Dinsberg

Řeklo by se, že humor, satiru a nadsázku není možné zkombinovat s dramatickým nádechem válečného prostředí. Prvních několik dílů se obulo do korejské války (i války obecně) v duchu ryze ironickém, v duchu nesmyslnosti celého bitevního počínání. Následně jako by tvůrcům došlo, že svým humorem, který je velmi podobný filmovému M*A*S*Hi, dané téma až přespříliš bagatelizují. Původní vízor mobilních doktorů coby notorických násosků, děvkařů a flákačů dostává na frak při první patálii, kterou má divák možnost sledovat. Pak už je nezbývá než uznale pokývat hlavou a uvědomit si, že pro lékaře to byl únik z tragické reality a zároveň obranná hráz, která bránila duševnímu kolapsu. Humor jako obranný mechanismus proti neuvěřitelné blbosti, která mění doktory v řezníky. Seriálu, kromě jedné vady na kráse není co vytknout. Tou vadou je postava Franka Burnse.

V režii Hanny a Barbery a produkci Freda Quimbyho absolutní top animovaných filmů. Nové díly pod vedením Chucka Jones obírají skvělý seriál o tu jednu hvězdičku. Původní animace ve spojení s orchestrální hudební složkou dává fantastický mix kreslené zábavy, která nenudí ani po mnoha desetiletích.

Je zvláštní, že hollywoodské hity o cestování časem vznikly až po naších Návštěvnících (přemisťování v čase v autě). Karas, kde jste to vykrtkoval?

Normalizační seriál, který se obešel bez soudruhování i přes dobu vzniku. Oslovení soudruhu se vždy odbylo jen v ředitelské kanceláři či v jejím předsálí. Herecká sestava a její výkony povyšují na první pohled banální zápletku na hlubokou podívanou, která čerpá z profesionálních i rodinných a soukromých trampot doktorů. Atraktivní to téma, ze kterého se snaží čerpat i současní seriáloví tvůrci, s úspěchem však přinejmenším sporným. Pánové Chudík či Kopecký jako by opravdu celé dekády nosili bílé pláště a z jejich vystupování je cítit ona životní zkušenost herecká, kterou dokázali přetavit v rámci role na zkušenost doktorskou. Jeden nonšalantní pán, jehož odbornost a znalosti se dotýkají hvězd, a druhý nekonečně moudrý filozof a bodrý chlapík, který dokáže kromě rentgenů číst i v lidských srdcích. I epizodní role jsou obsazovány tehdejšími hereckými esy, takže nikde nevzniká umělecké vakuum. Zračí se čirá radost z práce před kamerou, která se umocnila v dotočených sedmi dílech, kdy tvůrci již měli na kontě německý televizní úspěch. Česká seriálová špička., kterou ohrozili jen Četnické humoresky.

Putování jedné americké roty strastí 2. světové války bere dech. Je pravda, že se divákovi jednotlivý členové roty pletou, ale ani to neubírá na působnosti. Šlo o to zachytit jak se během války mění náhled jednotlivých vojáků i velitelů na celou válku. Navíc volba Damiana Lewise do role majora Winterse byla víc než šťastná. Pod takovým velitel by rád sloužil nejeden voják.

Jeden z nejlepších českých seriálů. Třetí série už sice není taková sranda, ale dá se to přičíst době, ve které se měla odehrávat (předzvěst 2. světové války). Věřím, že prvorepublikoví četníci měli svou vážnost a autoritu, o které se dnešním policistům může jen zdát.

Seriál, který dle mého názoru parafrázuje (či někdy přehání) rozdíly mezi běžným a intelektuálním světem. Snahou autorů samozřejmě nebylo provádět sociální sondy, ale pobavit diváka pouhou rozdílností obou světů. Proč by se ale oba světy čas od času nemohly prolínat? A máme tu námět hodný k zamyšlení. V postavě Leonarda či Howarda se pak můžou poznat nejen klasičtí šprti, ale i lidé, kteří jen postrádají sebevědomí. Ztotožňují se s jejich neschopností navázat spojení s realitou, a proto si vytvářejí svou vlastní. Postava Sheldona je pak jediná, která si nejen vytvořila svůj svět, ale nechala se jím úplně pohltit. Reálný svět pak vnímá jako nepřátelské území, na které se vydává jen pod tlakem svých potřeb či nejbližšího okolí. Myslím, že oblíbenost seriálu pramení hlavně z uvěřitelnosti postav, protože každý z nás je schopen se vidět v jednom či druhém světě. Kvalitativně seriál sice nedosahuje na klasiky typu Červeného trpaslíka, ale rozhodně má na takové skvosty jako Jak jsem potkal vaši matku.