Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (157)

plakát

Vánoční kronika (2018) 

Zdá se, že Netflix šlápnul na plyn a na konec roku 2018 si pro nás přichystal nálož docela dost očekávaných filmů. U mě to začalo s "The Christmas Chronicles", o jehož existenci jsem až donedávna vůbec nevěděla. Musím ale říct, že tak milý a velice dobře natočený film jsem už dlouho neviděla. Úplně to naladí na vánoční atmosféru, navíc má poměrně originální příběh. Hodně se mi líbilo, že si do role Santy zvolili Kurta Russella, kterému to šlo nejen po herecké stránce, ale taky vážně dobře vypadal. Body dávám i za roztomilé a nově pojaté skřítky a rozhodně za finální scénu s paní Clausovou, jejíž herecké obsazení mě vážně moc potěšilo :).

plakát

Peppermint: Anděl pomsty (2018) 

Ačkoliv filmů s tématem pomsty je habaděj, já byla na "Peppermint" hodně zvědavá a očekávala jsem pořádnou akční podívanou. Zaprvé bych chtěla zmínit, jak hrozně ráda jsem Jennifer Garner opět viděla v akci. Doufám, že něco v tomhle žánru natočí dřív než za 11 let. Role Riley Northové jí sedla perfektně. Musím ale konstatovat, že z děje jsem byla trochu zklamaná. Film klidně mohl trvat třeba 2 hoďky, jen kdyby se tam ten samotný akt pomsty tolik neodbíjel. Já bych třeba ráda viděla, jak zpracovala všechny tři gangstery, co jí postříleli rodinu (z toho vidíme jen ukázku na začátku filmu), a postupně šla po dalších lidech, až by se vypracovala k samotnému jádru. Tohle mohlo být opravdu zvládnuto o dost lépe a hlavně s více detaily. Když už tam ale nějaká akční podívaná byla, stálo to za to. Proto dávám tři hvězdičky, ale opět mi to přijde jako nevyužitý potenciál něčeho, co mohlo být vskutku velkolepé a nést se v duchu zmiňovaných 96 hodin.

plakát

Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny (2018) 

Na druhá Zvířata jsem se těšila, trailer byl, jak už to tak bývá, hodně lákavý, ale po jejich zhlédnutí jsem byla vážně ráda, že jakožto člověk pracující v kině, mám lístky zdarma, za tohle bych totiž těch 140 korun (cena v našem jedno-sálovém kině) dát asi nechtěla. Není to o tom, že by film byl vyloženě špatný. Máme tu naše staré hrdiny, hrdiny nové a hrdiny, o kterých v předchozím díle padla spíše jen zmínka. Efekty byly opět provedeny na jedničku a všechna zvířátka byla naprosto úžasná. Kamenem úrazu je ale rozhodně velice, ale opravdu velice slabý děj. Chápu, že jde o takovou vycpávku, ale to už i první část Relikvií smrti fungovala lépe. Až na otevírací a závěrečnou scénu se tam v podstatě nic neděje. Hodně mi i vadilo, že postavy byly tentokrát takové... mdlé. Úplně jsem si k nikomu nedokázala vypěstovat vztah, byť z prvního dílu mám své oblíbence. Navíc plno věcí mohlo být vysvětleno lépe nebo ve větších detailech. A jak jsme se shodly s kamarádkami - samotné odhalení na konci filmu už působilo velice vynuceně ("prostě to uděláme takhle, to je fuk, že nejsme originální"). Druhá Zvířata nejsou špatná, ale na kvalitu filmů Harryho Pottera stále nedosahují. Uvidíme, jestli s trojkou šlápnou na plyn a dají tomu trochu větší grády ;). PS: Viděno s dabingem a kupodivu mi to zase až tolik nevadilo a naopak bych pochválila výběr herců :).

plakát

Kouzelná chůva a Velký třesk (2010) 

Je pravda, že pokračování s druhou nejoblíbenější chůvou v Británii už se kvalitně tolik nevyrovná jedničce, ale Emma Thompson je pro mě prostě takové zjevení, které umí nejen skvěle hrát, ale také i čarovně psát scénáře. Mně se to prostě líbilo. Film má své kouzlo i ponaučení a také skvěle vybrané herecké obsazení (za mě patří bod hlavně za Maggie Gyllenhaal, které ta role sedla opravdu fantasticky). A nebudu lhát - konec mě prostě dojal.

plakát

The Children Act (2017) 

Film nabízí pěkný pohled do soudnictví Velké Británie a taky na náboženské zásady Svědků Jehovových, o kterých já toho zase tolik nevím. Hlavním lákadlem pro mě byla Emma Thompson (a taky i Stanley Tucci, který se zde ale zase až tolik neobjevuje), která svou roli zvládla bravurně a já jí plně věřila, že je skutečnou soudkyní. Nicméně příběh nemá moc velké grády a v podstatě se natahuje jen jedna dějová linie, ve které se nemocný chlapec zamiluje do postavy Emmy, jež zrovna řeší manželské problémy. Tohle už mi přišlo takové trochu přetažené ze vlasy. Dobré aspoň je, že film má délku tak akorát, takže se nic nenatahuje. Nakonec dávám 3* za výkon Emmy a za to, že jsem se přiučila novým věcem.

plakát

Johnny English se vrací (2011) 

Nic velkolepého to není, spíše na pobavení a zpestření nudnějšího odpoledne. V případě druhého Johnnyho Englishe jsem se ale bavila o dost víc než u jedničky a několikrát jsem se od srdce zasmála. Třešničkou na dortu je pak scéna s vařením na konci titulků.

plakát

Mission: Impossible - Fallout (2018) 

Upřímně se přiznám, že k "Mission: Impossible" jsem došla až před třemi roky, kdy jsem viděla Rogue Nation a byla jsem naplno unešená těmi akčními scénami a tak jsem si o několik měsíců později "doplnila vzdělání" a zkoukla i ty ostatní díly (až na dvojku, která má nejnižší hodnocení) a v každém z těch dílů Tom Cruise vždycky předvedl neuvěřitelné kaskadérské kousky. U mě i doteď vyhrává sekvence ze čtverky, kdy lozil po Burdž Chalífa, ze které se mi dělalo trochu blbě. Nicméně si myslím, že pro filmy MI se nejvíc hodí jako režisér Christopher McQuarrie, který plně podporuje Cruise v jeho snaze jít stále dál a dál, jak nám ve Fallout předvedl v sekvenci s helikoptérami, která byla nejen naprosto peckovní a neuvěřitelná, ale taky nám nabídla pohled na krásy Nového Zélandu v zimě. Hodně se mi líbila i honička po Paříži, kdy jsem s napětím seděla až pomalu na kraji sedačky. Souhlasím ale, že děj měl pár hluchých míst - některé ty akční scény na mě byly až moc dlouhé a někde jsem se trochu nudila (třeba hned na začátku, než jsme uslyšeli hlavní tématickou melodii k MI) - a hlavně tady teda nastalo pár komplikovanějších zvratů, které člověku nejspíš dojdou až po několikátém zhlédnutí. Kvůli tomu odebírám jednu hvězdičku. Hodně chválím i výběr herců, kde vidíme nejen staré známé tváře - za mě jsou plusové body za Rebeccu a Simona - ale i nové. Hodně mě potěšila přítomnost Angely Bassett, která je neskutečně badass a už když se na ni člověk podívá, tak z ní má takový přirozený respekt, a Henryho Cavilla, pro kterého podle mě byla tohle doposud nejlepší role v jeho kariéře. Jeho scény jsem si užívala úplně nejvíc a doufám, že ho v podobných rolích uvidíme častěji. A takovou pomyslnou třešničkou na dortu je fakt, že všechny ty akční scény se točily na skutečných lokacích a snad jen úplné minimum před zeleným plátnem. To já oceňuju úplně nejvíc a ten rozdíl je tam vážně vidět. Cruise se jako vždy pochlapil a udělal všechno pro to, aby fanouškům naservíroval pořádnou a reálnou akční show, za což má můj velký dík.

plakát

Liga spravedlnosti (2017) 

Musím říct, že i na druhé podívání a s několika měsíčním odstupem u mě "Liga spravedlnosti" zůstává nejlepším DC filmem od dob "Muže z oceli". Nevím, jestli bych měla zásluhy připisovat Zacku Snyderovi, který nám konečně dopřál tu podívanou, kterou jsme tak dlouho chtěli, nebo spíše Jossi Whedonovi, který zastoupil jednoho ze scénáristů z BvS a ta změna je tam pořádně vidět. Příběh hezky šlape, scény na sebe krásně navazují, je tam vtip (no sláva!), mé oblíbené Amazonky a noví členové DC světa jsou představeni velice rozumně, což v překladu znamená, že pro diváka jsou sympatičtí a chce se o ně zajímat (tohle se třeba moc nepovedlo u "Sebevražedného oddílu"). Samozřejmě jsem ráda viděla i naše staré známé hrdiny. Ben Affleck na mě jako Batman zapůsobil už v předchozím filmu a dokázal mi, že má právo být součástí tohoto universa a nosit oblek temného rytíře (ale mým oblíbeným představitelem netopýřího muže i nadále zůstává Christian Bale). Wonder Woman je pořád stejně tak laskavá "postarší" dáma, se kterou rozhodně není radno si zahrávat a má obliba v ni stále roste. Pokud jde o Supermana, tak jsem hrozně ráda viděla, že už nepůsobil jako někdo, kdo má osinu v zadku, a choval se přirozeněji a právě u něj jsem ten vtip ocenila nejvíc. "Liga" není úplně bez chyby (pár věcí tam bylo docela dost divně vysvětleno nebo měli podivnou návaznost na BvS), ale aspoň se ubírá podobným směrem jako marvelácké filmy, což já sama za sebe oceňuju hodně. Proto mě trochu mrzí, že si film v kinech nevydělal dost a je tak možné, že zapříčinil stopku několika potenciálním projektům. Já bych ale dvojku brala a doufám, že na nic nakonec dojde. Hlavně se ale musí nést v tom správném duchu.

plakát

Jsem božská (2018) 

Já musím říct, že jsem byla velice příjemně překvapená. Od filmu jsem toho moc neočekávala, respektive čekala jsem nějaké nechuťárný, které se objevily v předchozích filmech s Amy Schumer, ale tohle byla docela příjemná podívaná, hlavně teda cílená pro dámy, které se nenarodily s postavou a obličejem topmodelky (a buďme upřímní, taková je naprostá většina z nás). Renee je jednou z nás a až díky oné osudné nehodě (nebo to spíše bylo tím přáním) se začne cítit skvěle. Líbí se mi, že film poukazuje na tolik omílanou myšlenku, že nejdůležitější je, jaký má člověk pocit hlavně sám ze sebe a všechno ostatní se odvíjí právě od tohoto pocitu. Osobně si myslím, že je to pravda, na druhou stranu se to snadno řekne a těžce udělá. Docela se mi i líbilo, že do děje zakomponovali i to, že jak si Renee myslela, že je dokonalá, tak i pořádně zpyšněla a právě v ten okamžik jí byl její "dar" odebrán. "Božská" rozhodně není žádná bomba, spíše jde o průměrný film, který bude za pár let (možná i za rok) zapomenut, ale dle mého názoru se jedná o doposud nejlepší film Amy Schumer a ráda bych ji do budoucna viděla právě v komediích nebo klidně i vážnějších filmech, které nesou nějakou zprávu nebo jsou aspoň rozumně a delikátněji natočené. PS: Hodně potěšila i přítomnost Michelle Williams, které její role (byť rozhodně nebyla její nejlepší) skvěle sedla!

plakát

Manžel na zkoušku (2018) 

Nebyla to špatná komedie, ale přijde mi, že na ten původní film to prostě nemělo. "Overboard" z roku 1987 byl takový... vyspělejší. Mezi Kurtem a Goldie (já vím, že tvořili pár, ale stejně) to jiskřilo líp než mezi Annou a Eugeněm, ačkoliv v druhé půlce jsem jim nějakou menší chemii začala věřit a právě část, kdy Leonardo přestal být sobcem, mě bavila nejvíc. Přiznám se ale, že se mi víc líbilo, když roli rozmazleného fracka hrála Goldie. Byla hezky prohnaná a podlá a myslím si, že ta situace se skříní může nastat i v reálném životě (kdežto hádku s čištičkou koberců si dokážu jen těžko představit). Navíc mi její náprava přišla tak nějak víc správná, protože Goldie měla v domácnosti Kurta Russella přeci jen tvrdší podmínky, kterým se musela přizpůsobit. Na tenhle remake se určitě dá podívat a patří to mezi ty lepší americké komedie, které nemají potřebu do děje tahat nějaké nechutné trapárny, ale klasika je prostě klasika.