3497299

Hráli jste někdy hru Městečko Palermo? ;-) Struktura vybroušená jako diamant, který spojuje své fazety do detailně promyšlené kompozice geniálního celku. Není zde žádné hluché místo - každá část tvoří nosný prvek famózní morálně angažované alegorie. Snad by někdo mohl Michalkova napadnout, že se staví do role jakéhosi vševědoucího nadlidského soudce, který má patent na hluboké pochopení "ruské povahy" (metarole, neboť k nám skrze jím ztvárněnou postavu promlouvá Režisér, Tvůrce, Demiurg). V tom případě je namístě poznamenat, že se této role zhostil znamenitě a patřičně nekompromisně. Michalkov vlastně mistrně naplňuje ruskou obdobu "kina morálního neklidu". Domnívám se, že Michalkov primárně nechtěl natočit remake či parafrázi "Dvanácti rozhněvaných mužů", ale použil tento námět jako vhodnou matrici pro zobrazení závažného ideového obsahu. Proto je možná v tomto případě tradiční srovnávání předlohy/parafráze do jisté míry nerelevantní. Na tenkém ledě velmi obtížného námětu dokáže balancovat mezi dramatem a fraškou, udržet napětí, nesklouznout do banálnosti, zachovat si čistou hlavu a především zůstat i při využití rusko-čečenského konfliktu politicky nestranný!! Tomu se říká Meisterstück - před takovým filmem se i protřelý cinefil nemusí bát smeknout.

Vivat academia, vivat professores, vivat Jirásek....und Böhmen, Böhmen über alles. A chudák Špína!

Kombinace nedělně-odpolední pohádky a gore scének + David Hasselhoff. Už z toho nechci nikdy vidět ani kousek. Frustrující zážitek.

Edgar by se divil, co jsme dokázali z jeho intimních sond do temných hlubin podvědomí vytvořit. Příjemně expresivní zážitky přeje Lucio.

Zajímavý přístup k žánru. Film se vyhýbá zaběhnutým klišé, nebo s nimi decentně laškuje. Suchým důrazem na vykreslení temné atmosféry a rezignací na exploatačně-akční scény vznikl formálně docela zajímavý komorní snímek s upírskou tématikou, bohužel s přímočaře-banální zápletkou. Přes prvotní očekávání po retrospektivním úvodu se vyprávění odvíjí poněkud stereotypně. Nicméně celkově jsem byl příjemně překvapen. Suma: ne tak úplně béčkové béčko.

God save the ANIMALS HORROR MOVIES. Ta jedna hvězdička je za to, jak ti chřestýši krásně chřestí.

Přes docela slibně se rozvíjející peripetii, ne příliš originální příspěvek do rodiny "amityville horrors", kterým vévodí ukázkový a vymykající se "The Shinning". Postupně zahušťovaná amityville atmosféra je poněkud rozporuplná. Narace neopouští archetypální strukturu. Proklamace, že je film inspirován skutečnou událostí, není v tomto případě nijak efektivní. I když jsou některé "žánrové" scény docela ucházející, žádné zvláštní překvapení se nekoná. !!!SPOILER!!!: nepsané pravidlo, že ve filmu nesmí zemřít matka a děti, tvořící hlavní charaktery příběhu, je přes občasné laškování důsledně dodrženo. Vzhledem k tomu, že hlavnímu hrdinovy ani na chvíli nelze věřit, že chce někoho doopravdy zabít a myslím, že mu to nevěřili ani jím blízce ohrožované oběti a nevěřil tomu ani on sám (na rozdíl od Jacka Nicholsona v "The Shinning" vypadá se zbraní v ruce tak nešťastně, že jsem si z celého srdce přál, aby mu to těžké břímě role zabijáka už konečně někdo odejmul, uvařil mu horký čaj a zabalil ho do teplé deky), jde jen o to vyčkat, až se všechno dopracuje ke zdárnému konci.

Pro část mojí technokratické duše je to čistá rozkoš. Všechno, co jsem napsal o filmu Mamoru Oshiiho Kôkaku kidôtai, platí bezezbytku i o tomhle kyberpunkovém arcidíle. Nemám k němu výhrady a pokud jsem při jeho sledování na nějaké ty nedostatky nebo drobné nesrovnalosti narazil, okamžitě jsem na ně zase zapomněl.

Zajímavý obsah, leč zdaleka nevyužitý potenciál. Celková koncepce bohužel postupně víc a více spěje k banálnosti. A přitom by to mohlo být mnohem lepší. Obsese pro bizarnost navoněná fetišismem (á la Wanda) jako fiktivní biografie fotografky Diane Arbus sevřená v melodramatickém rámci. 60%

Banální pseudovědecko-akční zpracování fyzikální teorie paralelních vesmírů. Na první pohled vypadá námět lákavě díky svojí originalitě (hlavní hrdina zabíjí svoje dvojníky v paralelních vesmírech, přičemž je stále silnější, jelikož se jakási transdimenzionální síla rovnoměrně rozděluje na zbylé jedince) a díky obsazení Jet Liho. Skutečnost je jiná: naprosto nekonzistentní, nelogická a nudná vyprávěnka otravuje jak svojí snahou o jakousi sofistikovanost, tak průměrnými bojůvkami. Nepomůže ani to, že Jet Li předvádí übermenschské souboje sám se sebou, neboť ty dosáhnou stěží na úroveň druhořadých martial-snímků typu „Neporazitelná Kristy“. Za všechno bych jmenoval alespoň dva body, ve kterých je absence logiky nejzřejmější: proč se síla rozděluje mezi paralelní jedince jenom v případě hlavního hrdiny – každý člověk snad někdy zemře a tak se musí nutně tomu poslednímu ze všech ostatních jedinců nakonec stát ten samý silově-stratifikační problém – kde se potom bere ta jedinečnost „Jedinečného“?; a dále: proč je paralelních vesmírů právě 123, když se přece v každém okamžiku realita nekonečně dělí, jak bylo řečeno v úvodu filmu a jak to ostatně i originální teorie paralelních vesmírů předpokládá? – asi proto, že kdyby tomu tak ve filmu bylo, pak by hrdina nikdy nemohl všechny svoje alter-ega zabít a nebylo by co vyprávět. Když už se někdo pokouší aplikovat na diegetický svět určité progresivně-vědecké teorie, tak alespoň se zachováním základní konzistence. Konečná dualita dvou paralelních světů: jakési Nebe pro hodného Jet Liho a Peklo pro toho zlého, kde se oba po svém dostatečně vydovádí, jenom potvrdilo absurdnost celého filmu. Suma: hodně špatný film, který se snaží předvést vyšší vzdělání.