akisha

Sice se to mělo jmenovat spíš CSI: Sherlock Holmes, ale jinak je to na televizní poměry obstojná záležitost, která když už nic, tak nenudí, na televizní produkci je hudba taky na vysoké úrovni a má to herce, co dokážou hrát (Ian Hart, Helen McCrory, Rachel Hurd-Wood). A nesouhlasím, že by se Rupert Everett na Sherlocka nehodil, naopak ho v jistých směrech docela vystihl (ovšem je pravda, že Sherlock přece jen nebyl až zas taková fetka). A Michael Fassbender, ano, ano, přiznávám, že na něj se podívám ráda vždycky.

Na filmu je hodně vidět, že je podle knižní série, takže působí přesně tak - víc vedlejší motivů, co by potřebovaly ještě rozvinout. To mu ale vyčítat nebudu. Překvapilo mě spíš chladnější přijetí, protože film mě nejenom bavil, ale dokonce mě ani nenutil vypočítávat si v duchu jeho chyby. Samozřejmě, že ve svojí podstatě se nejedná o žádnou převratnou novinku, každopádně nápad je dobrý a hlavně - v tomhle žánru jsem v nic lepšího ani nedoufala. Hodně mě potěšil Woody Harrelson, za něj oba palce nahoru (a ještě ten třetí za Lennyho). Nadprůměrně sympatická hrdinka to s přehledem táhne od začátku do konce, město úchylů (i když podobný už jsme taky mohli vidět jinde) vyobrazeno poutavě, stejně tak fáze příprav na hry, pak samotný boj je pochopitelně trochu změkčený, to se dalo čekat. Těžko ve filmu tohohle typu uvidíme detailní záběry na krutou smrtí dětí a Battle Royale podle mě není určena stejnému publiku. Ze stejného důvodu zřejmě nebyly rozvíjeny další postavy z arény (až na jednu) tak, aby si je divák oblíbil, protože by věděl, že stejně nemají šanci. Finále uspokojivé, hudba vynikající (co taky čekat od JNH?). Tak, a teď aby to nebyla jen samá chvála. Je to dost dlouhý, možná až moc a i já se přidávám s tím, že kamera je otřesná a filmu ublížila asi nejvíc. Ale jinak jsem spokojená, a to jsem před filmem měla docela obavy.

To, co mě v tomto filmu přesvědčilo oddálit plánovaný rodičovství radši ještě až na to příští milénium, je pro učitele základních škol denním chlebem.

Vynechám analýzu toho, zda by měl člověk otevřít svou mysl podobným zábavným nesmyslům a ignorovat na chvíli nesmyslné dění či plagiátorství, aby se odreagoval, protože to mi jde dobře a často. Proto přejdu rovnou k hlavnímu problému, totiž že mě to nebavilo. Jednoduše řečeno - příliš všeho. A bylo toho tak moc, že to udolá nejednu otevřenou mysl. Pár momentů to trochu vytrhlo, dokonce i vtip by se našel, i herci jsou fajn (tím myslím Matthew MacFadyen, Ray Stevenson, Christopher Waltz), i Orlando zaperlil ve svojí druhý nejlepší roli od dob Legolase a Milla mě navzdory očekávání hodně příjemně překvapila. Freddie Fox jakožto král byl ovšem jediná skutečně vtipná postava. Ale z Madse Mikkelsena mohli vymačkat trochu víc šťávy, sakra, vždycky čekat na jeho novej film a pak dostat pět minut + stupidní finále, co je to za život tohle? Anderson sice není ještě odepsanej, ale začínám jeho nová díla vyhlížet s trochu větším skepticismem. O to víc vezmeme-li v potaz, že jeho příští "dílo" bude pátý Resident Evil. Bah.

Ano, příběh je možná trochu méně přehledný a trochu více překombinovaný a může se zdát poněkud delší, ale to není nic, co by dokázalo otřást jedním pro mě nejdůležitějším faktem. A tím je ta bezbřehá fantazie a dobrodružství, které mě vždycky tak pohltí, že mám chuť být zase dítě a dalo by se říct, že jako dítě si ten film prožiju. O to mi jde u Miyazakiho především - až potom je vizuální úchvatnost nebo počet nových vychytávek - a to se mu především dobře daří. Zatím s každým jeho filmem, co jsem viděla. A teď již dost bylo sentimentu. Zámek v oblacích i na Miyazakiho poměry umí zase něčím zajímavým překvapit, například si nepamatuju, že bych kdy viděla film pro děti, kde hlavní hrdinkou je stará babka, co sem tam slušně zahlásí. Pak taky bezkonkureční ohňodémon co neutrpěl ani předabováním do angličtiny a krásná hudba to dorazí. Oou, až tenhle pramen vyschne, to bude černý den!

Jeden z mých nejoblíbenějších safari filmů s tím, že vždycky, když ho vidím, mám chuť rychle se podívat na něco podobnýho, ale nic podobnýho prostě nemám/neznám. Skvělá tajemná atmosféra, skvělá práce se strachem diváka, skvělá práce se lvy, co jsou tu prezentovaní opravdu jako inteligentní, krvelačné bestie, za jejichž touhu po lidské krvi si z největší části mohl sám člověk. Michael Douglas v bezva roli, ač pro něj dost netypické. A hudba od Goldsmithe je sázka na jistotu. 80%

Pro mě osobně asi nejlepší zfilmovaný Poirot, v jehož příběhu tentokrát tkví velká síla díky způsobu, jak je vyprávěn a taky díky hercům, co na Poirotovský průměr hrajou jako v prvotřídním dramatu. Sešli se tu Rachael Stirling, Toby Stephens, Marc Warren, Gemma Jones a vycházející hvězdička Talulah Riley, Elsu Greerovou si pak zahrála relativně známá britská herečka Julie Cox, která kdo ví proč není ani uvedená v titulcích. Nostalgickou atmosféru ještě umocňují zlatavé filtry, skutečně nádherné lokace domu a vodní zahrady a to všechno podbarveno přenádhernou Gnossiennou od Erika Satie (zde k poslechu: http://www.youtube.com/watch?v=PLFVGwGQcB0).

Tuctová záležitost, která vyniká jenom onou "věcí." Zde je krásně vidět, jak geniální je myšlenka mimozemšťana vytvářejícího kopie takhle odporným, nechutným (v podstatě je to totéž slovo, ale má dvakrát tak velkou sílu) způsobem. S takovým hororovým skvostem se mělo zacházet s větší úctou. Jako velkej průšvih hodnotím výběr postav, to je totiž skupina zarostlejch vousáčů, co vypadají jako dřevorubci a z nich vyčnívá pouze doktorka a černoch (ze zřejmých důvodů). Copak jich pár nemohli aspoň oholit? No nic... Naopak kladně vidím hudební doprovod, kterej svou drásavostí vynahrazoval, kde atmosféra pohořela. Taky je tam sem tam zajímavá scéna a finále je překvapivě uspokojivé, ale stejně mě to spíš otrávilo.

Tradiční schéma opět skvěle naplněno, odehráno, ozvučeno a odrežírováno. Zase tu máme střet dvou rozdílů, naštěstí se ale zbytečně netlačí na dojemnou pilu, a toho faktu je využito spíš pro budování komedie. Vůbec je tu sympatický, že i když by se film mohl víc babrat ve smutném osudu ochrnutého Philippa, tak se omezí sem tam na poznámku, krátkou scénu či pohled, co vyjádří mnohem víc a film díky tomu nesklouzne do slzopudné záležitosti. Tenhle poměr mezi citlivostí a odlehčením je tu výborně vyváženej. Ovšem že velkou zásluhu mají i oba herci, mezi kterými je chemie už od jejich prvního společnýho záběru. Některým bude film zřejmě i tak připadat příliš hřejivý, ale to jednak bylo záměrem a pak je to skutečně šikovně a kvalitně odvedená práce ve zcela jiném duchu než jsou vyumělkovaný "filmy co pohladí." Mít CSFD větší bodovací rozpětí dala bych 8/10.

Asi v půlce se úplně zapomene na budování atmosféry příjemného mrazení a dojde k velmi nepříjemnému obratu do polohy "přílišné vysvětlování" a taky "zbytečně natahovaná backstory". V poslední době mě zklamalo několik point za sebou, tak mi přijde už trochu blbý si zase stěžovat, ale když ono je to tady tak strašně nudný a omšelý, až srdce zabolí. Já neříkám, že s každým filmem má přijít úplně novej nápad, ale copak je tak těžký to starý dobrý klišé nějak osvěžit, mírně překopat nebo tak? Přitom to má tolik kladů: lokace, děsivě vyhlížející chlapecká škola, studená našedlá kamera, zabírající prach vířící z polštářů, což dost dodává na autenticitě a v neposlední řadě skvělou Rebeccu Hall a Dominica Westa. Dokonce i ten vysvětlovací flashback na konci byl udělanej pěkně. Škoda jen, že horor zaujímá tak 25% stopáže. Zbytek je spíš něco jako mysteriózní thriller říznutý trochu nadpřirozeného rodinného dramatu. Vždycky když zhlédnu takovou promarněnou šanci na obstojnou duchařinu, je to smutná zkušenost.