Kordus

Možná víc humoru, než jsem potřeboval vidět...

První třetina filmu za 1*, po vstupu policejní dvojice 4*... něco tak správně mimózního a vtipného jsem dlouho neviděl.

Mno, je to takové romantické, smutné a moc mě to nevzalo. Co se dá dělat, asi mám málo EQ (viz komentář Altamira). Už v prvních minutách jsem pochopil, že asi nebudu tím modelovým divákem, pro kterého je tenhle více než dvouhodinový doják určen - nebo opravdu bylo vyprsknutí smíchy ta správná reakce na scénu, kde srazí auto dívku? Filmu nejvíce ubližuje jeho délka, naopak doceňuju, že se několikrát takzvaně "kruh uzavře" a že Takao Osawa není žádný typ modela, kterého bych v podobné roli očekával.

Normalne by to melo byt na odpad, ale lidi, sakra, vzdyt je tam "ohnivej had"... Takova vec si dve hvezdicky zaslouzi!

Čtyři nebeští králové přinášejí zajímavý a osvěžující pohled na realitu současného hudebního businessu. Čtvero herců zformuje chlapeckou pop-rockovou skupinu Alive a v částečně hraném dokumentu se vydají dobýt svět hudby. Musí se vyrovnat nejen s "hrabavou" politikou různých manažerů, ale i sami se sebou, s jejich rozdílnými přístupy k zodpovědnosti atp.

Na tenhle film by se měl každý dívat v originálním znění a bez titulků - pokud je totiž postavám rozumět, človek má skoro chuť stydět se za samotné herce, že museli říkat takové hlouposti a přitom se tvářit smrtelně vážně... Mezi mé největší hongkongské oblíbence se pomalu šplhá Jacky Wu (známější jako Wu Jing, kdo se v těch amerických jménech má vyznat), který má asi v genetických předpokladech, že se bude ve filmech tvářit drsně a nakope ostatním prdel (viděl jsem s ním zatím jen Sha Po Lang) - ta poloha mu sluší a když dává na závěr zabrat hned třem klaďasům, nelze mu nefandit. V duelu Invisible Target s Flashpointem u mne nakonec vyhrál ten druhý jmenovaný, Benny Chan není tak dobrý režisér jako Wilson Yip a většina jeho pokusů o cool záběry vypadá spíše trapně.

163 minut? Přišlo mi to jako deset hodin!

To, že velká očekávání přináší většinou velká zklamání je známá věc, a proto jsem raději při půjčování tohoto filmu nic nečekal. Což bylo jedině dobře. Pod Moskvou má dohromady celkem dva solidní nápady, na nichž se neúspěšně snaží postavit devadesátiminutový příběh. Skupiny různě talentovaných herců neustále pobíhají po katakombách, což po patnácti minutách začne dost nudit a celé je to tak nějak hloupé, že vlastně nevidím jediný důvod, proč jsem na to koukal. A tomu textu distributora nevěřte... Jediná věc, která nějak souvisí s tím filmem, jsou jména.

V jedné části filmu pronese Peter Sanderson větu "Přece to nemůže být tak jednoduché." Něco podobného jsem si asi od čtvrtiny filmu říkal taky. Ale bohužel, je to tak jednoduché. Ze všech možných konců má tenhle film ten nejočekávanější možný. Škoda. Jedna hvězdička navíc za výborného Lamberta.

Povedená HK variace na americký film Tango a Cash.