GAVIN17

Zapomenutý klenot. Film perfektní po všech stránkách. Do včera jsem neměl ponětí o jeho existenci, až z knížka do vlaku ze Světlé nad Sázavou "Dobrodružství ve West Poley" mne připomněla, že kdysi asi před 20 lety jsem slyšel v sobotu po obědě na Praze stejnojmennou hru pro mládež- Šel jsem na Ulož.to a tam jsem našel nejen audio výše zmíněné hry, ale i odkaz na český film z roku 1980, který jsem si ihned stáhl a vzápětí i pustil a strávil tak velice příjemný poslední srpnový večer s klukovským dobrodružstvím. Výkon obou hlavních představitelů - Tomáše (V originále Leonarda) i Štefka je excelentní, takových filmů více, škoda, že se podobné už dnes téměř netočí. Dávám rád plné hvězdné ohodnocení!

Velice dobrý film z mnoha úhlů pohledu. Dokázal navodit atmosféru a hlavně náladu a přiblížit postavy k divákovy. Podtrhl i to, že důležité je to, co člověk cítí uvnitř a ne to, co řeknou často nešťastně vyřčená slova. I když byly několikrát i kruté scény, nebyly zbytečně rozpitvány. Můj hlavní pocit po skončení filmu byla ale zlost - zlost na některé dospělé, kteří dokáží naprosto nevhodně zasáhnout do citového života dospívajících, což mnohdy vyústí doslova v tragédii. Ta byla ostatně víc než naznačena ve finále Guillaumeho příběhu, kdy procházející dozorce zastihl jeho s novým kamarádem Alexisem spokojeně spící v jednom lůžku. A já se ptám, jak může být pracovníkem s dětmi člověk, který udělá z této nevinné věci neslýchanou aféru. Alexisovi bylo 14, Guillamovi 16 - v tomto věku hlubokého citového vnímání to je věc naprosto normální, že chci být nejblíže tomu, koho mám rád - tak by to vnímala většina přítomných. Přál jsem si fakt v tu chvíli, aby Guillame toho dozorce přizabil,,, Škoda, že režisér nedotáhl tento příběh dokonce, jako ostatně ani jeden ze všech tří, a my se jen můžeme domýšlet, co bylo dále s Alexisem. Náladu pak trochu vylepšila závěrečná krátká epizodka s Felixem, pocit lehké beznaděje však zůstal. Ale zároveň i naděje, že vše může pokračovat už dobře. Dávám plné ohodnocení, na film budu dlouho vzpomínat.

Zapomenutý, leč velice zdařilý slovenský seriál, který mne od počátku upoutal a s každým dalším dílem můj zájem jen stoupal. Název je příznačný - v hlavní roli bylo to pravé klukovské přátelství. Velice se mi líbilo, jak hezky kamarádsky se k sobě chlapci chovali, vzpomněl jsem si na tu dobu - sám jsem byl tehdy v šesté třídě, kdy byla klidnější a míň sobecká doba.. Hlavní hrdina Dežo dobře jejich partu doplnil a byl jsem velice rád, že vše dobře skončilo a Dežovi se splnil jeho sen - nezůstat v dětském domově. To, že ho nakonec adoptovali Ondřejovi rodiče bylo příznačné, jejich syn byl také muzikantem, a mne osobně byl asi nejsympatičtějším z celé té skvělé klukovské party, i když ostatní byli též dobří. Seriál působí přesvědčivě a svěže a jsem moc rád že jsem ho, díky jednomu ruskému (!) serveru s filmy pro děti, objevil. Je jasné, že mu dávám jednoznačně to nejlepší hodnocení.

Velice zajímavý a podnětný film, na který musíte myslet ještě dlouho po tom, co jste ho shlédli. Příběh vzniku jednoho pozoruhodného přátelství jsem sledoval s napětím od začátku až do konce. Nejvíce mi bylo líto, když jim vandalové spálili jejich krásný cestující domek, vydržel bych s nimi cestovat Francií klidně další hodinu... Výborné výkony obou hlavních představitelů, těžko říci, kdo z nich byl lepší, mně osobně ale byl přeci jen o trochu sympatičtější výkon Daniela. Konec by mohl vyznít smutně, kdybychom nevěděli, jak silná je síla klukovského přátelství právě ve věku čtrnácti patnácti let. Takhle je devíti z deseti diváků zcela jasné, že Daniel sedl na nejbližší vlak a odjel do Grenoblu za svým nejlepším kamarádem Theem. Domluvit se s jeho starším bratrem, aby u nich mohl bydlet a chodit s Theem do školy nebyl určitě problém. Takové přátelství je totiž vnitřně tak silné, že ho nelze rozbít zvenku. Výborná režie i dramaturgie. Skvělému počinu tak dávám rád plné ohodnocení.

Tohle byl jeden z mých vůbec prvních digitálních filmů, který jsem měl nahrán dřív než jsem měl internet od kamaráda z Moravy - Velice svižný prázdninový příběh šesti kamarádů, věku let dvanácti, kteří se poprvé vydávají sami tábořit do přírody. Jejich rodiče se obávají, jak to tam jejich synové povedou a tak podplatí místní obyvatele, aby toho kterého chlapce sledovali. Kluci se seznámi s synem převozníka Sankem a bratry Petrem a Pavlem a v druhé půli filmu se rozdělí na dvě party, jedna má sídlo na pevnině a druhá na ostrově, jak rozhodl los a následuje velká hra. Příběh se mi hned při prvním shlédnutí velice zalíbil a viděl jsem ho od té doby několikrát. Škoda, že je jen v maďarském originále, ale děj je i tak dobře pochopitelný. Výše nejsou chlapci jako herci uvedeni, takže je hrají: Szyniak (Zsolt Pápai), Bádogos (Laszo Király), Palánk (Zoltán Fenyvessy), Cseppcsányi ( Mihály Bilki), Tuka (György Krajcsár), Kece (Péter Müller), Sankó (Tamás Barna), Péter (János Kálmán), Pál (Károly Metlágel). Velice je humorná i jedna linie i ta, že jeden z chlaců je "tuzexový" synek a podle toho ho rodiče na táboření vybavili. Vynikající příběh svého žánru a jednoznačně 5 hvězdiček.

Když jsem si přečetl první tři komentáře, bylo mi jasné, že autoři hledí na příběh spíše s hlediska dospělých. Já vždy upřednostňuji dětský pohled - a tento příběh mne upoutal a vtáhl do děje. Zejména mne zaujal výkon hlavního hrdiny Pehavého, kterého skvěle zahrál Richard Stanke, budoucí herec, který měl v té době za sebou již několik rolí ve filmu. Příběh je možná jednoduchý, ale to nic nesnižuje jeho působivost a dojem. Film vznikl v době, kdy se o ochraně přírody a vody začalo čím dále více mluvit a myslím, že dal dobrý příklad dětem té doby, aby se nebály bojovat za dobrou věc. To je velký klad filmu, zrovna jako kamarádství party Pehavců. Proto dávám - a viděl jsem, že nejsem v hodnocení 56 diváků sám, plný počet bodů za tento slovenský snímek.

Velice zvláštní, dalo by se skoro říci minimalistický film, v které se velice málo mluví, za to více hovoří obrazem. Prázdninový příběh dvou čtrnáctiletých chlapců, kteří se celé dny toulají krajem, lukami i lesy, postaví si boudu v rákosí, baví se v lunaparku, koupou v nádrži atd. Na stopě je jim parta, na čas je rozdělí, ale pak jsou zase spolu a prázdniny a veselý čas nespoutanosti pokračuje... Sympatický výkon ústřední dvojice přátel, kteří hrají jakože sami sebe (Matteo a Samy - ve filmu mají svá skutečná jména). Dobrá je i kamera. Dávám 4 hvězdičky, k dokonalosti přeci jen trochu schází, ale jinak příjemný film.

Zcela zapomenutý, ale přitom velice hezký snímek o přátelství dvou francouzských chlapců, kteří spolu prožijí jedno velké dobrodružství na mořském pobřeží po čas velikonočních prázdnin. Část filmu, jakožto vzpomínkové vyprávění dezertéra, který se schovává v pustém bunkru na pobřeží, je natočena ve Vietnamu, kde bojovali tehdy Francouzi i legionáři cizinecké legie (jedná se o počátek 50-tých let). Velice hezky je zde vykreslen vznik přátelství dvou chlapců, které ještě více přibližuje vypravěč, který líčí pocity hlavního hrdiny Bernarda. Film je i o nesmyslnosti dobyvačných válek ve jménu "vyšší pravdy", to když legionář zastřelí matku chlapce, který je stár zhruba jako hlavní hrdina příběhu. Tehdy se rozhodne z legie dezertovat... Film je velice působivě nasnímán a je proto veliká škoda, že je je dnes již zcela neznámý. Hlavní role: Damian Damiecki (Bernard) a Michel Bustamente (Gaston). Skvělá kamera i režie a přesvědčivé herecké výkony mi velí dát filmu nejlepší ohodnocení.- A ještě doplnění znalců z Polska - film se natáčel v Łebie a Klukach (Slowinski park narodowy).

Počátek roku 1920. Gymnaziální ples, kde se čtrnáctiletý Igor (Jan Puzyrevskij) zamiluje do dívky Asji, která zpívá na plese píseň za doprovodu klavíru, následně s ní tančí. Probíhá občanská válka a Igorův starší bratr je na jihu v městě Rostově, jeho matka se o něj bojí a nechá mu napsat potvrzení, aby se mohl vrátit domů, Igor se nabídne, že list doručí. Dobře dojede, ale bratr odmítne návrat. Rudá armáda dobývá jednu oblast za druhou a návrat domů je pro Igora komplikovaný. Cestou se setká se stejně starým Fedorem (Dmitrij Zamutin), který slouží věci bolševiků a uvolí se doručit důležitý lis do jeho rodného města. Chlapci se rozchází, ale Igor dá Fedorovi svoji adresu. Depeši doručí, vrací se do otcovského domu i do školy. V městě vypukne povstání a raněný Fedor se dopotácí do Igorova domu, je tajně lékařem ošetřen a Igorova matka ho zachrání před vojenskou prohlídkou v domě. Rudí se blíží k městu - Igor se svobodně a sám rozhodl - odchází jim naproti, vstříc nové, šťastné budoucnosti. - Výborné herecké výkony a napínavý děj z pohnuté doby.

Velice zdařilý prázdninový příběh, který mne zaujal především upřímným kamarádstvím dvou hlavních hrdinů Bratislavčana Paĺka a Števa z vesnice na LIptově, scéna s dýkami na počátku filmu jakoby toto přátelství předznamenala a ukázala jeho opravdovost, která se táhne celým filmem. Vzájemné klukovské boje s Vickem a jeho kumpánem nakonec končí smířením, jelikož i oni nakonec pochopili, jak dobré kamarády tím získají, což se často nestává. Docela mne odrovnala závěrečná scéna, kdy Paľo musel přísahat, že přijede na vánoční prázdniny a na celé další letní prázdniny a pak jednou napořád... Slíbil to a já, a určitě i mnozí další diváci tohoto příběhu uvěřili, že to tak opravdu bude. Tato poslední scéna rozhodla že jsem filmu dal 5 hvězdiček, i když chyby by se také našly, ale jak říkám, skvělé kamarádství mne nakonec přesvědčilo. Určitě se znovu na příběh rád podívám....