Martpod

Kandidát na nejsilnější dokumentární zážitek roku.

Bejt to celý jako druhá půlka, tak nadskakuju nadšením. Takhle to sice bylo vizuálně působivý, nakonec i neoblíbenec Crowe velice mile překvapil, herecky prakticky bez stížnosti, ale chybí tomu něco, z čeho bych si fakt sedla na prdel a zírala. Z těch prostřihů mám náběh na epilepsii. Soundtrack tak nápadně podobný Fontáně, až to chvílema docela tahá za uši. Jako dobrý, ale čekala jsem tak nějak... o trošku víc.

Řádků scénáře spousta, ale tu vášeň jsem jaksi postrádala #Febiofest2014

Správně černá komedie, co dalece předčila moje očekávání.

Nenudilo, potěšilo, i na opakované zkouknutí pobavilo.

Dokážu si tohle téma představit zpracované v sérii krátkých dokumentů, kde by každý student dostal podobný prostor, ale tady se v 80 minutách přetahují o pozornost čtyři postavy, z nichž se studentovi FAMU v Estonsku nedostane prakticky vůbec prostor a o studentce z Turecka, která přijede do Prahy, se toho taky moc nedovíme. Jako celek zajímavé, asi to i plus-minus vypovídá o čem má, ale je to prostě trochu nešťastně pojaté. Plus za super záběry z lezení, ač by spíš patřily do úplně jiného dokumentu.

Sympatický, naivně "dětsky" zpracovaný příběh, co ne/příjemně překvapí, když to nejmíň čekáte. Plus za téma i foťákové zpracování. Velice milé překvapení letošního Febiofestu.

Příběhově dost stručný, ale vyprávěním a atmosférou vtahující. S nadhledem a morbidně humorné, výborná hudba, parádně z toho mrazí. Holandský "Robert Knepper" je správně creepy.

Trochu nuda začátek, a když to začne bejt konečně pořádně napínavý, tak to skoro bez závěru řádně provokativně skončí. Arachnofobie si chrochtla a já vlastně spokojeně taky.

Ten potrhlej opeřenec byl boží. Příběh je milej a začátek je naprosto skvělej, jen ten zbytek mi pak přišel trochu jednoduchý, až odbytý.