S120

Snímek, který u mě okupuje příčku nejlepšího českého respektive československého filmu. Otakaru Vávrovi se podařilo ve filmu navodit strhující atmosféru v které můžeme sledovat hrůzné činy katolické církve. Životní roli zde zahrál bezesporu Vladimír Šmeral coby inkvizitor. Svůj potenciál poprvé ukázala i mladá Soňa Valentová. Na svou dobu se ve filmu vyskytuje i abnormálně velké množství obnažených hereček (včetně Valentové). Zajímavou i když trochu nenápadnou roli mnicha si zde střihl i Václav Lohniský.

Film Kalamita považuji za jednu z vůbec nejvydařenějších českých komedií. Boleslav Polívka zde podává opravdu svůj životní výkon a jeho neustálé pochybnosti o smyslu všeho co dělá jsou opravdu kouzelné. Mnohé scény jsou pak doslova neokoukatelné (například Polívkova prohlídka u očaře, Dagmar Bláhová vyžadující po Bolkovi to libido, Jana Synková startující auto nebo třeba Jaroslava Kretschmerová jezdící po zábradlí). Dobrou roli má ve filmu i Zdeněk Svěrák, který stále peprně "rejpe" do své manželky. Šest hvězdiček nemám, tak dávám pět!

Pěkný a velmi netradiční způsob odhalení povahy Stalina a jeho povedené party. Ve filmu se před námi odkrývá celá plejáda sovětských státníků třicátých let od Stalina, přes Berju, Vorošilova až po Kalinina, které pozval na oslavu jejich kavkazský soudruh Nestor Lakoba. Pod závojem umělého veselí se ve vzpomínkách hlavního hrdiny (člen taneční skupny) i přímé konfrontaci seznamujeme s povahou vůdců sovětského státu. Vše je přitom prokládáno charakteristickými kavkazskými tanci a muzikou. Na filmu je zajímavé i to, že byl natočen ještě v Sovětském svazu.

Tento snímek považuji určitě za nejvtipnější pohádku, která byla vůbec kdy natočena. Proslovy otce Školastyka a loupežníka Sarky Farky jsou úžasné. A korunu všemu dává Alena Vránová v roli princezny: "... kolikrát nemohu samou touhou ani usnout." :-) Z této pohádky mi vyplývá, že stačí primitivní kulisy, pár dobrých herců a když je dobrý scénář lze udělat dílo, které se nepřežije snad nikdy!

Zdařilý dětský film, který je dle mého názoru tak trochu neprávem opomíjen. V hlavní roli zde exceluje překrásná Sylva Julinová, která bohužel ve výčtu herců tady na ČSFD chybí. A navíc vždy mě spolehlivě dostane nezapomenutelná hláška: "A pane řediteli, musí mít člověk hodně známých, aby se v tak mladém věku mohl stát ředitelem?" :-)

Tak toto je nesmrtelný památník těm stovkám vyhlazených sovětských vesnic a milionům obětí z řad Rusů, Bělorusů, ... Celý film je natočen velmi, ale velmi působivě. Herecké výkony sice nejsou úplně nejpřesvědčivější, ale vše je bohatě vyváženo dějem, výbornou kamerou a v neposlední řadě dobrou režijí. V celém díle je minimum komunistické agitace, dokonce snad jako v jediném sovětském válečném filmu zde máme možnost vidět Rusy hromadně zabíjet německé zajatce. Film vtáhne diváka do děje takřka od prvních minut zejména oním vyvražděním chlapcovy rodné vesnice a nenechá ho odpočinout až do té památné scény, kdy Florja míří na Hitlerův obraz.

Jedna z těch výborných komedií, která se z mě nepochopitelných důvodů, prakticky nevysílá. Pavel Landovský v životní roli borce, který loví babu na inzerát. Dobrá je i Jorga Kotrbová coby nápadnice a Regina Rázlová jako stopařka. Zejména ve druhé části filmu je sice pár hluchých míst, ale i tak se jedná celkově o velmi slušné cvičení pro divákovu bránici ...

Velmi pěkně zpracovaný příběh dvou zajatých ruských vojáků kdesi v horách na Kavkaze (může to být stejně tak Dagestán, jako Čečensko, Osetie, Balkárie, ...). Ve filmu se snad nenajde chvilka, která by nudila a závěr filmu zároveň vysílá silné protiválečné poselství. Celý snímek se dle mého názoru poměrně vymyká klasickým ruským nebo sovětským filmům. Obdivuhodně vtáhne diváka do souboje dvou znepřátelených stran a přitom od začátku až do konce dokáže sympatizovat i nenávidět obě z nich. Herci podávají výtečné herecké výkony a navíc celý film se odehrává v malebné krajině úchvatného Kavkazu.

Parádní epopej o Velké francouzské revoluci zachycující ji od samého počátku až do jejího konce. Postavy nejsou vykreslovány nikterak schematicky a jednobarevně - což bylo velmi dobře a pozvedlo to dílo do daleko zajímavější roviny. Robespierre tak není vykreslován jen jako krvežíznivá stvůra, Danton jen jako bojovník proti tyranii, Antoinetta jen jako nevinná dívka... Nicméně některé důležité fragmenty revoluce byly řekl bych přehnaně zjednodušeny a neznalému divákovi nedají pravděpodobně úplně smysl - mám na mysli především 9. thermidor, který smetl i Robespierra. Zároveň byla škoda zjednodušení onoho procesu s králem. Podle filmu by člověk asi neřekl, že smrt prošla jen o jeden jediný hlas. Navíc byla vypuštěna jedna z nejlepších Robespierrových řečí, kterou nutnost popravy zdůvodňoval. Ale jinak výborný film a další mouchy se hledají jen obtížně.

Četl jsem si množství komentářů k tomuto filmu a nakonec jsem se rozhodl přispět i já se svou troškou do mlýna. Jsem asi jeden z mála, kdo totiž viděl dřív film a až potom četl knihu, i když její hrubý obsah jsem samozřejmě znal. Nemyslím si to, co tady bylo opakovaně řečeno, že by člověk musel tu knihu znát, aby snímek plně pochopil. Dokonce si myslím, že film je v mnoha ohledech v porovnání s knihou lepší. A to hlavně díky tomu zestručnění a zjednodušení. Nepopisují se například jednotlivá ministerstava nijak detailně jako v knize, způsoby špehování, ... - dívák má tak větší možnost domýšlet si, co se jak děje. Samotná kniha je rovněž excelentní a je jasné, že se ani nedala kompletně celá vměstnat do jednoho filmu v té podobě v jaké byla napsána. Filmařům se v případě tohoto filmu podařilo řekl bych získat z knihy víc než bylo vůbec možné. Celkově se filmu daří navodit stejně trýznivou atmosféru a to i díky skvělým hercům Johnu Hurtovi v roli Smitha a Suzanne Hamiltonové v roli Julie.