Hrátky s čertem
Pohádka / Komedie
Československo, 1956, 101 min
Režie:
Josef MachHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Bek, Eva Klepáčová, Alena Vránová, František Smolík, Jaroslav Vojta, Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, František Filipovský, Josef Vinklář, Ladislav Pešek, Vladimír Ráž, Rudolf Deyl ml., Antonín Šůra, Josef Mixa, Helena Kefurtová, Jiřina Bílá, Ismenia Lehárová - Cieglerová, Jarmila Navrátilová, Bedřich Bozděch, František Černý, Vítězslav Černý, J. O. Martin, Viktor Očásek, Alois Dvorský, Oskar Hák, František Holar, Bohuslav Kupšovský, František Paul, Rudolf Princ, Eman Fiala, Ota Motyčka, Martin Raus, Josef Steigl, Václav Trégl, Miloš Nesvadba, Lubomír Bryg, Marcela Tatýrková, Elena Tanasco, František Liška, Otto OhnesorgObsah
-
Český barevný film podle divadelní hry spisovatele Jana Drdy. Je to úsměvná pohádková komedie, v níž je však pod nánosem pohádkové symboličnosti silně aktuální jádro: hra líčí boj prostého českého člověka proti bezpráví, násilí a špatnosti. Hlavní hrdina filmu, vysloužilý voják Martin Kabát, nezná bázně. Nelekne se loupežníka Sarky Farky, nelekne se ani čertů v Čertově mlýně. Dá se sice ošálit zákeřným úskokem vychytralého ďábla Dr Solferna, ale svou odvahou toto nedopatření napraví. Pro zárhranu dvou nevinných dívčích duší se pustí do statečného boje s celým peklem, do boje, ve kterém nakonec přes velkou přesilu moci zla zvítězí. Zachrání obě nerozumné, touhou po ženichovi posedlé dívenky princeznu Dišperandu a její služebnou Káču, spravedlivě a přitom lidsky potrestá loupežníka Sarku Farku i zpyšnělého poustevníka Školastyka a nakonec se s Káčou ožení. Film zachovává, ba úmyslně zdůrazňuje divadelnost literární předlohy nejen scénickou výpravou interiérů, ale i stylizovanými exteriéry lesa, zámecké zahrady a dalších scenérií, v nichž se pohádkový děj odehrává. Podstatnou měrou k tomu přispívá originální, vědomě nerealistická výprava národního umělce Josefa Lady. Tím se film významně liší od dosavadních pokusů o zvládnutí pohádkového námětu. (FILMOVÝ PŘEHLED 11 / 1957)
Pohádková komedie natočená podle stejnojmenné divadelní hry patří dodnes k nezapomenutelným diváckým bonbónkům. Příběh vysloužilého vojáka Martina Kabáta, který se nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů, patří totiž k těm, které nadšeně přijímá každá nová generace diváků. Všechno začíná okamžikem, kdy se dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel. (oficiální text distributora)
Český barevný film podle divadelní hry spisovatele Jana Drdy. Je to úsměvná pohádková komedie, v níž je však pod nánosem pohádkové symboličnosti silně aktuální jádro: hra líčí boj prostého českého člověka proti bezpráví, násilí a špatnosti. Hlavní hrdina filmu, vysloužilý voják Martin Kabát, nezná bázně. Nelekne se loupežníka Sarky Farky, nelekne se ani čertů v Čertově mlýně. Dá se sice ošálit zákeřným úskokem vychytralého ďábla Dr Solferna, ale svou odvahou toto nedopatření napraví. Pro zárhranu dvou nevinných dívčích duší se pustí do statečného boje s celým peklem, do boje, ve kterém nakonec přes velkou přesilu moci zla zvítězí. Zachrání obě nerozumné, touhou po ženichovi posedlé dívenky princeznu Dišperandu a její služebnou Káču, spravedlivě a přitom lidsky potrestá loupežníka Sarku Farku i zpyšnělého poustevníka Školastyka a nakonec se s Káčou ožení. Film zachovává, ba úmyslně zdůrazňuje divadelnost literární předlohy nejen scénickou výpravou interiérů, ale i stylizovanými exteriéry lesa, zámecké zahrady a dalších scenérií, v nichž se pohádkový děj odehrává. Podstatnou měrou k tomu přispívá originální, vědomě nerealistická výprava národního umělce Josefa Lady. Tím se film významně liší od dosavadních pokusů o zvládnutí pohádkového námětu. (FILMOVÝ PŘEHLED 11 / 1957)
Komentáře uživatelů k filmu (245)
-
golfista
Pekelný mariáš mohu každý rok a nikdy nezklame. Netradičně natočená pohádka, která přišla na svět v nezapomenutelném roce :-)(4.2.2003)
-
Lima
V době, kdy se v převážné míře točily samé budovatelské sračky, je tato pohádka jako studánka uprostřed vyprahlé pouště. A Ladovy kulisy jsou vážně k zulíbání.(19.6.2002)
-
Gemini
Mistrná alegorie? Možná. Oživlé Ladovy figurky a figury, stromy a stromečky, děsivě studiový vzhled a naprostá krása? Zcela určitě:) Zlatý fond českého filmu? Naprosto bez debat či pochyb. Skvělé herecké výkony, nedůstojné slovo "hlášky", popis ani zdaleka nedosahující skutečné kvality filmu? No jo, ale co má člověk dělat, rozplývat se nad zaslepenou vzdorovitou princeznou "A ne!" Dišperandou, fortelnou dívčinou Káčou, brutálně zákeřným Dr. Solfernem či pámbíčkářským poustevníkem Školastikem, to by bylo na dlouho a dlouho. A to pořád ještě není řeč o děsivém Ladislavu Peškovi a každou vteřinu zářícím Josefu Bekovi. Herecké mistrovství v pohádce či komedii, označte si to jak chcete, ale to a nic míň jsou Hrátky S Čertem. Chcete-li důkaz, že i bez monstrózní výpravy lze natočit nefalšovaný velkofilm, který přetrvá věky, pak je tady. 100% a tady je ta sedma.(17.5.2007)
-
Tosim
Polobudovatelská pohádka. Zlý mnich, hodní čerti. Tak to ne. Papundeklové. Svůj dřívější úkol film asi splnil, dnes už to zas lidi nepochopí. Zbytečnost.(19.4.2003)
-
gouryella
Tuto pohádku jsem dlouho dobu neměl rád - vadily mi hlavně ty malované kulisy. Ale postupem času se stává jedno z mých oblíbených - hlavně díky plejádě skvělých hereckých výkonů.(26.3.2003)
-
Renton
Scénář: Josef Mach(29.4.2006)
-
woody
Tenhle filmeček každý rok s radostí vynechávám a jaký mám klid na duši...(17.4.2006)
-
Pohrobek
Bacha na to! Tohle není ksakru žádná pohádka! Laskavě si uvědomte, že byste se měli nad ní pořádně zamyslet a konečně pochopit, jak hluboká vlastně je. Podívejte se na osud Sarky Farky a Scholastika a na to, jak byli vyléčeni a jakého pokání se jim dostalo! Práce, holomci! Práce, ničemové! - pouze asi tak každou třetí češtinu opakovaný výklad jednoho vysoce vzdělaného profesora našeho gymnázia. I kdyby mi to hlavy vtloukal třeba každou hodinu, tenhle skvost by mi nikdy nezošklivil, už kvůli Filipovského a Neumannově čertu. Zajímavé je pak odmítnutí Erbena a jeho Záhořova lože, Martin Kabát má holt na pokání trošku jiný názor.(26.12.2004)
-
AngelAngie
Nesmrtelná pohádka, která si bude získávat diváky i další léta...(27.8.2008)
-
Radek99
To, že takovýhle pastelový film natočil Josef Mach v šedivém bezčasí roku 1956 (zjevně to byl zlomový rok odstartovaný událostmi na XX. sjezdu KSSS), je v intencích téhle pohádky ,,práce anděla" a tak trochu malý zázrak. Jistě zde najdeme plno schematičnosti (tak už sama Drdova parodie lidové církevní hry započatá ve fázi divadelní předlohy atd.) a jednání některých postav je zjevně průhledně motivované dobou (,,lidový" hrdina Martin Kabát, otec Scholastik...), ale i přesto vznikla pro mě osobně jedna z nejpoetičtějších českých filmových pohádek a po estetické stránce snad pohádka úplně nejpovedenější...studiové dekorace z dílny Josefa Lady jsou pro ostatní filmové pohádkové stylizace nedostižným standardem a reprezentují vpravdě světovost klasické české umělecké školy... No a pak už je to jen ozvěna šťastného dětství... humpolácký (a tak česky plebejský!) Martin Kabát v podání neodolatelného Josefa Beka (a to ho jinak nemám příliš rád), loupežník Sarka Farka (úžasný pan Vojta) běhající v noční košili se snítkou v ruce, otec Scholasticus a jeho pokoušení, čertovský mariáš s neodolatelně infantilními čerty, rázná Káča a rozverná princezna Dišperanda, neschopné, leč děsivé (a tak symbolické) peklo... Prostě pohádkový svět, kde dobro není jen dobré a i zlo má svůj lidský rozměr, k němuž se rád každoročně ke konci roku v televizi vracím...(26.2.2007)
-
J*A*S*M
Tuhletu pohádku ze srdce nenávidím.(14.11.2008)
-
Karlos80
Každoroční vánoční pohádková klasika dle Drdovy divadelní předlohy která se zrovna pohádkou zrovna nazvat nedá. Nezapomenutelné svérázné postavy-charaktery jako Dragoun Martin Kabát, princezna Dišperanda, pokrytecký poustevník Školaktykus, skvělý loupežník Sarka-Farka, nebo opravdu znamenití čerti Omnimor a Karborund či nejvyšší pekelník Belzebub..Stylizované ateliérové kreslené dekorace (jednoduše kulisy) podle výtvarných návrhů Josefa Lady . Ty já na rozdíl od Berga vždycky miloval ať už ve filmu a nebo v animáku. Bez nich by to snad ani nešlo.. Vše je tu krásně pestré a vše do sebe krásně zapadá. Ve své době tak vznikla znamenitá socialismem jen trošku načichlá pohádka kterou obdivujeme a s radostí se na ni díváme dodnes...Jedna z nejlepších zatraceně pekelných pohádek všech dob.(11.5.2006)
-
monolog
Když jsem byl malej, tahle pohádka se mi spíš nelíbila. Dnes už vím proč (a přehodnotil jsem svůj názor). Prvně kvůli prostředí a dekoracím, které jsou vpravdě divadelní (a i když v mnoha jiných pohdkách je ta umělost mnohem horší, tady mi to vadilo asi nejvíc) a za druhé že to není klasická pohádka, kde dobro je jenom dobrý a zlo jenom zlý. Protože jsem nikdy netušil, kdo je lepší z dvojice Smolík-Vojta (školastyk-lupič). A za další je to plné štiplavého satirického humoru, kterej jsem jako malej fakan prostě nemohl rozeznat a už vůbec ne pochopit. Nevím, jestli to tak bylo zamýšleno, ale mnohé promluvy Martina Kabáta o pekelnících a peklu samotném jsou vlastně kritikou komunismu (i když tehdy možná všeho ostatního kromě komunismu). Když Martin říká, že správnýho chlapa nemůžou obloudit žádnou lží, vidím v tom odpověď na politické procesy s nepohodlnými lidmi v padesátých letech (jako Milada Horáková apod). Navíc plejáda výborných českých herců, z nichž každý předvádí to nejlepší (někteří z nich jako třeba Josef Bek hráli své role i v divadle) a navíc se tu taky jedná úplně o první ukázku škodlivosti kouření, jaká v našem filmu byla zobrazena. A až do pohádky S čerty nejsou žerty tu je ten absolutně nejgeniálnější Lucifer, jakýho jsem kdy ve filmu viděl.(17.4.2006)
-
Kulmon
I po několikerém shlédnutí je to báječná pohádka, dle mého názoru převyšující ze stejné doby pocházející Pyšnou princeznu.(7.5.2009)
-
B!shop
Jo tak tohle je klasika, ktera me uz ale zacina pekne srat. Davaj to kazdou chvily a pritom je spousta jinejch ceskejch pohadek (a kvalitnejsich) na ktery kaslou. Samozrejme je to takovy, ze se na to da divat furt, jenze me uz to proste sere. Ale co se tyce hereckejch vykonu, tak ty jsou velmi dobry. Akorat ten Bek uz mi leze krapet na nervy, tudiz prvni pulhodinka bez nej je z celyho filmu nejlepsi. Taky filmu dost skodi prehnana stopaz. Slabsi 4*.(10.7.2005)
-
Brouk
Ňanňanááá a málá dává.... a jedém!!! Je snad lepší a čert než S.Neuman?(9.4.2005)
-
Dudek
Dříve patřila tato pohádka mezi mé oblíbené, teď už se mi zdá spíše trochu trapná a nevyrovnaná. Vtipnost několika situací s přibývajícím věkem vyprchala a ten zbytek ztratil svou jiskru.Hrátky s čertem jsou tak naprosto zbytečnou komedií, kterou nám televize opakuje rok co rok...(14.4.2006)
-
berg.12
Jak já nesnášel kulisy! Už od mala. Skoro u každé pohádky s papundeklovými zajíčky jsem vysloveně trpěl a tyhle Ladovské omalovánky byly pro mě vrcholem veškeré nefilmovosti. Dlouho mi trvalo, než jsem se je naučil vůbec tolerovat, natož ocenit a přiznám se, že dodnes to je věc, která dokáže hodně ovlivnit můj filmový zážitek. U tohohle filmu to platí dvojnásob.(20.8.2006)
-
flanker.27
Naprostá klasika českého filmu s nezapomenutelnými kreacemi pánů Filipovského, Neumanna, Beka, Ráže, Vinkláře a dalších. Záměrně umělé ladovské kulisy (které mnozí zde diskutující "filmoví znalci" odsuzují) neodmyslitelně patří k celkovému estetickému dojmu. Každé vánoce jasná volba. P.S: Ta skvostná čeština starých filmů se už dneska nevidí.(2.11.2005)
-
sud
Krásný pohádkový příběh, krásné Ladovy kulisy, půvabné pohádkové triky padesátých let. Půvabná (ne)dokonalost triků je u pohádek mnohem lepší, než moderní počítačové triky. Co se týče hereckých výkonů, jsou brilantní. Zvláště Josef Bek jako Martin Kabát, ze kterého opravdu dýchá charisma, neodolatelně prostořeká Káča v podání Evy Klepáčové a vynikající loupežník Sarkafarka alias Jaroslav Vojta. Jedna z nejlepších a mnou nejoblíbenějších pohádek.(4.11.2005)
