Ještěřák

Nenápadně strašidelnej film, který se šikovně strefuje do chlapova slabého místa. A že se Frank Keller choval jako blbec a ne jako polda? Blame love! :-)) Silná a zábavná thrillerová látka, kterou ještě umocňuje jako vždy charismatickej Al Pacino (o šest let později zahrál prakticky to samé v HEAT) i jeho nejbližší. Na jeho frajerství už byl postavený nejeden fádní film, ale zrovna SEA OF LOVE se za jeho jmenovku nijak zásadně schovávat nepotřebuje, ačkoliv je možné, že bez něj bych to "jedním šupem" rozhodně nezpapal. ___ P.S. choze, běž do pr...ádelny s tím imbecilním spoilerem.

80% a hrozně milé překvapení. Bál jsem se bál, jednak věku, jednak toho že půjde o takový vlažnější DAY OF THE JACKAL (commenty leccos naznačovaly), ale kupodivu to odsýpalo, ani jsem pořádně nevěděl, jak + je zde přítomen strašně příjemný konec, kdy nevíte, co se stane za 5 sekund, natož za 5 minut. ___ Milostná linie je tady, řekl bych, jak jinak než natahovací / rozmělňovací, ale bůhví proč mi výjimečně ani nevadila - možná za to může vysoce autentická Faye Dunaway, možná spíš ten její malej přežitej byteček, co jakoby vypadl z padesátek - kdoví. Reálnosti tahle avantýrka mnoho nepobrala, pravděpodobně jako značná část filmu, ale mám sto chutí to zde benevolnentně přehlížet. Už proto, že zdrhačky, kdy se proti cápkovi spikne bezmála půlka planety, hodně hodně miluju; navíc, bondovské fantasmagorie jsou ještě asi o 300% víc přes čáru normálna. ___ Poslední dobou to mám s klasikama tak, že co koupím v trafice, vyklube se z toho menší zajíc v pytli, zatímco největší pecky mám ve sbírce trapně riplý & počmáraný popisovačem - což THREE DAYS OF THE CONDOR právě popřel. Mmmuc!

KOTEL podle mě reprezentoval hlavně pomyslný vrchol české malosti a vidláctví. Ale mělo to docela koule - velké, špinavé, zapáchající, neudržované koule. A Jílková & její sado maso look = zlatý fond TV N@va! :-))

Dovedu si představit, že leckoho hodinu a půl koukat na jedno auto a jeden ksicht zas až tak moc nebere, ale protože mám rád Středozápad, na poušť jsem se velice dobře aklimatizoval ve Falloutech a miluju přelom šedesátek a sedmdesátek, zcela evidnentně do výše zmíněné skupiny nepatřím. VANISHING POINT sice pořádně neví, kam patřit, jestli spíše do 60s (hippies) nebo 70s (Dodge), ale to je fuk, hlavně že je tak pohodovej, příjemně volnomyšlenkářskej, upřímmnej a kulervoucně uzávoděnej. Ujetý (hlavně tím, jak je nekompromisní, nerozmáznutý a vůbec neprotahovaný - ala EASY RIDE, THE HITCHER) konec ve stylu "vše je marnost" je pak z kategorie velmi dobrých a podle mě nelze než se mu ironicky nesmát - tak pro tohle jsme na něco hodinu a půl čučeli?! Co se týče mého milovaného žánru road movies, rád bych za sebe konstatoval, že EASY RIDE je poražen, THELMA AND LOUISE však ne (možná není o moc více "cool", je nicméně tak nějak filozofičtější).

Celkem standardní dávka hrdinství a katastrofických obrázků s jako obvykle nesympatickým Pierce Brosnanem, který mě naposledy nekazil zážitek snad u MRS. DOUBTFIRE.

Ještě v půlce jsem si říkal: prudce socializovaný medvědi, motýl slétávající se nad mršinou a jiné "reálie", to soudruhovi Annaudovi v týhle podivné přírodovědecké vizuální onanii rozhodně nežeru! Paradoxně asi jen proto, abych mu to nakonec... poslušně slupnul jako malé děcko. Miloučká naivní pohádka s (trochu větší) trochou krve. Kromto, natočit THE BEAR chtělo pořádnou dávku režisérské kuráže, a intelektuální podivín Annaud svůj job bezpochyby miluje.

Zejména díky po čertech perverznímu & nevycválanému Raimimu absolutní špička mezi zombie horory. Jestli to ale nebude způsobeno tím, že většina ostatních stojí za prd. Horor, který je tak přeplácaný lekačkama a všude možně vypůjčenými duchařskými elementy, že jej snad ani nelze brát vážně. Přirozeně - pakliže s jednou brokovnicí, dvěma lampičkama a generátorem proudu nesmrdíte na odlehlé chatě. Kromto, psychologie tady absentuje úplně a příběh je opět zručně natočená, leč skoro úplná capina. (2,5*)

Teploučký, životem tepající noireček, který, nutno podotknout, život z 90% bere a pouze z 10% dává. Zejména konec je skvostný, brutální noirová atmosféra se pak postará o to, aby se některé mírné vykonstruovanosti hodně komplikovaného příběhu moc nedraly na povrch. Přirozeně teď hodnotím hlavně pocitově, ale - chutnalo mi! Kromto, Olivia Bonamy je ta nejženštější Francouzska, kterou jsem na plátně viděl od dob, kdy dětinská Audrey Tautou lítala po Montmartru.

Velmi konkurenceschopná alternativa k americkému APOCALYPSE NOW a německému DAS BOOT, a kdyby se pan Coppola narodil jako Rus, natočil by právě IDI I SMOTRI. Je krásně viditelné, kde si jednotlivé národy potřebujou léčit staré bolístky skrze filmy, které nejsou o příběhu, nýbrž o pocitu. A Olga Mironova? Páni, takhle má vypadat nezmalovaná ženská s velkým Ž.

Viděl jsem to už tak dááááávno, ale dodnes si vybavuji Christophera Lamberta coby Tarzana nadšeně mizícího zpět v hlubinách džungle. Prostě něco, co mě jako malé děcko chytlo na srdce - a ve věci "člověk vs. příroda" bezesporu lepší úhel pohledu než THE NEW WORLD, různý předělávky Robinsona Crusoea a jemu podobní. Míval jsem filmy nesoucí tohle zajímavé dilema (mj. též 1492: DOBYTÍ RÁJE, VOLÁNÍ DIVOČINY) rád.