Recenze (647)
Rychle a zběsile 6 (2013)
Tahle rodinná kára už patří do šrotu. Ale nějaký komediální spin-off s hláškujícím Rockem a miniRockem Dieselem by mě bavil. 50% (4Dx je pohybově vymakané, ale ostatní slibované kejkle se ztratily někde v překladu: kde je vůně benzinu a spálených pneumatik, kde jsou další efekty? Jeden mořský vánek to rozhodně nespasí...)
Velká svatba (2013)
Velký průšvih. Ideově český film (Troška+Poledňáková+ Vejdělek= důchodci, každý s každým) v opulentním americkém obalu. Áčkoví herci, béčkový scénář a eRkové tlačení na pilu. 30%. Více v recenzi.
Nevědomí (2013)
Hloupost...ale krásná...a tak příjemně otupující...
Uprchlík (1993)
Jeden z těch klasických filmů, který by se mi podle všeho MĚL líbit, ale přes všechny papírové předpoklady (Harrison Ford, detektivní příběh, hitchcockovský motiv nevinného muže na útěku) mě pouze dokonale uspává a nudí.
Zásnuby na dobu neurčitou (2012)
Banální film o nebanálních otázkách. Hrdinka řeší dilema: co když On je On (srdce), ale není to Pan Božský (mozek)? Pokud existují takové dvě různé osoby ve Vašem životě, komu z nich dát přednost? Tomu, koho milujete, nebo tomu, kdo se k Vám lépe hodí? Ani několik dnů poté neumím posoudit, jestli jsou Zásnuby cynické a depresivní, nebo romantické a optimistické.
Iron Man 3 (2013)
Stará láska nerezaví, železo nekoroduje. Krize superhrdinské identity, svět v éře teroristických symbolů a samozřejmě omnia vincit a(r)mor. První Iron Man: konstrukce hrdiny, druhý: rekonstrukce a třetí dekonstrukce. :)
Milý Johne (2010)
Dear Mr Sparks, nepište mi, a pokud možno, nepište už vůbec.
Bezpečný přístav (2013)
Lasse Hallstrom je dokonalým filmovým ekvivalentem Nicholase Sparkse. Tihle dva se hledali, až se našli, měli by mít vlastní žánr: plytký doják. Než tenhle bezpečný přístav, to raději otevřené moře. 30%
Interstate 60 (2002)
Existuje snad něco krásnějšího než pohádkový americký roadtrip s vysněnou dívkou, červeným autem a snílkovskou duší? Snad jen tisíc poetických náhod a svobodná životní volba.
Pravidla mlčení (2012)
Prosty pomník staromodniho idealismu, rodinnych hodnot a vecnych revolucionaru, co veri v lepsi zitrky a krizove vypravy za svou pravdu. Film, ktery vypadl z prelomu sedesatych a sedmdesatych let, kam vizualne i ideove patri. A ani ostentativni googlovani ci kluk z Transformeru na tom nic nezmeni. P. S. Neodpustim si povrchni estetickou poznamku: Robert Redford je porad ten zlaty americky chlapec s modryma ocima, co nestarne. 70%