Alchemilla

Miluji Tě. Opravdu? Nic mezi námi není. Opravdu? Ustojí oba dnešní noc? Komorní, křehké. Pěkná hudba.

Je pro mne velmi těžké hodnotit tento film. Hlavně kvůli jeho obsahu. O ženské obřízce se málo mluví. A přitom se jedná o jedno z největších zvěrstvech legálně páchaných na ženách nebo přesněji řečeno na malých holčičkách. Film působí velmi autenticky. I po letech mne z něj mrazí. Nejsmutnější mi ale přijde, že od doby natočení filmu, se toho zas až tak moc nezměnilo.

Je možné, že tento film vznikl v době Playgirls, Fialek a podobného odpadu? Výborný scénář, skvělé herecké výkony a velmi pečlivý vizuál. Film budí dojem, že vznikl o čtyřicet let dřív.

Jsem trochu rozpolcená, protože dějová linka je naprosto zoufalá. Zase na druhou stranu je to ta samá Středozemě, na kterou jsem zvyklá. Nádherné scenérie, báječné triky a staré známé postavy. S velkou dávkou nostalgie 70%.

Málokdy házím filmy / seriály do odpadu, ale tady si nemohu pomoci. Hodnotím po 10 dílu a myslím, že mohu s klidným svědomím říct, že Sanitka 2 je plná klišé, je hloupá, bezduchá a rasistická. Nejde jen o Romy a muslimy, ale i jiné národnosti např. nejméně sympatickou ženskou postavou je Slovenka. Trochu moc náhod najednou. Seriálové postavy jsou jen prázdné karikatury a nepomůže ani nabušená herecká špička. Děj tvoří slepenec událostí, který si nezadá s příběhy z nekonečných seriálů, včetně zázraků. A Renčova režie? Na klipy dobré, ale moderní český seriál to opravdu není.

Persuasion není kniha, která by šla lehce převést na filmové plátno a ani nejnovější pokus nepatří k úplně vydařeným. Herci jsou dobří, hlavně Alice Krige coby představitelka Anny. Jen nechápu, proč Anna vypadá neustále umolousale, šedivě má účes, který jí vůbec nesluší. Kapitán Wentworth v podání Penryho-Jonese určitě rozechvěje nejedno dívčí srdce, ale příběhu chybí šťáva. Závěrečná běhací scéna má vytvořit dojem časové tísně, obavy, že vše bude zmařeno, a že se Anna svého štěstí nedočká. Přitom působí nepatřičně a bezkrevně. Nejlepší atmosféru vytváří hudba, i když i tam autoři občas sáhnou ke zbytečným berličkám - Mozartovo 25 symfonie jako podklad pro vyznání pana Elliotta, ale zato se mi moc líbi hudební podkres (lze-li to tak nazvat) k titulkům. 70%

Skvělá výprava, která přitom nehraje hlavní roli, ale slouží k dokreslení příběhu. Mikkelsen má charisma, Folsgaard předvádí neuvěřitelně vyzrálý herecký výkon a Vikander jim více než zdatně sekunduje. Jen bych ocenila méně doslovný scénář a více náznaků.

Byla jsem hodně zvědavá na adaptaci Hostitele. Doufala jsem, že se scénáře chopí někdo schopný, potlačí nabubřelou love story, která mne štvala už v knize, vypíchne temná místa a rozvine zajímavé nápady (i když mám tuchu, že ne zcela originální). Nestalo se. Film je jen otrockým přepisem knížky; drahými, pohyblivým ilustracemi. A protože se do filmu všechno nevejde, postavy jednají divně a nelogicky. Chemii v milostném čtyřúhelníku vytváří vynucené rádobyvášnivé polibky a komentář Melanie. Napětí neexistuje, emoce, aby člověk doloval ve své fantazii a přivolával je jak šaman déšť. Na závěr pak divák obdrží pořádnou porci srdceryvného, sladkobolného loučení. A jen, co vyždímá, promáčený kapesník, je mu naservírován "hepáč". Zkrátka Twilight v jiných kulisách a s jinými herci. Být mi o pár let méně, hýkám nadšením a dávám pět hvězd. Být chlap, zalezu do nory, buším hlavou do zdi a Hostitele házím od odpadu.

Dvě květiny v jednom květináči, občas se obírají o potřebné živiny, občas kvetou, ale jedna druhou potřebují. Ushia je energický, nespoutaný bohém a umělec horko těžko vydělávající na živobytí. Noriko je něžná, křehká, nezlomná umělkyně, která se může umělecky realizovat teprve v posledních letech. Velice citlivě natočeno, dokument vůbec jako dokument nepůsobí. Pohlazení po duši.

Pane, přicházím, abych plnil tvou vůli. První, co mne v souvislosti s filmem napadlo. Tore je čistá duše, naprosto nepraktický člověk, který touží někam patřit. Žije přítomností a svou vírou. Potud by to bylo fajn, ale Tore je postava neuvěřitelně pasivní. A jeho pasivita - nebo lépe řečeno mučedická odevzdanost - ho zavede až do hodně špinavého marastu. Je listem ve víru událostí. Nedokáže nic než přihlížet. Byť ono přihlížení dělá ze vznešených pohnutek - záchrana milované bytosti. V zásadě lze říci, že na svém osudu má velký podíl. Film samotný je velmi syrový, působivý. Mírně roztřesená kamera dodává autentičnosti. Herecký debut Juliuse Feldmeiera se povedl a i ostatní herci se mi líbili. Nakonec po vyspání ubírám jednu hvězdu a jedno doporučení - neplánujte si k jídlu pečené kuře.