akisha

Dobře, dobře, je to asi stejně objevný, překvapivý a inovativní jako reklamy na prací prášek, ale když já jsem se tím nechala tak krásně strhnout. A tím pádem chválím především herce, protože kdyby jejich zapálení nebylo, mého nadšení z filmu by podstatně ubylo. Je super vidět Nolteho zase jednou hrát roli hodnou jeho talentu a je super vidět Hardyho hrát cokoliv, obzvlášť mírně nasrané jedince. Joel Edgerton zahrál taky dobře i přes zjevnou nevýhodu, že jeho part nebyl tak vděčný jako Hardyho či Nolteho (suchar od rodiny, no). Hudba bezva, konec gradační. Emoční scény jsou skvěle zvládnutý i přes to, že divák tak nějak ví, že dřív nebo později přijdou. Což beru jako plus. Odpusťte tomu předvídatelnost sportovních filmů a pak si vychutnejte trojitý herecký koncert.

Jak jsem čím dál starší, míň a míň mi vadí tyhle totální zátahy na city, ve kterých hraje někdo typu Meg Ryan (Julie Roberts) a Nicolase Cage (Richard Gere). Ono by se totiž mělo uvážit, že některý filmy přesně takovýhle mají bejt, a pokud se teď pohybujeme v žánru "sladké americké drama", tak je tenhle film takřka dokonalej. K tomu má příjemnou snovou atmosféru a nádhernou hudbu, která ho přece jen trochu povyšuje nad standardní standard. Nicolas Cage tu hraje výborně, Meg Ryan (a že jí normálně nemusím) taky dost dobrá, jen ten konec mi přišel takovej trochu vynucenej, jako by se po vší tý sladkosti režisér rozhodl, že to zamilovanejm hrdinům pěkně spočítá. Moje zatvrzelé okoralé srdce film sice neobměkčil, ale dívalo se na to pěkně a příjemně. Takže 79%

Pohoda je naprosté a dostatečné vystižení tohohle filmu, na rozdíl od stejnojmennýho softwaru na účtování, co ve mě vzbuzoval přesně opačný pocity. A sehnat takovou perfektní trojici lidí od neuvěřitelných sympaťáků Pastrňáka a Špalka po Aňu Geislerovou tak sladkou, že už to víc ani nejde, to je panečku výkon. K tomu dnes už legendární hudba. A že film vzbudí "pouze" chuť udělat úplně to samý, sbalit se s autem a kamarádem a jet někam, je jedno kam a užívat si každou sekundu "jízdy"? Pro mě je to víc, než dost. Ale tak to bejvá, když se točí film bez vyšších ambicí s jednoduchým nápadem, kolikrát vznikne perla větší, než když film spolkne 150 milionů a řeší se v něm tisíc životně důležitých problémů. Svěrák je machr.

Film, co znalci herní předlohy jen těžko docení. On na ně totiž úplně kašle a nějaký vysvětlování? Ani náhodou. Takže normální divák možná základní premisu pochopí, ale ty desítky odboček nemá šanci pobrat. Ono je to taky tím, že je nejspíš určen primárně jim a teprve pak řadovému diváku. Jelikož jsem se o to dřív víc zajímala a celý příběh hry jsem znala, stejně jako historii postav, tohle mi nevadilo. Protože jinak je to skvělá akce, skvělá animace a skvostná hudba. Na druhou stranu chápu ty, co dávají 2* a míň, tenhle film je hodně velkej oříšek.

Pro mě lepší než jednička. Herci jsou uvolněnější, neberou to vážně (snad až na Cage, ale u něj to člověk prostě neodhadne), příběh nadlehčuje celkem povedenej humor a hodně to pozvedá super Diane Kruger s Helen Mirren, i ten Justin Bartha s Jonem Voightem jsou fajn a Cage, jak ho jen popsat, no odvádí svůj lepší výkon ve svých horších, ale přitom nadprůměrných filmech (zkráceně - je taky fajn). Jedině snad Ed Harris s Harvey Keitelem mi připadali trochu matný. Jelikož tohle nebylo nikdy víc, než jakási verze Indiana Jonese pro nejmenší, netřeba se pouštět do hlubších rozborů na téma: Příběhu, logiky, či dalších věcí, jako únos prezidenta nebo rychlé a spolehlivé hacknutí do libovolné databáze v případě potřeby. V rámci tohohle žánru nebyl příběh nejhorší a hlavně - je to zábava po celý dvě hodiny. Možná mírně nadhodnocuju, ale jedničce jsem dala 3* a tohle bylo prostě o kousek lepší. Snad proto, že přes všechny jiný blbiny tam nebyla věc jako "pomažeme ústavu citronem a dostaneme tajnou šifru".

U mě to bylo úplně přesně na 4 a půl *, mohla jsem tedy buď podhodnotit nebo nadhodnotit, nakonec to dopadlo takhle. Tenhle jeden z prvních Miyazakiů se dost odlišuje od těch pozdějších hlavně mnohem temnějším a vážnějším celkovým pojetím. To byl asi taky ten důvod, proč mi ze začátku trvalo na tohle přistoupit, protože přece jen jsem po Cestě do fantazie či Totorovi čekala jiný kafe. Nejvíc se to podobá princezně Mononoke, ale ani ta není tak temná. Míň času se tu tráví ve fantasy světě (tady jakýsi houbový les obývaný hmyzem, moc se mi líbil), víc času naopak pokusům zabránit dalším bojům. Tohle poselství je mi blízké a s Miyazakim souhlasím. Je to jiné, ale je to dobré. A postřeh nakonec - před filmem si pročtěte zajímavosti. Připravíte se tak o šok, co jsem zažila, když princezně Naušice vítr nadzvedl sukni a následovalo několik záběrů na její holé pozadí.

Přiznám se hned z kraje, že Disneyovky až na výjimky (Kráska a zvíře, Lví král) vůbec nemusím a hlavním problémem u mě jsou ty jejich strašný písničky, co ve většině případů někdo napsal na koleni během přestávky v natáčení a ony pak tyhle "skvosty" zabírají půlku filmu. Ovšem tady, nechápu jak je to možný, mi některý přišly i docela snesitelný (ta úplně první například). Ty nesnesitelný prostě přetáčím, jedině tak se to dá vydržet. Kupodivu mi ani nevadilo, že z celýho Zvoníka zbyl příběh - "jsem škaredý/divný, proč mě lidi nemají rádi?" - s vývojem - "hlavní je, že máš dobré srdce, hurá, tak už mě mají rádi!". Prakticky každá Disneyovka stojí na podobně primitivní premise. Co mě tu hodně příjemně překvapilo bylo omezení stupidních roztomilých zvířátek na jednu kozu, která sice přeprala pár vojáků, ale jinak jí zas tak nevyužívali. Pak taky trojička chrličů mi přišla poměrně zábavná a postavy jsou tady celkem dobře ztvárněný (mnohem líp, než v nedomrlý Pocahontas), například hlavní Krasoň je sice blonďák, ale není tak ostřesnej a párkrát má vtipnou repliku. Takže u mě spokojenost. A ještě něco. Štěbetající ptáček je tu jenom jeden, a to ještě odletí hned v úvodu! Za to tu čtvrtou *!

Měla jsem to štěstí vidět tohle naživo se Svěrákem jako Komenským a musím říct, že vedle naprosto geniálního nápadu, jak využít naše slavný osobnosti a udělat si z nich srandu, jsou herci ve svých rolích až překvapivě dokonalí. Možná, že osobnosti do komise vybírali tvůrci podle podoby s aktuálními herci, možná že to byla náhoda, ale Weigel jako Hus, Svěrák jako Komenský, Rumlena jako Borovský nebo Čepelka jako Babička, to jsou poklady! Nehledě na všechny ty malý i větší vtipy ("Z toho mám úplně husí kůži", "Dnešní mana"). Jejich s nejvyšší pravděpodobností poslední hra se nemohla povést líp.

Nebylo to tak hrozný, ale Emanuel byl naprosto strašnej tragéd.

Oficiálně nejhorší večerníček mýho dětství ever. Pamatuju si dobře tu schízu a děs, dokonce i triky na úrovni tlupy kromaňonců. Vrcholem pak byl naprosto strašnej slimák, co sužoval hlavní hrdinku ve svým domě. S odstupem by se tomu snad dalo dát i trošičku víc hvězdiček, ale pouštět to dětem je značně nezodpovědná a krutá činnost. Á propos: Choroš pomož, dřevo oblož!