Recenze (1 085)
Krvavý Bangkok (2014)
Čisté osmdesátky se všemi klady i zápory. Pravda, triky se malinko zlepšily a Dolfík trošku zgerontovatěl, což se obé projevuje kupříkladu tím, že běh díky animátorům předstírá téměř snesitelně (a když se mu to nedaří, zloduši na něj uctivě počkají). Chcete-li vidět, jak Drago honí Dragoviče, směle vpřed. Akce tam je až po mandle nebo pět palců za děložní čípek. Edit - děložní čípek bych nechal, ten mám rád, ale mažu tímto Drago-Dragovičovinu. Alchac ji použil první a oprávněně mi nazval čuromedem, co mu leze do zelí. Protože od něj něco potřebuji, tak jste to vůbec nečetli, jo?
Paddington (2014)
Průměrné hodnocení, neboť film naplnil svůj potenciál jen částečně. Sice mi nechaly usnout, ale po pár desítkách minut požadovaly svačinku, a během druhé poloviny mi ta mladší co chvíli plácala po hlavě plastelínovým hadem. Příště vsadím na osvědčené klasiky, jako je Sofie Prdni nebo Zvohnilka, u těch nedutají. K obsahu: hrají v tom tuším medvědi. Mám však mlhavé podezření, že jsou nějak počítačově upravení.
Anon (2018)
Dobrý, dobrý, dobrý kozy, dobrý, chvilku nůďo, dobrý, horší kozy, vyvalená očatka, nedotažený závěr, imbecilní finální rozhovor. Suma sumárum - šáde potenciálu.
Beomjoidosi (2017)
Na rákoskovinu solidní.
Tiché místo (2018)
Tagjako... všude opuštěné supermarkety, a ten patlal si nemohl šlohnout bedýnku gumopryže a pro babu do tlamy dusítko z džeztrubky? Pak by se dalo vesele nacvičovat rozmnožovacích technik bez rizika vrhu. On místo toho pískem vysypával kilometry pěšin a následně se, patrně zpitomělý manuální prací, nad Blantkou neošklíbl. To má za to. Jinak výborný film se spoustou inovativních prvků, neodrhnutých nápadů a jedním trapným klišé á la Válka světů.
Avengers: Infinity War (2018)
Takhle. Řada rovin, do nichž je děj rozrastrován, stejně jako počet figur, musí některé dvanáctileté docela mást. Třeba takový já se chvílemi motal jako japonská myška. To je první plus. Mírný důraz na to, aby se udržela pozornost a zaplo se cirka setinové množství mozkové kapacity. A druhým plusem je konec, neboť podobné hepyjendy vyžaduji houšť. Pan Negativní, co je lidumilný tak konstruktivně, jako tři neziskovky dohromady, též zaujal, i když vypadá coby keporkak, kterému po nějakém ošklivém incidentu u Fukušimy narostl k bradičce člověk. Přesto v mé mysli rezonuje podezření, že se blíží díl, ve kterém to celé demografické pozitivum zase poserou. A můj vztah vůči dějové větvi ohledně Wakandy sdělím jen vyvoleným a interně, neboť jinak bych šel asi na kříž. Nebo do blistů.
Rampage Ničitelé (2018)
To vám je ale taková blbost... hezky udělaná. Inu, v dobách rozpuku jsem také hezky udělal pár blbek, ovšem málokdy se mi to chtělo opakovat. Ovšem když člověk neví, co s načatým večerem, jako podkres k manželským hádkám vcelku ideální. Hvězdu dolů za otravnou ,,genetičku", v podobných sprajto.fanto.sevnap filmech vyžaduji hezčí žihadla a větší žahadla. Jinak se jeden zbytečně moc zaměřuje na Džonsna, a to v něm budí pradávný strach z potlačované homosexuality, že.
Escobar (2017)
Fucking Pablo zůstane provždy ve stínu Narcos. Stále ještě solidně vystavěný filmový koráb, ale začíná dřít o dno. Pokud se vyskytnou další maňásci, co budou chtít na módní kolumbijské vlně vyrejžovat plata, zaslouží už plomo.
Que Dios nos perdone (2016)
Má poklona.
Smrtonosná zbraň (2016) (seriál)
S postupem druhé série dozrávám k touze Rigse zašlápnout, aby se už netrápil, ale na dlouhé cesty vcelku snesitelné přežvýkávadlo.