něm náročnější, ale logicky rozebratelný Počátek, dovršil to z logiky věci nepředstavitelným pobytem v Černé díře Interstellaru a pak si pustil Tenet, mohly by nastat dva stavy. 1) Můj mozek by za sebou měl takový strečink, že by Tenet pobral levou zadní (hemisférou) a kromě vizuálem a hudbou podpořené nonstop tenze by ocenil i neskutečně hlubokou zápletku. 2) Můj mozek by byl z předchozího maratonu tak vyšťavený, že by rezignoval na jakoukoli snahu to pochopit, užil by si jen tu podívanou a dal jí třeba 4* za to, že je to brutální, defacto blockbusterová, podívaná. Takže když si budu chtít dát Tenet příště, což se mi u Nolanových filmů stává běžně, nemám tím maratónem vlastně co ztratit.

Taková vychcaná rodina, takový krásný postup po společenském žebříčku, takový bezchybný vtipný film. Ale stačí jeden zvonek, trocha vyměknutí a film běžící po hraně se dostane za ní. Stejně jako otec s tím smradem.

Víc času věnovaného osazenstvu "baráku" je pro moje vnímání Yellowstonu určitě lepší než si ve válce téhle série hrát s osudem těch nejdobřejších lidí tak napínavě, že mi od toho málem utekla žena a mě samotnému samým stahováním málem implodovala řiť. Od Temného případu nemám problém s narůstajícím počtem násilných činů a krátké ruky zákona na amerických lánech a od téhle série nemám problém postavit Ripa na piedestal. Naopak mám od téhle série problém s narůstající Bethinou averzí vůči Jamiemu a s nemožností vyjádřit hvězdičkově něco jako abnormální spokojenost.

Po delší době projíždím ČSFD, nepěkně rozšiřuju kolonku "chci vidět" a najednou na mě na úvodní obrazovce bafne Kevin Costner, nahoře nápis Yellowstone - 4.série. Kevina jsem vlastně dlouhou dobu neviděl, o čem to musí bejt, že u toho takovej herec vydrží čtyři roky? Kevin v amerických prériích - klasika, akorát o století a půl pozdějc než obvykle. Tak co si našetřit trochu bdělosti na dvouhodinovej pilot a měsíc odkládaný filmy odsunout ještě trochu? Oh, shit, tak to vůbec nebude trochu. Totálně mě to přikovalo. Denní momentky ze starosti o zvířata a ranč, denní boj o udržení ranče, divoká krajina, starej John, Kayceho rodina na vlásku, Rip rozdávající na potkání R.I.P. i grizzlymu. Občas úplně nedávám ty byznys řeči, stačila by pointa. Občas úplně nedávám Bethinu drsnost, stačila by půlka. A občas úplně nedávám, když si večer vyžádá jiný program než sledování dalšího dílu.