Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (345)

plakát

Zrození Planety opic (2011) 

Skvělý scénář, excelentní vizuální a zvukové efekty. Bylo vidět, že tvůrci nastudovali chování primátů opravdu důkladně. Jen se mi zdálo, že těch opic bylo nakonec nějak podezřele hodně. Ale celkově je to povedený film, určitě stojí za zhlédnutí. 80%

plakát

Národní klenoty (2012) (seriál) 

Opravdu povedený seriál, který se zabývá nejkrásnějšími českými místy. Nejlepší je ale podle mě dokonalá kamera, která dokáže vykouzlit skutečně nádherné záběry. Poměrně netradiční zpracování na české poměry dokumentárních filmů. A volba Táborského jako průvodce byla taky dobrá. Zhlédl jsem všechny díly a jsem opravdu nadšený. 95%

plakát

Nevinnost (2011) 

Tak přesně tímto směrem by se měly české filmy ubírat. Naprosto výborně zvládnutá filmařina. Jeden z mála filmů, který ve mně zanechal opravdu hluboký dojem a vyvolal spousty emocí i hodně dlouho po shlédnutí. Nevinnost se mi skutečně zaryla hluboko pod kůži a i to považuji za známku kvality. Musím přiznat, že po prvním shlédnutí jsem si říkal, že se jedná o dobrý film, ale Kawasakiho růži nepřekonal. To jsem se ale spletl. Podíval jsem se podruhé, potřetí... a najednou jsem viděl, co jsem předtím neviděl a cítil, co jsem předtím necítil. Jarchovský skvěle vytvořil scénář a je vidět, že se na něm pracovalo velmi dlouho, protože je promyšlený do nejmenších detailů. A to se dá vlastně říct o celém filmu. Nic není odfláknuté a je zpracované skutečně pečlivě. Chválím i výběr herců. Hlavně Geislerová zvládla svou roli na jedničku a Českého lva získala zaslouženě. Zapomenout nemůžu ani na Vetchého, znova ukázal svou schopnost pefektně se vcítit do role. Životem zkoušeného Láďu v podání skvělého Hynka Čermáka ani komentovat nemusím. Pochválit ale zaslouží i Zita Morávková a Anna Linhartová. Co mě překvapuje, je rozhořčení některých diskutujících nad údajně zbytečnou vysvětlovací scénou Geislerové. Ta mi právě z celého filmu přišla jako nejsilnější moment a nebýt jí, film by určitě neměl takovou katarzi jakou má. Všem doporučuji podívat se na film ještě jednou, je hodně zvláštní sledovat Geislerovou i ostatní v některých scénách, když už víte o co vlastně jde. Člověk zkrátka pochopí, že tento film si určitě pozornost zaslouží. Zapomenout samozřejmě nesmím ani na vynikající soundtrack Vladivojny, který filmu taky hodně pomohl, to byl od Hřebejka skvělý tah. A dokonalou kameru Martina Šáchy zbožňuju. Když tak nad tím vším uvažuju, není asi nic, co by mi na Nevinnosti nějak vadilo. ...................................... Tady jsi mi řek ty krásný slova... o neubližování. Pamatuješ? A o zodpovědnosti a o břemenu, který na sebe musíš vzít. Vzpomínáš? Že jsi to sice chtěl změnit, ale že to nejde, protože Milada s tebou čeká Terezku a rozvádí se s Láďou. A že tobě nezbývá nic jinýho než se zachovat jako rytíř, jako pravej chlap a zůstat s ní, i když tě to bude stát život se mnou. Mně bylo čtrnáct… A pak jsi šel k ohni a hrál jsi na kytaru a já jsem tě slyšela a nemohla jsem ani brečet, nic... A pak jsem si ale řekla, že se to nestalo, že to prostě nepřijímám, že to neexistuje, že to není pravda. A že budu dělat všechno, tak jako předtím, když jsme byli spolu. A ty jsi to připustil. Spali jsme spolu dál. Na hlídce, v chatě, a znova… Říká se tomu loučení..? Nechtěl jsi mi patrně ublížit a rozmnožovat utrpení. Třeba jsi čekal, že sama nějak uhasnu, dohořím… Ale ty jsi vůbec nevěděl, že se miluješ s člověkem, kterej je odhodlanej úplně ke všemu. Jsi propustnej jako síto a rejžuješ takový zlatinky zážitků a bojíš se smrti, já ne. Možná sis dokonce myslel, že mi pomůžeš na vlastní nohy. Koneckonců to vlastně děláš dodnes, pomáháš lidem chodit. Akorát někdy jim musíš ty kosti napřed zlámat, aby se nakonec rozběhly. A všechny ty roky, každej den a každou noc jsem si přála, aby jsi opustil Miladu a Terezu a aby jsi byl se mnou, aby se jim něco hnusnýho stalo, aby nebyly a ty jsi moh bejt se mnou. A ty jsi mě nechal, aby mě navštěvovaly tyhlety hnusný myšlenky, ty jsi mi vůbec nepomohl. Ty se miláčku neumíš rozcházet, viď? Je to tak těžký a ty přece nechceš nikoho trápit. Nechceš o nic, o nikoho přijít. Ale umíš naslouchat, to je tvoje velká výhoda. A taky jsi hravej, ale prohrávat neumíš. Jsi dítě štěstěny, zatím… Po pěti letech to přestalo. Úplně přesně si pamatuju, kdy se to stalo. Byl teplej říjnovej den, podobnej jako je dnes. Sestra mě poprosila, jestli bych neodvedla Terezku do školky. Kdyby věděla, na co jsem myslela. Kdyby tušila, co mě napadá, když vodím vaše dítě do školky. Bylo zvláštní ticho a prázdno, jako by se všichni běželi přede mnou někam schovat. Jako bych byla nakažena nějakou nakažlivou chorobou. A pak mi došlo, že nežiju svůj život a že ty nejsi můj muž. A že jediný, co můžu udělat je pokání. Vykašlala jsem se na medicínu, dávala jsem krev, chodila jsem roznášet jídlo nemohoucím, šila jsem panenky pro UNICEF a spala s klukama, co je neměl nikdo rád. Odešla jsem i z divadla a začala jsem hrát po špitálech, nemocnejm dětem, nemohoucím, postiženejm a umírajícím dětem. Hrála jsem na místech, kam by se všichni báli vstoupit a dělala jsem tam kašpárky a srandičky. Já odjakživa zbabělec jsem viděla tolik trápení. Troufnu si nepokorně říct, že ve zmírňování utrpení žačka překonala učitele. Ale říkala jsem si, že každým takovým dnem odčiňuju mikroskopickej kousek mojí viny. Pak onemocněl táta a já jsem div neměla radost z tohodle novýho úkolu. Že můžu utírat nos a vodit na procházky člověka, pro kterýho jsem byla jenom jedno velký zklamání. Kterej mnou pohrdal… Jenom já jsem totiž věděla, že mnou pohrdá právem… Já jsem si pak uvědomila hroznou věc. Že to všechno je jenom taková maska, taková kulisa. A že ten pravej, jedinej důvod pro celou tu trýzeň je úplně jinej. Já jsem to dělala všechno jenom proto, abych mohla bejt s tebou, abysem mohla bejt u tebe. To mě vyživovalo, to mě drželo při životě. Tomáši, nikdo tě nezná tak jako já. Já znám každý tvoje gesto, každej tvůj výraz, rozeznávám tón každý intonace. Poznám kdy lžeš, kdy něco skrýváš, kdy hraješ a kdy seš to opravdu ty. Patnáct let nedělám nic jinýho, než že se do tebe dívám. Milada vůbec neví s kým žije, ale to je štěstí, to je dar. Přede mnou se neschováš. Ale ty bys mě nezradil, že ne? .................................... Pro mě osobně jeden z nejlepších českých filmů vůbec! 95%

plakát

Titanic (1997) 

Když vidím jak někteří Titanic hodnotí jako odpad, tak jsem v šoku. Chápu, že sto lidí, sto názorů, ale dát tomuto filmu takové hodnocení? Podle mě je to opravdový megafilm a jeden z nejlepších, jaké kdy byly natočeny. Samozřejmě, že nic není dokonalé, i Titanic má chyby, ale ten film je zpracovaný s takovou lehkostí a přitom dát takový monstrózní projekt dohromady muselo dát filmařům neuvěřitelnou práci. Stačí se podívat na film o filmu a člověk žasne, jak se něco takového mohlo vůbec podařit. I samotný scénář je povedený a vyvážení lásky a tragédie je myslím tak akorát. Taky jsem si všiml, že i když je tento film už 15 let starý, pořád vypadá jako by byl natočený loni. Zkrátka Titanic už je legendární film, který si vysoké hodnocení určitě zaslouží. 92%

plakát

Ach, ti dospělí! (2008) 

Je už to hodně dávno, co jsem viděl tenhle film. Navíc jsem ho viděl v Německu a tudíž v němčině, takže jsem nerozumněl úplně všemu, ale celkově ve mě ten film zanechal nějaký zvláštní dojem. Když skončil říkal jsem si: To je všechno? Prostě jsem čekal, že se děj bude dále nějak vyvíjet a ono nic. Až za dlouho jsem si uvědomil, že je to jen jakési zachycení života otce s dcerou na prázdninách ve Švédsku. Ale jak už jsem říkal, film ve mě zanechal zvláštní dojem, možná to bylo zachycením té nádherné severské atmosféry... 65%

plakát

Pupendo (2003) 

I když je Hřebejk můj nejoblíbenější režisér, nelíbí se mi Pupendo zas tak moc, protože je z toho cítít vykrádání jeho Pelíšek. Podobné styly, scény, kamera atd. Děj plyne pomalu, jako celek to úplně nefunguje a místy Pupendo působí nudně, nemluvě o tom, že hercům je často vinou zvuku špatně rozumět. Jinak, velmi se mi líbila scéna s Polívkou, Holubovou a paní z pojišťovny 65%

plakát

Horem pádem (2004) 

Podle mě asi nejhorší Hřebejkův film. Macháček tady byl hrozný, Burger taky, Tříska taky, vlastně nikdo se mi v tom filmu nelíbil. Obvykle nejsem moc kritický, ale tento film se prostě nepovedl. 20%

plakát

Medvídek (2007) 

Na Medvídkovi mi asi nejvíce vadil výběr herců. Koncentrace v současnosti asi těch nejobsazovanějších: Macháček, Geislerová, Trojan, Vilhelmová atd. Sami o sobě vynikající herci, ale v tété kombinaci mi to nějak nesedělo. Jakoby Hřebejk sázel právě na známé tvářičky, ty ale bohužel nedobrý film neutáhnou. Je to škoda, protože potenciál tam určitě byl. 55%

plakát

U mě dobrý (2008) 

První polovina docela nuda a pak přijde zajímavá zápletka, ale na tu už je pozdě a prvotní nudu už nepřebije. Bohužel. Celkově ten film potřeboval větší naboj a šmrnc. 60%

plakát

Nestyda (2008) 

Tak nějak mi tam chybí pořádný děj. Nevím no, místy to bylo fajn, ale jako celek to působí průměrně. Hřebejk přece umí točit i lepší filmy... 55%