Vesecký

Alo jo, tohle je ještě dobrá stará americká komedie, které se dalo od srdce zahrát. Málem jsem ji ohodnotil omylem u remaku, nechápu, proč se vůbec zdařilé komedie někdo snaží natáčet znovu, vždycky z toho je jen ohřívaný guláš. Podivuhodné, jak se za mořem tak rychle objevila crazy komedie s námětem, který si bere na mušku německý nacismus. Ostrá satira dnes ovšem už nevyzní tak jako kdysi, víme, že všechno bylo mnohem tragičtější a že Američané u toho v první fázi války ze své vychytralosti ještě chyběli. Tenhle film je trošku předobrazem kultivovanějších komedií o francouzské Sedmé rotě. Ano, tenkrát to ještě Američané vnímali jako něco, co se děje za oceánem a co se jich netýká...

Příběh poutavý i závažného ražení, možná trochu k neuvěření, i když nás autoři přesvědčují, že se opravdu stal. Nu, kromě nějakého přibarvení, proč ne? Ale ačkoliv jsem se na něj vydržel dívat, chyběla tomu nějaká šťáva, trochu více nepředpokládaného napětí - a nakonec jsem ani tentokrát neslzel při setkání rodiny - bohužel bez otce - v osvobozené Paříži. Říkám si, tohle je snad Marek Vašut? A on to je opravdu pocestný, vlastně Marek Vašut v malém štěku. Tvář Lenky Burianové mi není povědomá, takže tu jsem nepoznal.

Původně se mi zdálo, že je to přepis divadelní hry. Většina filmu se odehrává v jediném bytě, kde došlo k vraždě dvou manželů. Delon dobrý, ale už za zenitem své slávy, hrál, co mu předepsal scénář. A ten byl postaven (tedy jakým stylem byla napsána ta novela, bůh suď) na neustále se měnících výpovědích osvobozeného vraha svých rodičů. To, že u soudu lhal a zmátl i svého obhájce, to bych bral, ale proč mu pak neřekl hned, jak to bylo a vymyslel si zhruba tři nebo čtyři verze, než se dopracoval k pravdě. Skutečně jsem trochu zklamán.

Ten film mne opravdu zaujal. Příběh dvou teenagerů, kteří při havárii přijdou o oba rodiče. Tomas dosud nezletilý, Bianca se za něho zaručuje, že se o něho postará, aby nemusel k adopci. Ovšem všechno dopadá jinak. Děti jsou bez peněz, sirotčí důchod nevyřízen, navíc se k nim do bytu nastěhovali dva podezřelí mladíci, kterým Tomas důvěřuje, ale pak zjišťujeme, že jsou to budižkničemové, kteří žádají na Biance oběť, aby totiž návštěvami u starého vysloužilého slepého herce zjistila, kde má ukryté své miliony. A ta se namísto toho do starocha zamiluje... Prostě nic složitého, žadné výstřihy ze scénáře, děj plyne tak, že člověk ani nedutá. Jasných pět hvězdiček.

Jeden z mála skutečně kvalitních hollywoodských sci-fi hororů. Nedomnívám se, že by autoři chtěli tímto filmem chtěli položit základy k celé sérii, ale bohužel k tomu vzhledem k tomu, že v Hollywoodu je považován film za průmyslové odvětví, a je třeba natáčet to, co si divák žádá a za co se dají očekávat velké many, byly natočeny další díly, o které bych absolutně nejevil zájem. Ve své době byl Vetřelec i u nás velmi oblíbeným filmem, má dobré herecké obsazení a i vizuálně, trikově a technicky je o dílo takřka dokonalé, jen nevím, proč ještě v roce 2034 používají kosmonauté klasické monitory z 80. let včetně již dnes dosti podivného způsobu komunikace. Přes to všechno po letech nemohu dát filmu pět hvězdiček, protože zvláště závěr není příliš dotažený a věrohodný, zvlášť když se dozvídáme, že Alex je robot. A že celá expedice je směrována na to, aby dopravili na Zem monstrum, které by zničilo nepřátele svobodné Ameriky...

Tady je všechno - hezký pohádkový příběh pro děti i pro dospělé, který pohladí na duši, nádherné melodie Jaroslava Uhlíře, teprve jsem si uvědomil, že Rangers zpívají jednu z průvodních skladeb tohoto muzikálu (Svatba na jehličí)... A ovšem i nezbytná satira nejen na sobectví vedoucího Jouly (dnes by z něho byl všemi obdivovaný úspěšný podnikatel), ale i na formalismus našeho režimu (jeho "plácání" při projevech, zmínka o tom, že dneska je to s původem trochu jiné než za feudalismu...). Skvělé výkony herců, výborné triky s trpaslíky. Pět hvězdiček.

Skvělí herecké výkony starých skutečných es naší kinematografie i divadla - Oty Sklenčky, Nelly Gaierové, Jiřiny Štěpničkové, Nataši Gollové, Blaženy Slavíčkové, Jiřího Dohnala a dalších mě donutily, abych filmu dal možná slabších pět hvězdiček. Spisovatele Zdeňka Pluhaře jsem měl vždycky moc rád a kdysi jsem četl i tuto jeho knížku o životě v domově důchodců. Jak dovedl mistrně vykouzlit různé postavičky, tak je Jaroslav Balík představil i na filmovém plátně. Takový předseda samosprávy Prokoš - jako by si sám ze sebe dělal legraci (jako ve skutečnosti známý poctivý straník), když přednášel na schůzi důchodců; a právě tak i Jiří Dohnal v jedné ze svých posledních rolí... Čtenář Rudého práva, který nesměl být ničím rušen, A ostatně i přiznání o tom, jak se někteří herci nehodili do schématu her 50. let (Nelinka Gaierová). Všechno svázané uctivou a vřelou láskou dvou stárnoucích umělců...

Současné období evropského filmu by mělo dostat zvláštní označení, které charakterizuje takřka povinný prvek homosexualismu ve většině produkovaných filmů. Zas takový rádoby ideově-výchovný film, který má zdůraznit normálnost nenormálnosti, která se asi brzy přemění v normu. Tak tu máme příběh dvou zamilovaných mládenců, z nichž jeden je náhle postižen smrtelnou mozkovou příhodou, a ten druhý se proto málem utrápí k smrti, jenže ho naštěstí zachrání podivná parta kamarádů, o nichž vůbec nevíme, jak se vlastně dali dohromady a co je k sobě poutá. Většinu filmu jsem se nudil a koukal na hodinky. Samozřejmě, že správně chápající otec přijme Davida za svého ovdovělého snachu, abychom se i my uměli správne zorientovat. Aby nebyla mýlka, nejsem proti LGBT obecně, jsem jen proti jejich nadměrné popularizaci. A to je děs.Snad se to mohlo líbit našim mladým intelektuálním neoliberálním sluníčkám.

Hodně slabý film, který zachraňuje jedině klasická až proslulá scéna Anny Letenské s harfou. Pan továrník Brejcha díky nárokům své milované choti, zkrachuje a čeká záchranu od kamaráda, který se vrací z Ameriky. Do toho se připlete další kamarád Netušil, který za ním přijede i se ženou a dcerou, mladá dealerka Hana Vítová a pár věřitelů, kteří chtějí získat zpět své peníze. Karel Lamač hraje netradiční úlohu synovce Václava Trégla (Trégl byl přitom o pár roků mladší než Lamač), ale tahle role mu zdaleka tolik nesedí jako potrhlí profesoři. Nevýrazný byl tentokrát i Jindřich Plachta a prkenný Jaroslav Marvan. Hlavním režisérem zřejmě byl M. Cikán, jehož režie mi málokdy sedla.

S kinematografii menších států mám problém. Čím dál více ve mně sílí podezření, že jsou natáčeny v anglické verzi, čímž se smývá skutečná národní kinematografie. Nemohu dokázat, že je takový i tento snímek, ale to podezření ve mně je. A že překladatel pro dabing z lotyštiny prostě u nás ani není. Závěrečné anglické titulky tomu nasvědčují. - Jinak je film koukatelný, napínavý, ta mladičká královna je nádherná, pravděpodobně fiktivní příběh je vystavěn velmi dobře. Vrátím-li se zpět k dabingu, tak ten český je hrozný, dokonce se v něm objevují anglismy (to příšerné wau), které ve středověkém Livonsku jistě lidé nepoužívali, ale jej to i o způsobu vyjadřování a výkonu dabérů samotných.