Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Rodinný

Recenze (1 466)

plakát

Rozum a cit (1995) 

Film natočený a zahraný s nádhernou lehkostí, zábavou, přesto plný citu a lásky. Narozdíl od spousty jiných filmů na podobné téma nenudí, každý si v něm může najít svojí oblíbenou postavu (u mě vítězí plukovník Alana Rickmana a také Emma Thompson - i když i většina ostatních má hodně do sebe). Navíc povedený scénář nepatří ani náhodou do červené knihovny (nemůžu srovnávat s předlohou, kterou jsem nečetla), příjemná je i ostatní stránka filmu - od kamery po hudbu... Prostě moc příjemná podívaná.

plakát

Ztraceno v překladu (2003) 

Musím souhlasit s Pedrem v tom, že jsem od filmu čekala hrozně moc, ale bohužel moje očekávání nebyla splněna. Ano, film je ze života, staví na výborných hereckých výkonech Billa Murraye a Scarlett Johansson, plyne prostě tak jako život, ale opravdu se v něm bohužel nic moc neděje. Rozhodně ten film není špatný (a ani bych neřekla, že by mě zastihl ve špatném rozpoložení), některá místa měl velmi dobrá, ale jako celek na mě opravdu moc nezapůsobil. Každopádně si ale myslím, že Sofia Coppola má talent a doufám že mě svým příštím filmem zaujme o něco víc...

plakát

Krtek a žabka (2002) 

Krtek ve stavu klinické smrti - zajímalo by mě, jestli na konci tunelu uviděl bílé světlo :-)

plakát

Krtek a víkend (1995) 

Skandální odhalení - Krteček pije pivo!!! :-D

plakát

Krtek a vejce (1975) 

Jeden z mých nejoblíbenějších krtečků a taky jeden z prvních, které jsem kdy viděla (jako hodně malá) a který mě tehdy prostě chytnul...

plakát

Krtek a tranzistor (1968) 

Krteček je zuřivý fotbalový fanda, věděli jste to?

plakát

Knoflíkáři (1997) 

"To neřeš" je samozřejmě už dávno kultovní záležitost, film je krásně provázaný, i když v některých momentech trochu absurdní. Nejvíc se mi líbila povídka s Evou Holubovou a Rudolfem Hrušínským, protože tihle dva dokáží ve filmech divy a právěz z jejich úst zaznělo největší množství těch kultovních hlášek (vlastně všechny).

plakát

Amadeus (1984) 

Je neuvěřitelné, jak někdo dokáže natočit film o věcech, které lidi obvykle nebaví takto strhujícím způsobem. Já například vůbec nemám ráda operu. Vážnou hudbu ano, ale instrumentální, jenže jen co do toho začnou zpěváci "ječet" (tímto se omlouvám všem nadšencům opery - vím, že operní hlas je kvalitní a dlouho školený, ale já to prostě nevydržím poslouchat), přestane se mi to líbit. Ale u tohohle filmu jsem seděla jako přikovaná a ani operní zpěv mi nevadil, naopak byl nedílnou součástí příběhu, který je povedený po všech stránkách. Miloši Formanovi se tady povedlo natočit strhujícím způsobem třeba i scénu, kdy skladatel diktuje noty druhému skladateli, který je zapisuje... Zní to nudně, ale na plátně je to bomba, podpořená navíc famozními herci, především Hulcem a Abrahamem v rolích Mozarta a Salieriho. Forman je výborný režisér, ale jeho schopnost zapojit do filmu hudbu je ještě lepší, "Amadeus" spolu s "Vlasy" jsou pro mě vrcholy jeho tvorby.

plakát

Nicholas Nickleby (2002) 

Sice jsou všechny postavy i příběh neuvěřitelné šablonovité a nalinkované, ale film má určité kouzlo, atmosféru staré anglie, krásnou hudbu a příjemné herecké obsazení. Na chmurné odpoledně se bude hodit výborně.