Mertax

Režisér sliboval bitvu grandiózních rozměrů. Však proti sobě také bojují vojska trpaslíků, lidí, elfů a na druhé straně skřetů, vrrků, netopýrů a další havěti. Velkolepou bitvu jsme viděli již v Helmově žlebu nebo v Minas Tirith v Pánovi prstenů. Zde je bojujících o řád méně, proto zůstává poněkud s podivem, proč zejména trpaslíci v stříbrných lesklých zbrojích vypadají poněkud digitálně (ale i oheň a další věci) a proč se dočkáme jen velice mála záběrů v polodetailech na ohyzdné hlavy skřetů, tětivy elfů nebo meče lidí. Nevyužiti zůstávají zlobři, kteří slouží jako nosiče obřích kamenů. Celkově se bitva jeví jako dosti sestřihaná a bez delších osobních soubojů. Nezbývá než vyčkat na rozšířenou edici. Možná se objeví i více reálných exteriérů, protože trojka jich má velice málo. Pryč jsou skaliska, louky a hory, zbývá jen CGI plácek před Horou./// Legolas je na plátně až nečekaně často. Jeho gravitaci vzpírající se kousky, mrštnost naspeedované kočky a zrak na úrovni noktovizoru se začaly objevovat už ve Společenstvu Prstenu, kdy trefil v černočerné Mórii skřety z opačného konce můstku, slajdoval po olifantím chobotu v Návratu krále či Šmakově dračí poušti skákal na hlavách trpaslíků v sudech na divoké řece a předváděl střelbu z luku ve stylu level: god. Jackson patrně pod vlivem novozélandských houbiček nechává Legolase využít nepřátelského netopýra jako taxi, se kterým se na konci jízdy vypořádává vzhůru nohama, což se jeví jako absolutní nic ve srovnání se scénou, kdy vybíhává jak počítačová postavička po bortícím se můstku, jehož postupně se odlamující kameny tvoří schody. To už se prostě člověk musí nahlas smát, jinak to nejde. Sekvence je navíc korunována olympijskou akrobacií na skřetovi, jíž by musel provést v mikrosekundě, aby se vše stihl. Bohužel se scény se Zeleným lístečkem (překlad jeho jména) stávají spíš groteskními výstupy, které z postavy činí superhrdinu, jehož ani prázdný toulec nestojí malou modřinu./// Celkem chytře však Peter Jackson a jeho kolegyně sahají mimo předlohu a vyzobávají relativně stručné, ale aktraktivní informace, které dále rozvíjejí. Jde zejména o texty Výprava k Ereboru (Nedokončené příběhy), dodatky Návratu krále (příběh Durinův lid) či kapitola ze Společenstva prstenu vyprávějící o Bíle radě.. Řada scén je samozřejmě zcela mimo kánon a vymyšlena úplně, některé postavy se dostaly do popředí jako např. Radagast a jeho sáňky (zase!), jiné jako např. Medděd mají jen jedno (chlupaté) cameo a nechybí ani orly (zase!!)./// PJ musel v třetím dílu rozlousknout pěkně tvrdý lembas, neboť musel navázat na velmi napínavý cliffhanger z dvojky. Zároveň dovést trilogii k velkolepému finále, které tolik avizoval. My, kteří jsme si pomyslně šetřili absolutní hodnocení až na třetí díl, a to v naději, že se režisérovi podaří spojit ty nejlepší elementy hobitovského univerzita, odcházíme zklamáni. Jackson sice poměrně uspokojivě uzavřel dramatický oblouk trilogie, byť trpaslíky ve finále trochu odbývá a ne každá z postav má nějaký svůj konec. Nekřečovitě provázal hobití filmy s LOTRem, ale to nestačí. 70 %. [Kino, 2D titulky] Edit: Druhé zhlédnutí filmu tentokrát v HFR verzi mě jen utvrdilo, že jde o mrtvou větev kinematografie. Postavy se zrychleně hýbají jak v časech grotesky a než si zvyknete, tak máte pocit, že sledujete film, který se na chvíli zasekl a pak musí zrychlit, aby dohnal ztrátu (něco jako když grafika nestíhá načíst 1080p). Více snímků za vteřinu svědčí CGI scénám, které jsou plynulejší, ale jakmile jsou na plátně lidé, je přilišná ostrost obrazu na škodu. Sebemenší umělé interiéry a propriety jsou vidět a klasický kino-obraz je pryč. Působí to spíše jako HD dokument s nepříjemnou hyperralističností. [Kino, 3D HFR s titulky]

Interstellar nabízí několik velkolepých akčních scén, kdy si připomenete, jak milujete film. Dále je tu umouněný McConaughey bez hereckého zakolísání coby milující otec a doslovné poselství, že láska prostupuje čas i prostor a rada, abychom poslechli své srdce. Ach./// Často porovnávanou Gravitaci spojuje s Interstellarem několik záležitostí jako např. intimní dějová linie vs. epická ve vesmíru, lidská touha přežít nebo velká ambicióznost tvůrce. Gravitace je však oproti Interstellaru klišovité "Earth porn". Zde vás sice také čeká nějaké to klišé, ale i několik nečekaných zvratů a dokonce jedna lekačka. Hoytema nabízí jen pár záběrů na planetu Zemi, neboť Nolan míří dál, a to až za hranice galaxie. A někdy neví, kdy se zastavit, takže téměř tříhodinová stopáž je místy znát. První třetina je relativně obyčejné rodinné drama, ale chápu 5hvězdičková hodnocení, protože třetí akt vše přehluší, já ale slabší rozjezd nezapomněla. Zvuková stopa byla v kině poněkud přepálená, ale intenzivní vibrace a dunění tak skrze podlahu doslova procházejí celým tělem a z projekce se stává de facto fyzický zážitek (start raketoplánu, únik před vlnou, dokování). Celkovému vtažení výrazně napomáhá roztažené plátno v některých scénách a burácivý Zimmer střídající se s klasicky znějící hudbou (např. v podobě jemných tónů klavíru), která připomene Kubrickův opus, byť se stále jedná o skladby HZ./// Prozkoumávání/hledání nových planet připomene to nejlepší ze startrekovských a stargateovských seriálů, absentují ovšem naléhavost a tíha BSG. Chybí eminentní hrozba, hmatatelné zlo, striktní deadline nebo alespoň vyhublé děcko. Naštěstí se režisér vyhýbá všeobjímajícím přesahům a zcela přechází i duchovní rozměr či vyšší síly, takže žádné rozhovory o smyslu existence či vzniku života zde nejsou. *Spoiler* Kromě skutečného plánu mise je překvapivým dějovým zvratem, že jsme ve vesmíru sami, čímž režisér opět potvrzuje svůj smysl pro racionalitu a realističnost, ale fanoušky sci-fi to zamrzí. *Konec spoileru* Nolan je skvělý režisér, ale už horší vypravěč. Některé pasáže jsou velmi doslovné, jiné chladné. Kýžené emoce se tak nedostavují, byť u scény, kdy si McC přehrává stará videa, začínají vlhnout oči. [IMAX, 70mm]

Louis boří veškerá myslitelná tabu a pořád překvapuje. Obzvlášť jeho dcerka a vyměšovací historka. Inu, život. Nebo smyšlené příběhy? I don’t give a shit, if you’re having your period, come on over. I’m 41, I’ll fu*k the s*it out of you, I’ll drink the blood, let’s party!

Nečekaně zábavný Glover dokazuje, že kromě ztřeštěné role Troye z Community, má co nabídnout. Míchá nevinné dětské historky s drsnou erotikou, kdy jeho bezelstný výraz a vizáž puberťáka přidávají sexuálním vtípkům další dimenzi humoru. Fu*kin' hate Home depot. It's the worst place, 'cause that's where your childhood goes to die…. And no one in here knows fear until you've seen a dry turd in the middle of home depot at 11:00 a.m. in the morning./// I was having sex with this girl. And we were towards the end. And she goes, “Fu*k me hard with that n-word dick.” And I stop… look at her right in the eye… and I came harder that I ever cum before. It was so awesome, you guys… It was almost worth being black my entire life./// I want a girl that willingly does butt stuff... but I also want a girl that wasn't molested. Doesn't exist.

Chladný procedurální krimi thriller s černohumornými postřehy o manželství, který však svými zvraty v druhé polovině připomíná šestákové romány. Sžíravý komentář k finanční krizi, mediální reprezentaci či hlubší sonda do nitra ovládaného běsy zůstaly na stránkách předlohy. Je to dobře, nebo ne? Na odpověď byste se mohli spolehnout stejně jako na vyprávění obou hlavních postav.../// Oceňuji netradiční rozuzlení, které (soudě dle četných reakcí) čtenáři ani diváci nestrávili. *Spoiler* Ovšem my zanícené teoretičky kriminální policie a vyšetřování nemůžeme Flynnové a jejímu spolupachateli Fincherovi odpustit, že z agentů FBI udělala debílky a zapomněla (či hůře: odsunula záměrně stranou), že i prostoduchý měšťák by původně celkem zdařilý Amyin konstrukt prohlédl, jakmile by se jej snažila zpětně využít pro zcela novou a nečekanou situaci, se kterou při jeho vytváření neoperovala. *Konec spoileru*/// Filmová poradna podle Finchera aneb jak oživit skomírající manželství. I blew him. Semi regularly. [Kino]

Brolin postrádá charisma Owena a ani ty pěkné trojky to nezvýší na čtyři. Polovinu stopáže zabírá manipulativní mrcha Ava, jejíž příběh je šablonovitý a bez překvapení. Hojně prezentovaná prsa Evy Green jistě nejednoho muže potěší, ale její přednosti jsou na plátně tak často a zřetelně, že vymizí jakákoliv aura tajemství a prostor pro fantazii. Dvojka je bohužel jen šedým odstínem vynikající jedničky a postrádá silné scény nebo nápaditou akci. A co humor a chytlavé repliky? Zapamatováníhodných hlášek je ve filmu pohříchu málo, a to vzhledem k pestrému hereckému ansámblu a jejich postavám obzvlášť mrzí. Vždyť v jakém jiném filmu kroutí J. Alba zadnicí tak, až jí málem pánev vyletí z kloubů, vkusně oblečená (!) Lady Gaga dává zmlácenému Gordonu-Levittovi dolar, nebo M. Rourke vytrhává nepříteli oko, jako kdyby to byla pampeliška? 65 %. [CSFD projekce, 2D]

Scénář, na kterém se Sly spolupodílel, je slabší než předchozí díly. Humor není vtipný a popichování nemá grády, za což možná může PG-13. Úvodní akční scéna s vlakem je zábavná stejně jako závěrečné inferno v opuštěném objektu, ale koncept sešlosti akčních bohů let dřívějších je zcela vyždímán. Dlouhé scény rekrutování mladých jsou předvídatelné a nudné. Nadsázka se téměř vytratila, vše je vážnější, ale samozřejmě ne natolik, aby z toho bylo tíživé drama. K tomu ještě mizerné efekty a necharismatičtí nováčci. Chybí choreograficky strhující souboje, šílené kousky a nápaditá akce, kterou rozklepaná kamera a rušivě burácivá hudba Briana Tylera nevykompenzuje. Herci téměř nemají šanci demonstrovat své dovednosti, z nichž předchozí díly těžily. Dar výmluvnosti jim scénář nepropůjčí, takže opravdu nemají čím zaujmout. Postavy jsou navíc takřka nesmrtelné, takže akční scény jsou spíše jen pobíhání postav z patra do patra, aby to vypadalo, že se něco děje, což navíc podporují nesmysly jako vojáci na motorkách uprostřed válečné vřavy. Plusy: energický Banderas, cáklý Snipes, Crews a jeho rotačák Gatling./// Desperado, Blade, Rocky, Terminátor, Indiana Jones, Kurýr, Šílený Max jsou podle jednoho z herců prý Slyova osobní verze Avengers, což jen dokazuje, jak mimo celý štáb je. Na plátně (až na výjimky) všichni ze staré gardy melou z posledního, vypadají opravdu neesteticky, což podtrhují časté velké detaily kamery, a už ztrácí i charisma, kterým dříve překypovali./// Z předpojatosti mě nikdo obvinit nemůže, neboť jsem po jedničče vykřikovala, že chci mít penis a u dvojky se královsky bavila. Pokud se však nic radikálně nezmění, tak v sobě chystaná čtyřka bude mít asi tolik vzrušení a energie jako odpolední sjezd důchodců v chodbičce pečovateláku, kde si geronti porovnávají, kdo má lepšího bažanta... [Kino]

Fakt, že je film přiznanou parodií a vyžívá se v ironizaci známých akčních či komediálních schémat s jejich stupidními zvraty a banálními dialogy, nekompenzuje to, že jde o recyklát sama sebe (jedničky) a v podstatě parodii parodie, a to s řadou hluchých míst. Sice má 22 Jump Street pár dobrých vtipů (mexičtí dealeři) nebo kamerových hrátek (split-screen), ale ty jsou tentokrát bez šance zkultovnět. Ice Cube je ještě drsnější a uřvanější hovado, Hill nemožnější a romantičtější a Tatum prkennější a neforemnější – holt časy Bez kalhot už jsou pryč. Spring Breakers pro dětičky. 55 %. [Kino]

Vtahující zvuk v perfektním Atmos ozvučení jsou největšími klady filmu. Člověk má pocit, že mu fučí u ucha a mrskají ho kroupy do obličeje. Kazí to však ospalí herci (Armitageův charismatický bas to nespasí) a naprostá nevyváženost seriózních a humorných scén. V jednu chvíli tak sledujete trikově velice zdařilou scénu masivní destrukce doprovázenou celkem věrohodnými emotivními reakcemi prchajících a následuje rádoby vtipná scéna s dvěma ožralými debílky. [Kino, Dolby Atmos]

To, že se po týdnu artovek ve Varech budu u amerického trháku s atraktivním námětem prostě a jednoduše nudit, jsem tedy nečekala. Zklamání nelze potlačit. Pryč je znepokojivá atmosféra z jedničky, kdy opice coby evolučně nižší stupeň člověka získávají IQ, které dosud měl jen homo sapiens sapiens. Libovolný lidoop přehrává člověka (Oldman, Acevedo), nosné lidské postavy chybí. Příběh tvoří drobné roztržky na obou stranách, které jen stále dokola variují „opice neposlouchá hlavní opici a chce zničit lidi/člověk neposlouchá hlavního člověka a chce s opicemi buď vyjít, či je zabít“. Opice vědí, že lidí je málo a živoří, lidé vědí, že někde v lesích si žijí opice. Střet je nevyhnutelný, což víme i bez znalosti frančízy, ale čekat 130 minut, než k němu dojde, a v mezičase si zavzpomínat na staré dobré časy mladého Caesera, je vskutku neuspokojivé. Chybí totiž jakýkoli moment překvapení nebo hlubší přesah či propracovanější motivace. Lenivý scénář. [Kino, 3D, titulky]