Hawaj

Byl jsem na premiéře (ještě v kině U hradeb) a byl jsem nadšen! Ba co dím, byl jsem naprosto nadšen a to nadšení za těch 23 let nikdy nevyprchalo. Bohužel český stát byl tou dobou opilý svou novou svobodou a tak film nezískal tolik pozornosti jako svého času Pražská 5. Nezapomenutelné hlášky, nezapomenutelný song a nezapomenutelné postavičky a v nich excelující Dušek, Holubová, Čtvrtníček, Šimon Caban, Burda,

Skvělej kousek, sice to má děsný pauzy mezi větama a natočil to mě veskrze nesympatickej týpek. Ale tedle týpek je překvapivě dobrej rejža, klobouk dolů! Dost povznesl svoje původní sklepácký představení a zasadil to do pěknejch kulis. Jenom škoda, že to memá větší spád a že při střihu nevyhodil vyloženě slabý místa a gagy. Taky muzika zaslouží pochvalu. Víc než Raymond Chandler je však film inspirován Limonádovým Joem, viz také hláška "Nechte si své Kidy!".

Gemma byla božská, éterická, upná a přenádherná, dokonce až tak že sem se divil jak divně, skoro až místy ošklivě vypadá v reálu. Škoda neuvyžitého potencialu přiběhu a mystiky. Místo toho na nás ze všech stran vykukuje ta podělaná diznejovská produkce, která jde vždycky s kanónem na vrabce. Ale stejně jsem si to nenechal znechutit a vychutnal jsem si film po svém. Skvělej Alfred Molina jako protřelej Sandokan, kterej to lehce oživil. A hra? Tak s tou děte doprdele já mám radši pohádky. Výprava byla teda dost neperská. Konec konců kdyby to obsadili perskými typy tak by to dostalo daleko lepší look. Kinsley tam působí jako pěst na voko. Dokonce místy dost divně, jakoby polykal slova.

Dal jsem si to bez zvuku, aby mě ty ptákoviny co tam řešej nerušili od pohledu na super babu Denevue. Ta je v tomhle filmu opravdu skvostná.

Opravdu fantascinující práce jednoho člověka na objevování a rekonstrukci kouzla Vermeerových obrazů. Je naprosto jedno zda používal Vermeer nějakou optickou pomůcku nebo ne, protože to co dokázal a objevil tento pan Tim Jenison je prostě fascinující už samo o sobě i bez Vermeera.

Kultovka, zjevení, fenomén. Čistota sdělení, krásnej humor.

Zábavička se sympaťákem Jeanem Reno vod rejži kterýho až tak nemusim.

Celkem slušně to začíná, pak se to rozjede, ale pak nastane ve scénáři pěknej guláš a namotá se do toho pár americkej nesmyslů a celej ten vybudovanej barvitej svět začne vypadat jak šestákový divadlo plný známejch ksichtů stříknutý slušnou dávkou psychedelik. Škoda, že to takhle podělali a místo toho hraní si nedrželi pěkně semknutej akční tvar až do konce. Vytýkat filmu klipovitosti a přebarvenost je jen klouzání po povrchu vnějších znaků. Tedle styl zvolenej tvůrci mi vůbec nevadil a navíc byl skvěle udělanej a k filmu pasoval. Bohužel horda filmovejch neumětelý to horem dolem kopíruje a to dost mizerně.

Přesně ten moment, kdy to tvůrcům sedne ani nevědí jak ... a pak se to snaží jen marně zopakovat.

Skvělej biják i v černobílý koumoušký televizi. Moje první setkání s Jackem Nicholsonem.