Woodstock

„Smíchejte dohromady smilnící fetky, nemakačenky dělající bordel a pošahané hinduisty, zapomeňte na smysluplný děj a vše zalijte lahodným přelivem vlezlých písniček – a máte ústa plná Vlasů. Nebezpečný muzikál oslavující uvedená individua, jejichž třeštění neunikne ani kostel. Hnus.“ Tak pravil uživatel CSSML. Ne, nezlobím se na lidi, kteří cítili potřebu udělit tomuto nádhernému a působivému protiválečnému filmu Odpad! Neboť nevědomost hříchu nečiní. Jsou to šťastní lidé, narození v míru, kterým nikdy nepřišel povolávací rozkaz do války a všechny ty statisíce mrtvých vojáků a jejich vyhřezlá střeva jsou pro ně zhruba stejně skuteční, jako draci žeroucí princezny v pohádkách. Loleq7: „Nechce se mi ani věřit, že fanklub k dnešnímu dni tvoří neuvěřitelných 781 chudáků. To mi vážně někdo chce namluvit, že tahle sračka je jedním z deseti nejlepších filmů, které za svůj život viděl?“ MeGab: „Neodvažuju se hodnotit film, který vzývá do nebes hnutí hippies. Musel bych dát totiž Odpad! jen za samotný námět.“ FandaHoffman: „Klidně mě proklínejte, ale tohle je hrůza hrůzoucí! 1/10 (Ten jeden bod je za pěknej obal na DVD)“ Jerryy: „Další film který nám pouštěli ve škole ........ ale mě to vůbec nic neříká.“ Milý Jerryy i ostatní zhnusení človíčci, to je právě to krásné na životě v míru, že vám tento film nic neříká. Přeji vám všem a samozřejmě i sobě a mým dětem, aby to tak zůstalo i nadále. Make love, not war!

Něžná bolest nenasytného klína hippísácké Máří Magdalény. Zpěv jako o život, tanec v blátě hnusného válečného léta 1969, horký a živočišný sex bez výčitek, květinami pomalovaná nahá rozkoš, pádící i vzlykající. Květiny, sex, drogy a ... smrt. Prostě život. Smyslné chraptění vychlastaného hlasu mojí holky, poživačné nymfomanky, její nadržené vytí do mikrofonu, rvoucí uši, tolik podobné nářku týraných strun kytary Jimiho Hendrixe. Dodnes si užívám tu zimnici i husí kůži po celém těle, užívám si horké tělo mé kamarádky Janis Joplin. Rád si nechávám jejím hlasem, jako drsným kartáčem, podrbat záda i žaludek zevnitř. Nenasytná divoška Janis spolykala semeno snad všech kytek světa, i většiny mužů, které potkala, i některých žen... a kdykoli pak na pódiu uchopila mikrofon, rázem na ní vyrašily spousty květin! V jejích očích se smály slunečnice, kolem ňader se divily divizny a vlasy jí zcuchal zapletený svlačec. Hrdlo měla sežehnuté kopřivami, pod sukní jí vyly vlčí máky a bodaly bodláky. Zhulená sedmikráska, zatracená sedmilhářka, první i poslední má nepoznaná láska.

Nahatý art, drsný kanadský žertík. Třída úplně nahých studentů, nahá učitelka, již oblečená třída, stále nahá učitelka, inspektor za dveřmi... „Vstupte!“ Že by pomsta studentů otravné, studené čůze? :-) Samozřejmě zcela nereálné, nicméně milé, hravé a příjemně chlípné. Hlavně když si tu scénu představím s naší angličtinářkou na gymplu, černovlasou kočičkou, jen o několik málo let starší než my.    S dovolením sem šoupnu odkaz , snad za to nedostanu po uších :-P Dřív to viselo i na Youtube a na jiných "seriózních" stránkách, ale páni cenzoři mají zřejmě dlouhé... prsty. Jako by na nahých scénách v artovém filmu bylo něco pobuřujícího. Ale násilí na televizních obrazovkách přes den, dostupné dětem od nejútlejšího věku, to je v pořádku, že...

Jsme jen písek v přesýpacích hodinách. Miliardy zrníček, celá písečná poušť. Tolik písku... a tak málo lásky! Anglický pacient umíral tiše, ale do hlavy se vryl hlouběji, než lecjaký jiný, třebas i z plna hrdla křičící film. Jeho sluncem rozpálené oblázky se mi zadřely pod kůži, vypálily mi jizvy do paměti. Skutečná láska se přece neprojevuje tím, že ji (spolu se sebou) raději zabiju, než aby ji měl někdo jiný! Já nesouhlasím, to není žádná láska, to je naopak ryzí sobectví. Hnané motorem nezvladatelného strachu z cituprázdna, ze samoty a nicoty... To chápu, ale stejně ho to neomlouvá. Kdyby ji opravdu miloval, šílel by bolestí, že mu odchází za jiným, to ano. Ale právě proto, že s ní prožil něžnosti a spoustu šťastných chvil, měl by jí přát jedno. Aby i s tím druhým mužem byla opravdu šťastná. Protože tak se pozná opravdová láska. Zcela nesobecká. Na štěstí toho druhého mi záleží víc, než na mém vlastním. Opravdu ji miluji? Ale ona mne už ne? Nechám ji odejít. Pohladím ji a dám jí poslední polibek. Ne na ústa, už jen přátelský, do jejích vlasů...

Klamavá reklama, grandiózní podfuk a excelentní zápletka. Málem právem útrpným vyslýchaná slečna Vilma versus slušňák Horáček plus brilantní logika inspektora Trachty. K tomu pár sprostých podezřelých, kteří už jasně cítí, jak jim teče do bot ... a máme ho, sprostého vraha! Bierhanzlova mast, na lysinu past! Sečteno, podtrženo, usvědčeno. Filmový zločin, jaký se jen tak nevidí. Náš květinový soud nemá jinou možnost, než udělit trest nejvyšší: rovných pět hvězd. Ještě pardon, abych nezapomněl - posílám pozdrav a cenu pro vítěze. Dvě do zlatova upečené kachny posílám nicku Lima, který pravil: „...ale tohle je nuda. Rozpačitému dojmu napomáhá herecky velice toporný Marek Brodský.“ Fantastický postřeh. Jen jestli on tu topornost neměl napsanou přímo ve scénáři, kyselá Limetko ;-)

"Už zase naklepávají řízky!" :-))) Jako jo, směju se tomu jako debil. No a? Smích je zdravý. Navíc, já tu dobu zažil. I s tím naklepáváním :-)))

Pánové a dámy z Hollywoodu, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?! Kultovní komedii, natočenou za pár šupů, s jednou lacinou károu Škoda 120 plus pár metry (náborového) lana v jejím kufru. Víc jak deset let se u ní válelo smíchy několik milionů našich (jako) pracujících a již pětadvacet let u ní skřípe zuby víc jak půl milionů našich (doopravdy) nezaměstnaných. Lidí, kterým do jejich žadonících rukou nikdo žádné náborové laso neháže ani omylem, takže se, ke vší té bídě, ani nemají na čem oběsit! Shrnuto: Kdysi socialisticky vytlemená a nahláškovaná komedie, dnes pro část národa už jen nasírací srandička. Pro někoho komické, pro jiného tragické. „Zjistili jsme si o vás několik informaci.“„Vy jste od policie?“ „Nikoli, z Pragokovu. Nábor pracovních sil. Dáme vám platové zařazení A2, navíc odlučné, čtvrtletní prémie a ubytování hotelového typu. Dále nabízíme výkonnostní příplatek, tisíc korun náborové prémie, a rekreaci u moře v Jugoslávii.“ No neberte to! :-)

Jak Luďka Sobotu nemusím, popravdě řečeno mívám z něj přímo kopřivku, tak v téhle oddychové, ztřeštěné komedii, jejíž hlášky zlidověly a MUDr.Chocholoušek se díky ní stal nejznámějším českým psychiatrem, si v roli roztržitého a zamilovaného automechanika neumím představit nikoho jiného. Myslím, že když se Luděk Sobota narodil, nad jeho kolébkou stály tři sudičky. První mu předpověděla budoucnost pitomce, nikoli však zábavně, ale jen otravně hloupého, druhá mu dala do vínku dýchavičný mečtivý hlas, jehož nahrávkou by mohli Američani ve výslechových místnostech Guantanama úspěšně nahradit waterboarding. Třetí sudička byla milosrdná a řekla mu: „Nic si z toho nedělej, Luděčku. Jednou, až vyrosteš, si zahraješ Františka Koudelku, lidi tu roli budou mít rádi a toho mekajícího pitomce ti odpustí". Ale opravdu by mě zajímalo, jestli toho pitomce Luděk Sobota celoživotně jen hraje?

"Make love, not meeting!"    Cimrmane, Cimrmane, řeknu Ti, tohle Tvé České nebe, to je teda peklo... Dík.

"Make love, not hell!" :-)