Recenze (1 085)
Vražda v Orient expresu (2017)
Výborně obsednuté herci i herkami, avšak přestilizované. Skvělý Branagh, ale ne Poirot. Vlaky smrdí.
Zmenšování (2017)
To by vám to byl ale hezký a vtipný nápadek, kdyby do toho nenamrdali tolik tun agitace všeho druhu, vite?
Black Panther (2018)
Že jsou čerňoši nejlepší, nejhumánnější, nejhezčí a nejrychlejší jsme již tak nějak.... po pár desítkách let informačních kampaní věděli, že, ale že až takhle? Sbohem, euroatlanticentrisme, vítej pravdo pravá. Zaplať pánBů, že se v Africe počet obyvatel dvojí co generaci, neboť brzy na světě převládne pralesní kultura. A všem nám bude dobře, neboť misionáři lidství riskují své životy a vyrážejí po milionech šířit lásku všemi směry. I když by jim doma bylo tak hezky. Lidumilové prostě jako. Takže vpřed do kin, zajisté nás čekají další a další filmíky, v nichž uhelní obyvatelé země za zrcadlem střídají vynalézání pokročilých technologií (styl Myšpulín křížený se Snůpydogem) s opičími tanci na skále Lidských obětí. No... někde ta kultura musela vybublat na povrch, ne?
Star Wars: Poslední z Jediů (2017)
Tak za prvé - zvedám Rogue One na pět, neboť rozdíl musí být zřetelněji vyňadřen. A zde tripluji s přivřenými štěrbinami, neboť propad stylu zpět ku dětinskosti kurevsky zamrzel.
Legenda o Kolovratovi (2017)
Za akcičku dvojčičku, ku zbytku bych opět doporučil výron mistra alchace, neboť ví, o čem mluví. Jeho dobrodružná povaha jihočeského Eskymo Welzla jej žene co chvíli mimo civilizaci, takže sem tam zavítá Mongoly očuchávat osobně.
Zítra se žením (1999)
Ale jo. Byť každý již dávno ví, že Čárlý je ,,z kundí nory, z kundí nory, obšournická sviň", stejně mu to žereme i s navijákem, no ne?
Dvojníci (2016)
Hmň hmň hmň hmň... flus mň hmň. Asi tak. Slušné obsazení. Prajednoduchá zápletka. Pokurvené provedení.
Mstitel bezpráví 3 (2015)
A zde mi již vysloveně bolí klouby, jen co jsem donucen sledovat, jak musí junioři povstat ze zahradních křesílek. Ve chvílích, kdy za vydatné pomoci filmových triků (Jurský park hadr), geriavitu, ginkgo biloby, provazů i jejich vodičů, dvojníků, trojníků, střihače s velmi! ostrými nůžkami a zrychlování želvích záběrů předstírají souboj, je mi jako... no skoro tak strašně, jako jim. Tedy - již se nejen nesměji, ale trpím. Zbytečné vydojování cecíku jedničky. Svrasknul.
Mstitel bezpráví 2 (2014)
Nějak mi to přestává připadat veselé. I když se, pravda, klucká uměji peckově obléci.
To byl zítra flám (2010)
Je o mně všeobecně známo, že hamouním. Hamty hamty, ať mám víc než tamty, syslík hadr, Harpagonovo větší brácha a tak dále, a tak dále. Proto když stahuji cosi, co má dostupné i pokračování, jedu to v bloku, naprudko a drsně, abych pak uspokojen usnul s pocitem dobře provedené krádeže. Prostě si po té ,,share" dřině spinknu a zdá se mi o plných spížích, naducaných trezorech a zajištěné budoucnosti. O to větší je pak zklamání, když druhé a další díly odhazuji do treše, aniž bych je sebeméně použil. K meritu věci - právě kvůli tomu jsem si povzdechl u likvidace druhého dílu momentálně komentované záležitosti. Dle všech ukazatelů je totiž ještě řádově horší, než zítřejší flám číslo jedna. A již u něj jsem, slušně řečeno, nebyl zrovna nadšen. Jde o skutečně horší variantu pubíkprdkrk komedie, při které mi v koutku cuklo snad jen proto, že se hemifaciální spazmus hlásil o pozornost.