janovrom

Nebýt toho soundtracku, tak možná nedám vysoké hodnocení, ale ta hudba byla vždycky správně daná a živá. Místy se to trochu táhlo a trochu opakovalo, ale naopak tak vznikl velký prostor pro pořádné zamotání - samozřejmě i rozmotání - příběhu. Všiml jsem si i pár opravdu malých drobností, které lehce naznačovaly, jak by se mohl příběh rozvíjet.

Já se u toho pořádně chechtal, navíc výraz Yoon, který mi připomíná "Its not my fault." z Leeeroy Jenkins, za to prostě stojí. Také bych ohodnotil film cenou o nejlepší vyznání lásky :D

Vidím zde především jeden problém: už od začátku jste dostali všechno. Informace o záporné postavě, náhled do života záporné postavy, vnitřní dialogy záporné postavy. Ano, postavy byly skvělé, ale nic nového to nepřinášelo.

Všichni milují subdivision surfaces a cloth dynamics!

Dlouho jsem nevěděl, co si o tom mám myslet. Ale pak mi nějak secvaklo (předpokládám), že nakonec se prostě zbavila toho, co jí způsobovalo největší bolest, a že se vlastně zachovala tak, jak ji vychovali. Pak už to celé dávalo smysl a film byl velmi uspokojující.

Nemůžu si pomoc, ale všechna korejská historická drama, která jsem zatím viděl, mi připadají, že se u nich vlastně nic nedělo a všichni se super bavili a hráli fotbal...jako mají super chvilky, ale podle mě málo. Stačí si proklikat epizody, vybrat ty nejlepší části a bohatě by to stačilo.

Lehce se to liší od webové novely (A Lonesome Fragrance Waiting To Be Appreciated pro kohokoli, kdo by si chtěl počíst), ale zase přidává vysvětlení ke spoustě událostí, které se v knize jen tak rychle přeskočily. Úplně se mi nelíbí, že změnily charaktery postav. Především Chu Bei Jie má být nelítostný, ale tady je to neskutečný romantik. Angela Baby roli Bai Ping Ting hraje docela dobře a opravdu jí jdou uštěpačné poznámky. Jsme zhruba ve třetině knihy, ale na úplném začátku seriálu. Doufám, že to při těch 60 dílech zbytečně nebudou roztahovat, už tak mi to přijde příliš.

Málokdy hodnotím něco, co jsem neshlédl celé, ale tohle si to zaslouží. Na počátku jsem se zhrozil těch ženských očí, ale tak stylů jsem už viděl spoustu a tohle není ten nejdivnější a vlastně sedí naprosto perfektně, když uvážím, že oči jsou okno do duše (zde doslova), protože odrážejí charakter postav (alespoň co po 2 dílech u 2 postav mohu soudit). Kromě postav, je pozadí kresleno docela realisticky a do detailu. Animace je naprosto v pořádku, neviděl jsem žádný problém: žádné popíraní perspektivy, žádné viditelné změny rysů, pohyby jsou plynulé. Hlavní hrdinka/hrdina není žádný andělíček a o to víc je to svěží. Poslední dobou pořád vidím jako hlavní postavu buď perverzáka nebo andělíčka (mezi námi se to docela okouká). Navíc se mi líbí, jak na válku nahlíží jako na zbytečné plýtvání municí. Hudba to nakopává při bojových scénách a Tanya se vždy tváří dostatečně psychopaticky. Pokud do toho zamixují pořádná příběh, tak po dlouhé době snad uvidím pořádné anime.

Trošku mi vadilo možná zbytečné natahování a opakování děje. Přece i blbému musí dojít, že pokud se kvůli někomu dějí problémy, ale dokáže se, že je nevinná, tak pravděpodobně i další problémy nejsou její chybou...Weiyoung byla zahrána úplně super, ale Li Chang Le nebyla o nic méně skvělá. Záporná role ji podle mě sedla a to neustále pomrkávání jedním okem, když byla naštvaná, nebo příjemný, problémy zvěstující úsměv ji přidávaly na šílenosti postavy.

Dvě osoby si zasloužily lepší konec a dvě smrti mě neuspokojily. Jinak se mi opravdu seriál líbil. Hudba se skvěle hodila, Ariel Lin byla super a, na rozdíl od spousty čínských historických dramat, tohle nebylo ani příliš pomalé. Osobně se mi to líbilo jen o málo méně než Chang Ge Xing (Singing All Along) s Ruby Lin.