charles3

Když šejk Abadžan přijíždí v závěru filmu na recepci, jeho limuzína je ozdobená praporky, které jsou téměř totožné s československými (v té době). Rozdíl je pouze v černém ohraničení barev. Žádný jiný stát tuto kombinaci barev nemá a neměl.

Během děje se ve filmu hned dvakrát zřetelně objeví plakát na tehdy nový úvodní díl kriminální série s Tomasem Milianem v roli svérázného policejního komisaře Nica Giraldiho Squadra antiscippo (1976).

Ústřední hudební motiv (znějící vždy během úvodních titulků a občas v určitých dílech v jiném aranžmá i během děje) je variací na skladbu „Akvárium“ ze Saint-Saensova „Karnevalu zvířat“. Ve světě filmu tuto skladbu proslavil Malickův film Nebeské dny (1978) – úvodní titulky, a také ji použila ve své znělce produkční společnost In Film Rudolfa Biermanna.

Snímek byl v polovině 80. let zakoupen do československé distribuce. Tehdejší Ústřední půjčovna filmů k němu vyrobila a rozeslala plakáty, ale své premiéry v našich kinech se už tento film nedočkal.

Snímek byl v polovině 80. let znovu zakoupen do československé distribuce, stejně jako další Funésovy komedie. Tehdejší Ústřední půjčovna filmů k němu tehdy vyrobila a rozeslala nové plakáty, ale své obnovené premiéry v kinech se tento film z neznámých důvodů nedočkal.

Snímek byl v polovině 80. let znovu zakoupen do československé distribuce. Tehdejší Ústřední půjčovna filmů k němu vyrobila a rozeslala plakáty, ale své obnovené premiéry v kinech se tento film z neznámých důvodů nedočkal.

Snímek byl začátkem 80. let zakoupen do československých kin, tehdejší Ústřední půjčovna filmů k němu vytiskla a rozeslala plakáty, ale na plátna se film nikdy nedostal, zřejmě kvůli herecké účasti Simone Signoret (veřejně nesouhlasící s okupací ČSSR v roce 1968). K vidění u nás nebyl ani na VHS, DVD, v televizi nebo na některé z filmových akcí.

Snímek byl v polovině 70. let zakoupen do československé distribuce. Tehdejší Ústřední půjčovna filmů k němu (pod tehdy plánovaným názvem „Věznice“) vytiskla a rozeslala plakáty, ale do našich kin se tento film nikdy nedostal. Od té doby u nás nebyl oficiálně ke zhlédnutí, a to ani v televizi, na VHS nebo DVD.

Oba filmy se Šimonem a Matoušem se v čs.kinech objevily prakticky současně, jen s měsíčním odstupem, v létě 1978. Z neznámých důvodů byla Riviera dabovaná, zatímco tento film byl naopak titulkovaný. Dabované verze se dočkal teprve později při uvedení v tehdejší ČST.

Od své obnovené premiéry v létě 1984 se tento snímek v čs. kinech promítá o půl hodiny zkrácený. Od 90. let je jedna 35mm širokoúhlá kopie v této zkrácené verzi stále dostupná pro filmové kluby a art kina.

Filmový sestřih tohoto a předchozího dílu, uváděný v roce 1980 v čs.kinech pod názvem Rukojmí v Bella Vista, má „alternativní konec“ – major Hradec zde totiž nezemře.

Navzdory českému distribučnímu názvu nejde o další „čistokrevný“ díl Fantozziho. Villagiův hrdina se zde jmenuje jinak (Colombo) a není účetním.

Právě z tohoto, u nás nikdy neuvedeného a tudíž dosud neznámého filmu, pochází ona dlouho neidentifikovaná melodie „Běží dál“ („Rollin' on“) z ikonického westernového LP „V pravé poledne“ (1976).

Film začíná dobovými reportážními záběry ze socialistického Československa. V samotném úvodu se na obrazovce objeví tehdejší čs.státní znak, o chvilku později mj. prezident Gustáv Husák.

Do českých kin se tento snímek vrátil v jedné 35mm kopii až v roce 1997 jako součást přehlídky Projekt 100. Během několika následujících let byl potom k dispozici k promítání ve filmových klubech.

V létě 2019 se tento snímek dostal na plátna tuzemských kin už počtvrté. Po premiéře v březnu 1969 následovala obnovená premiéra v srpnu 1990, další byla v lednu 2004 jako součást Projektu 100 a zatím poslední byla v roce 2019. Čtvrtého uvedení do kin se kromě Spalovače mrtvol dočkala už jenom Marketa Lazarová.(1967, 1984, 1995 a 2011).

Už v době svého uvedení šel film do kin ve dvou verzích. Jedna měla mezititulky s názvy jednotlivých „kapitol“, zatímco druhá měla mezi nimi jenom poněkud delší „zatmění“.

Do českých kin se tento snímek dostal teprve v roce 1993, zatímco volné pokračování Malý unavený Joe (1972) mělo československou kinopremiéru v roce 1979. Oba filmy jsme tedy poznali v opačném pořadí.

Československá kinopremiéra proběhla s velkým zpožděním až koncem roku 1983 a televizní teprve v létě 1986.

V poslední čtvrtině filmu zazní Žbirkova „Balada o polných vtákoch“, kterou si protagonisté pouštějí z kotoučového magnetofonu. Během písně se tento magnetofon objeví v záběru dvakrát. Poprvé, kdy Márův (Bolek Polívka) malý synek přibrzdí cívku a reprodukce písně se tím na okamžik přeruší, se ovšem páska místo přehrávání převíjí, navíc zpět. Podruhé se již cívky točí správně.