Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (2 188)

plakát

Peuriseuteu (2018) (seriál) 

Nemůžu tvrdit, že by to bylo vysloveně špatně udělané. Kdepak. Pokud máte rádi tradiční podání vymítání, tak jen do toho – kříže, svěcená vody, odříkávání a ptaní se na jméno, posedlí vrčí s cení zuby. Máme tu dva sympatické kněze, kterým pomáhají další a celá tahle skvadra se snaží udělat svět lepším místem. Bohužel tu také máme hrdinku, která během prvních dílů na mě působila tak nesympaticky, že jsem jí to nemohla odpustiti až do konce a kvůli tomu mi bylo jedno, jak dopadne. Bylo mi jedno s kým dopadne. Bylo mi jedno, jestli bude žít. Absolutně mě nezajímala. A to pak mělo vliv i na další věci, protože i stav této postavy měl vliv na postavy další a to poměrně signifikantní. Co se dá dělat. Seriál mě kvůli tomu vlastně moc nebavil. Takže co pozitivního o něm říct? Postavy „umírají“, postavy trpí, posedlý je kdekdo, zlo si nevybírá. Asi tak. Jinak je to takový klasický příběh vymítače, který není nijak zásadně děsivý, pokud to silně neprožíváte a nenecháte se pohltit hudbou. Dvanáctý díl měl skvělé zakončení. Konečně něco, kvůli čemu má smysl se na to podívat. Čistě subjektivně jsou to 2*, když budu trochu objektivní, tak to budou 3*, protože to nepřináší kromě spojení vymítání a lékařského prostředí nic navíc.

plakát

Anonymous Noise (2017) 

Dobře natočené, ozvučené, herci podle mě vybráni velmi pečlivě. Šison Džun uměl vypadat něžně a mile (oproti jeho role magora v Todome no Kiss) a Koseki Júta byl ze začátku k nepoznání, najednou z něj byl fakt pohledný chlapec. Bohužel snímek působí trochu vyprázdněně a těžko říct, zda to bylo předlohou či nikoliv. Ale proč si to pustit? Už jen kvůli té scéně, kdy si ti dva výše zmiňovaní dali kytarový souboj. A třeba taky máte chuť na něco nenáročného, kde si nikdo nepodráží nohy a tak nějak všichni jsou kamarádi, mají pro všechno pochopení a nic moc se neděje. Průměrná středoškolská romantika s hudbou navrch.

plakát

Nidžiiro Days (2018) 

Čistokrevný film o „mládí“. Ve filmu není větší konflikt, ale to mu vůbec neubírá. Naopak si myslím, že je poměrně fajn koukat jen na partičku středoškoláků, kteří si prostě užívají života, chtějí randit, přemýšlejí o budoucnosti a pěstují pěkné přátelství. Dalším bonusem je i režie. Opravdu jde vidět, že to do rukou nevzal člověk, co chrlí jednu live action za druhou, ale docela si dává záležet na tom, co vyplodí. Nemluvě o tom, že velmi dobře ukočíroval omladinu, která byla do svých rolí kvalitně vybrána. Fakt si nemůžu stěžovat na jejich herecký výkon. Ano, je pravda, že všichni mají ještě rezervy, ale tomuhle filmu to neublížilo. Možná naopak, protože to bylo stejně nevyzrálé jako postavy, které ztvárňovali. Příjemný středoškolský snímek plný přátelství a dobrého slova.

plakát

Lovci stínů: Nástroje smrti (2016) (seriál) 

Vytříbené dialogy, sympatická hlavní hrdinka, jejíž představitelka to určitě daleko dosáhne daleko, protože hraje opravdu výborně. Promyšlený příběh, kde dává všechno smysl, zapadá to do sebe a nikde tam nejsou prázdná místa. Ani náznak hloupé červené knihovny. Střihy, které jsou velmi chytře a originálně vymyšlené. Prostě tohle všechno tomu chybí a občas je to tak stupidní, že i Čarodějky vedle toho vypadají jako umělecké dílo. Na drogách nebo alkoholu je to skvělé. Určitě jo.

plakát

Vzpomínky na Alhambru (2018) (seriál) 

Zajímavý námět, strašně pěkné efekty, ale vlastně jsem se do toho nedokázala zažrat až do konce. Jistě, byly tam skvostné momenty, kdy jsem si říkala, že to konečně má ten správný drive, ale bohužel to poměrně rychle zase vyprchalo. Druhým zklamáním bylo to, že vlastně nikdo absolutně netuší, proč se See-ju zamilovala do Jin-woa. Má ráda prachy, sebepoškozování a raněná zvířátka? Na druhou stranu bylo jasné, proč si Jin-woo našel zalíbení v See-ju (prostě potřeboval naivku, která by mu věřila a byla mu bezmezně oddána, to chlapi očividně žerou a potřebují, pokud mají před sebou velký quest). Aspoň tohle bylo fajn. Scénáristicky nic moc, bylo vidět, že je to dost podobné W, akorát někdo scénáristku držel zkrátka, aby z toho nebyl takový brajgl jako u předchozího díla. Troufala bych si i tvrdit, že to byl režisér, který tomu dodal potřebnou formu. Co se týče herců, pokud je máte rádi, dostanete to, na co jste již zvyklí. Ani o píď víc. Konec předvídatelný (Protože jak jinak z toho vybruslit, že? Na to už kapacity nejsou.) a pro mnohé velkým zklamáním. Plusem je to, že prostě chcete vědět, co bude dál, jak to dopadne a proč se vlastně děje, co se děje (přestože mě to ničím jiným nezaujalo). Na to poslední uspokojivou odpověď nedostanete, má to své brouky. Ale tak proč ne. Jako oddechovka bez vyhraněného žánru. Rozhodně ne jako seriál o lásce. Průměrné 3*. Přeloženo.

plakát

The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society (2018) 

Co přispělo k mému osobnímu potěšení, bylo to, že to byla trochu pocta Jane Austenové (anebo jsem si to tam jen domyslela, aniž by to byl záměr, ale taky dobré). Jane, Elizabeth, Dawsey, když se vysloví, zní jak Darcy, v knihkupectví, když čtecí kroužek kradl knihy, bylo mezi nimi i dílo Austenky atd. Trochu mi přišlo, že film naznačuje, že viktoriánská romantika je pryč, aby na konci toto prohlášení zmuchlal a zahodil a udělal z toho to nejsladší, co vůbec šlo – hezky v rytmu romantické silné hrdinky. Film v podstatě nemá žádný pořádný konflikt, sice ukazuje krušné chvíle, ale k divákovi to dochází tak nějak něžně, ve vlnách, které než dojdou k něčímu srdci, tak jsou roztříštěné o klišé balvany, takže to srdce nakonec je ošumí a zmizí v oceánu. Všichni se mají rádi, všichni jsou chápaví, galantní a okouzlující. Navíc se příběh odehrává především na krásném místě, takže divákovi ani nemusí tolik vadit, že kouká na pohádku, přestože snad chtěl dramatický historický romanťák. Toho se mu opravdu nedostane. A poučení? Němci jsou také lidé. Průměrné 3*.

plakát

Vyznání Anny Elliotové (2007) (TV film) 

Plytké. Nezajímavé herecké výkony. Kamera-nekamera. Ani předloha od Jane Austenové to nezachrání. Bohužel.

plakát

Peach Girl (2017) 

Nudné, zkratkovité, v žánru nic nového a bohužel to není nijak zajímavě či zábavně podané, takže pro mě film, který mě nezaujal, přestože hrdinka tu stihne randit se dvěma chlapci (což mi přijde super), tak to nemá šťávu a ani pěkný Makkenjú to nezachrání. Všechno to bylo bráno letem světem, postavy jsou bez hloubky, takže není ani divu, že se s nimi člověk nesblíží a nedokáže jim fandit. je vlastně úplně jedno, s kým nakonec hrdinka skončila a kdo si jak splnil své sny, protože jsou to jen ploché postavy, které shoří jako papír a budou zapomenuty.

plakát

Pýcha a předsudek (2003) odpad!

Nevím, jak se to stalo, ale ten film mi zkazil večer. Doporučuju.

plakát

Legenda o drakovi (2015) 

Je to taková lehká slátaninka, ale bavila mě, protože hrdinka byla děsně fajn. Navíc se na to pěkně koukalo. Ta hra s barvami, s bílou a červenou, následně se světlem... jo, moc příjemné. Sice mi hlavní hrdina přišel děsně toporný, ale koukat se bylo na co. Pěkná toporná pohádka. Slabší 4*.