Fjera

V noční scéně na pionýrském táboře U řeky se z okolního lesa ozývá volání žluny zelené a houkání sýčka obecného. Žluna je ale výhradně denní pták a v noci se nikdy neozývá. Sýček obecný je sice noční pták, ale přímo u tohoto pionýrského tábora by se nevyskytoval – žije v otevřené zemědělské krajině s políčky, loukami a solitérními stromy. Souvislým lesům se vyhýbá.

Ve 44. minutě filmu, když Žába (Libor Kovář) mluví s otcem (Martin Myšička) v obývacím pokoji, je ze zahrady slyšet zpěv holuba hřivnáče. Ten se ale v době, kdy se odehrává film, tedy v 70. letech, ještě ve městech nevyskytoval a žil výhradně v divoké přírodě. První pozorování holuba hřivnáče v českých městech spadají až do 80. let, masivněji se rozšířil až koncem 20. století.

Zvukaři si dali záležet, aby do filmu doplnili velké množství ptačích hlasů. Téměř po celou dobu se ozývá zpěv pěnice černohlavé, slyšet je také žluva hajní, kukačka obecná, hrdlička divoká, slavík obecný, křepelka polní či puštík obecný.

Předlohou k filmu byla kniha „The Breadwinner“ z roku 2000 kanadské spisovatelky Deborah Ellis.

Výkonným producentem filmu byla herečka Angelina Jolie.

Film se natáčel v roce 2010 na Havaji a na Tahiti.

Předlohou k filmu je autobiografická kniha od Bethany Hamilton „Soul Surfer: A True Story of Faith, Family, and Fighting to Get Back on the Board“ z roku 2004.

Producenti filmu chtěli do hlavní role Cassidyho obsadit Richarda Harrise nebo Petera O'Toola. Režisér John Ford si ale prosadil Seana Conneryho. Ten nakonec musel roli odmítnout kvůli natáčení Bondovek. K roli se tak shodou náhod dostal Rod Taylor.

Exteriéry filmu se natáčely na ostrově Tenerife v okolí sopky Pico del Teide.

Film se původně jmenoval It's All in Good Taste a natáčel se v roce 1981, ale v kinech se promítal až v roce 1983.

Film produkoval a režíroval Anthony Kramreither, který zároveň spolupracoval na scénáři. Vycházel ze své zkušenosti, kdy musel často měnit scénář kvůli požadavkům investorů filmu.

Film se natáčel na několika místech ve Francii, v Norsku a také v polské části Bělověžského pralesa, který je posledním fragmentem původního evropského lesa.