Maysha

Po zhlédnutí prvních čtyřech epizodách, které novému divákovi dávají nespočet otázek, jsem seriál odložila a vrátila se k němu z nudy až někdy po půl roce. Během sledování jsem nechápala, jak může mít vysoké hodnocení, jelikož seriál probíhá na mě až moc klidně, pomalu a nedokázal mně ani emocionálně zasáhnout. Ovšem jakmile v seriálu začala japonská okupace, zasáhlo mě to až tak, že mě seriál usvědčil, že nechci zažít válku... A ten konec mě už jenom dodělal. Tím, že je to založené na historických událostech, které se opravdu staly, jsou scény v seriálu o to smutnější. Musím říct, že tenhle seriál se Korejcům opravdu povedl a jsem ráda, že jsem se k seriálu vrátila. Myslím si, že je to jeden z mála seriálu, který se vyplatí vidět dvakrát, abyste si poskládali celé puzzle. Celý seriál je propracovaný do puntíku, ať už se jedná o příběh anebo hudbu.

Film Králův dvojník jsem viděla jako první a velice mě nadchl, proto jsem se rozhodla zhlédnout i tento remake. Jedná o seriál zasazený do historického období Joseonu, kdy pro neznalého korejské historie je potřeba k pochopení děje si vyhledávat použité termíny. Než se člověk vyzná ve jménech, kdo je kdo, kdo koho nesnáší a jaký mají cíl, tak to pár epizod trvá. Každopádně k hodnocení. Seriál mi připomněl krásné vzpomínky na seriál Grand Prince, pro který mám slabost. Příběh o oddanosti, věrnosti a milosrdnosti. Z obyčejného chudáka, komedianta, klauna, se stane shodou okolností král Joseonu. Protiklad dvojníků mi připomínal film Muž se železnou maskou. Co se nestane, dvojník Ha Seon se zamiluje do něžné královny, což mu mnohé zkomplikuje. Navíc, když ví, že jen zaskakuje za panovačného a chladnokrevného krále, který si vyžívá v utrpení. Na což ale Ha Seon nemá srdce a oproti pravému králi panuje pro dobro lidu a národa. Po ruce má věrného Kyu a eunucha Cho, postavy, jež si získaly mé srdce. Během seriálu byly nejen slzy, ale i smích. Třeba jak v epizodě 10, kdy králův dvojník odešel z paláce a eunuch Cho musel napodobovat nával vzteku a agresi pravého krále, to jsem se nasmála. Herecké výkony super, obsazení super, v pozadí emotivní jemná hudba a velmi mě potěšila, pro seriál upravená, skladba Serenade od mého oblíbeného skladatele Franze Schuberta. Kostýmy a celkově prostory, kde se film odehrával, netřeba komentáře. Korejské historické seriály jsou přímo slast pro oči. A celkově na tu jejich etiketu se krásně dívá. Ač se mi závěr nelíbil, nechápala jsem, proč to tak blbě uzavřeli... tak musím vyzdvihnout jednoduše strategicky naplánován útok v poslední epizodě. Teď mi nezbývá nic jiného, než seriál rozdýchat a vrátit se do normálního života, dokud neobjevím další seriál, pro který se opět nadchnu.

Je to tak neuvěřitelná komedie, že bych jej doporučila i člověku, jenž nesleduje anime. Komedie se špetkou úchylnosti. Dlouho jsem se takhle nezasmála.