Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Thriller

Recenze (2 041)

plakát

Vyšší moc (2014) 

Možná mi tady něco uniklo, ale tohle byla naprostá ztráta času. Nesympatický lidi tráví dovolenou na horách a vy můžete sledovat dechberoucí scény, kdy si třeba někdo čistí zuby, hraje si s telefonem, oblíká se, čeká na lanovku, atd... Občas přijde nějakej rozhovor o ničem a celou dobu do toho hraje jakási barokní hudba, která mi lezla na nervy. A neznámý herci sami o sobě tenhle nicneříkající film prostě neutáhnou. Nejsvětlejší okamžik z celýho filmu je asi závěrečná scénka z autobusu. Ale to je jenom obšlehnutý jedno z nejstarších videí na youtube. Je to druhej film od režiséra Östlunda, co jsem viděl, a pravděpodobně asi i poslední. Na jeho další tvorbu opravdu nejsem zvědavej. Pokud se chcete podívat na film o tom, jak disharmonická rodina tráví zimní rekreaci, tak zkuste radši třeba Homolkovi.

plakát

Do naha! (1997) 

Film jsem viděl už dávno a v paměti mi to utkvělo jako taková nic moc komedie, ve který jsou všeho všudy asi 4 vtipný momenty. Trochu mě proto překvapovalo, jak má tady film vysoký hodnocení a jak se umisťuje v nějakejch žebříčcích nejlepších anglickejch filmů všech dob. Myslel jsem si, že si to třeba jenom blbě pamatuju. Včera šlo Do naha! v televizi, tak jsem tomu dal po letech druhou šanci a opravdu to je taková nic moc komedie. Co se týče nějaký vážnější stránky a sociálního rozměru, tak to tady vůbec nefunguje. Všichni jsou sice bez peněz a bez práce, ale nevypadá to, že by jim to nějak moc vadilo. Takže zůstala jenom lehce úsměvná story o tom, jak se parta ošklivejch angličanů svlíká před ošklivejma angličankama. Nejzajímavější z celýho filmu je asi to, že Robert Carlyle s tim debílkovskym účesem vypadal jako Luka Modrič.

plakát

Hra (2011) 

Černoušci z Afriky přijeli kulturně obohacovat Švédsko, ale tamní obyvatelé z toho zrovna radostí neskáčou, když jim nějakej imigrant třeba ukradne telefon. Cenim odvahu režiséra a scénáristy v jedný osobě, že se do takovýho tématu pustil. Dneska už se o tom celkem běžně píše v novinách a jsou o tom reportáže v televizi, ale někdy v tom roce 2011 se o tom pomalu nesmělo ani mluvit. Z filmu mám ale dost smíšený pocity. Na jednu stranu silný téma, na druhou stranu je to natočený strašně nezáživnym, skoro bych napsal až otravnym stylem. Sledujeme nekonečný statický záběry, kde se většinu času nic neděje. Koukáte třeba na záběr, jak nějaký lidi nastupujou do vlaku. Jestli jsou to rodiče těch dětí, nebo kdo to je, se z filmu nedozvíme. A do toho různý mimózní scény, který jsem asi vůbec nepochopil. Třeba asi 5 minut koukáte na nějaký zpívající indiány. Nebo detailní záběr na to, jak jedna z postav sere. Proč to ve filmu bylo? Nemám ponětí. Co s tim? Je to divnej film, ale něco do sebe to má, takže nakonec dám neutrální 3 hvězdy.

plakát

Sedmý terč (1984) 

Lino Ventura je skvělej jako vždycky, film mě bavil a má navíc dobrou atmosféru. Ale taky má totálně nezvládnutý rozuzlení, kdy člověk fakt neví, jestli se tvůrci všichni zbláznili, nebo si z diváka dělaj prdel. Hlavní padouch se snaží k penězům dostat tak strašně složitym a krkolomnym způsobem, že by snad měl jednodušší si ty peníze vydělat prací. Navíc tam některý záležitosti zůstaly tak trochu bez vysvětlení. Komický mi taky přišlo, že matka hlavní postavy ukryla drahý obrazy tak "geniálně", že je vlastně poškodila a znehodnotila. Mělo to našlápnuto na lepší hodnocení. Závěr to pokazil.

plakát

To já ne, to on (1980) 

Pierre Richard si film sám režíroval a napsal si k němu scénář, ale připadalo mi, jak kdyby se v tý roli celou dobu hledal. Tentokrát to prostě z jeho strany nebylo úplně ono a Aldo Maccione byl podle mě lepší a zábavnější. Občas jsem se teda zasmál, ale u naprostý většiny filmů Peirra Richarda se vždycky našly aspoň 2-3 scény, kde se naplno ukázala jeho komediální genialita. Takový scény můžu vidět třeba desetkrát a pokaždý se zasměju. Tady žádná taková scéna, která by se mi nějak vryla do paměti, nebyla. Slabý 3 hvězdy.

plakát

Noc (2023) 

Škoda, že jsem si tu nepřečet Enšpíglův komentář, protože bych si film asi nechal ujít. Ale já jsem to objevil na ivysílání ČT zrovna ve chvíli, kdy zbejvaly zhruba poslední 2 hodiny, po který byl film ještě k dispozici ke zhlédnutí, takže jsem nijak nepátral, co to je nebo o čem to je. A film je zhruba o tom, že jedna nepříliš sympatická dvojice spolu navštěvuje různý bizarní místa v Paříži a vedou u toho nekonečný rozhovory. Jako nemůžu říct, že by mi vyloženě vadilo na ten film koukat, ale celou dobu jsem si akorát řikal, o čem to vlastně celý je. Až úplně na konci přišlo aspoň nějaký vysvětlení, co jsou ty dva vlastně zač. Ale to vysvětlení mi přišlo dost přitažený za vlasy. Slabý 2 hvězdy.

plakát

Běžící muž (1987) 

Běžícího muže jsem naposledy viděl někdy v době, kdy jsem byl snad ještě dítě. Když jsem na něj dneska natrefil v televizi, tak jsem si myslel, že budu po těch X letech z filmu spíš zklamanej, protože se mi to často u těch oblíbenejch filmů z dětství (z puberty) stává. Ale ono se mi to dneska snad líbilo ještě víc než tehdy. Je to skvělý Béčko, který si na nic jinýho nehraje. Arnold ze sebe sype jednu hlášku za druhou a já mu to žeru, Maria Conchita Alonso v přiléhavý kombinéze je sexy a k tomu brutální akce jako třeba souboj s motorovou pilou. Bavilo mě to od první do poslední minuty. Asi je to trochu přehnaný, ale já tady nemůžu jít pod 5 hvězdiček. Překvapilo mě, že v kolonce režie figuruje pro mě úplně neznámý jméno. Jinak před lety jsem čet poměrně dlouhou Kingovu knižní předlohu, ale ta mě moc nebavila. Film je mnohem zábavnější.

plakát

Probuď se, špione (1982) 

Tak od filmu, ve kterym hrajou takový jména jako Lino Ventura nebo Bruno Cremer, jsem čekal rozhodně víc. Tohle je hrozně zmatený, ztrácel jsem se v postavách i v ději a minimálně tak do půlky jsem vůbec nechápal, o co tam jde. Až někde od tý poloviny jsem se v tom konečně začal trochu orientovat a nakonec jsem (asi) pochopil, o čem to celý bylo. Ale první půlka mě teda vůbec nebavila a kdyby v tom nehrál Lino Ventura, tak to asi vypnu. A Bruno Cremer, na kterýho jsem se těšil, se v celym filmu ukáže dohromady asi na 3 minuty. Co jsem zatim viděl filmy od Yvese Boisseta, tak mě nějak výrazněji zaujalo akorát R.A.S. (1973). Jeho ostatní filmy mě moc nebavily. Dávám 3 hvězdy hlavně za Venturu.

plakát

Ledová bouře (1997) 

Divný postavy dělají divný věci, divně se chovají a divně mluví a já jako divák pořád čekám na nějaký vysvětlení, proč jsou tam všichni tak strašně divný. Já jsem se na tuhle divnou vlnu asi nedokázal tak úplně naladit. Ale musim uznat, že herci jsou výborný a ty divný postavy zahráli všichni uvěřitelně. Má to i nějakou atmosféru a sem tam nějakej silnější okamžik, jenže za celý 2 hodiny se tam nic moc zajímavýho vlastně nestane. A všichni ty divnolidi jsou na konci úplně stejný divnolidi jako na začátku. Teda až na jednu postavu, která umře poněkud bizarním způsobem. 60%

plakát

Blesk z čistého nebe (1980) 

Úplně náhodou jsem se na youtube proklikal na trailer k filmu a docela mě to zaujalo, takže jsem film hned vyhledal tady v databázi. Abych pravdu řek, tak mě dost odrazoval Dennis Hopper na pozici režiséra. Jako herce ho mám rád, ale co jsem tak viděl filmy, který režíroval, tak buď jsem to ani nedokoukal, nebo jsem to sice dokoukal, ale vůbec se mi to nelíbilo. Nakonec jsem se na film podíval a musim teda uznat, že tentokrát Hopper natočil mimořádně zajímavý dílo, který se tehdy z nejrůznějších důvodů neprosadilo a upadlo v zapomnění. Je to syrový drama o disfunkční rodině, kde matka bere drogy, otec sedí ve vězení a dcera je tak trochu magor. V roli dcery bych vyzdvihnul Lindu Manz, která moc jinejch filmů nenatočila, což je asi trochu škoda. Dennis Hopper v roli otce, kterej se vrací z vězení, ale těch temnejch stránek má mnohem víc, je taky výbornej. Ostatní herci, i když jsou to v podstatě samý téměř neznámý jména, taky nebyli špatný. Jinak film je od první do poslední minuty depresivní s takovou šedivou, beznadějnou atmosférou. Vlastně celou dobu je tam hnusný počasí, odehrává se to někde na skládce odpadků, ve špinavejch bytech, zaplivanejch hospodách, atd... Je tam teda pár hluchejch míst a pro Hoppera typická snaha natočit rádoby umělecký scény bez scénáře, ale jako celek si to ty 4 hvězdy zaslouží. Jinak bych se vsadil, že tady hodně inspirace načerpal Larry Clark (nar. 1943, USA). 70%