Genryuusai

Povedené. Hlavně jsem rád, že se oproti jedničce povedlo vykreslit správný vztah predátora k lidem - to znamená žádný; když překáží, tak zabít, ale jinak ať si dělaj co chtěj... Je sice pravda, že jednička měla zase lepší (líp natočené i nápaditější) bitky, ale závěrečná bitka s predalienem stejně stála za to. Záporem u mě taky zůstává chování predátora v první polovině filmu, kdy se byl fakt neschopnej, na predátora až hanebně (nevšimnul si člověka ani aliena, kterej od něj byl míň než 2 metry atd.). Hodně povedený konec ale všechno v dobré obrátil.

U mě největší překvapení a film roku, prostě: Já jsem rozparovač, postrach, zabiják! Jsem zloděj temnoty! Jsem tyran noci. Ohromná síla a neméně moci. Já jsem Beowulf!

Anime se 178+ díly, kde se pořád dokola jen hraje tenis? I tak se dá POT popsat. Kdokoli by ale chtěl vyvozovat závěry jen z toho, měl by se nejdřív podívat na pár dílů. Nechápu jak to tvůrci dokázali, ale až na pár hluchých míst kolem finále turnaje Kantou je to alespoň podle mě dokonalý shonen. Je sice pravda, že je tam hodně nereálných věcí, ale tenis je jen tenis a bez nereálných schopností hlavních postav by to nebylo ono) Navíc se na POTu podílejí 2 z mých nejoblíbenějších dabérů (hlasy Tezuky a Eijiho), takže nemůžu jinak než za 5*. Taky bych ještě chtěl dodat, že ke konci se to zlepšovalo a zlepšovalo (stejně jako schopnosti Echizena) a na pokračování ve dvou OVA se vážně těším. Lleyton Hewit, mada mada dane.

Zatoichi potká umírající těhotnou ženu a pomůže jí s porodem. Při něm ale žena umře a zanechá ho s novorozenětem na cestě k jejím příbuzným. Ti jsou ovšem zadluženi u místní yakuzy, a tak může začít spravedlivé vraždění... Zkrátka 23. díl jedné z nejdelších a zároveň nejlepších filmových serií. Nejvíc se mi líbil Ichiho trik s kamenem úplně na začátku, i když boje jsou jako vždy hoodně dobré))

Trochu mě mate názor všech, že blood je našlápnutý hned od začátku. Naopak snad 80% všech anime, co jsem kdy viděl, má zajímavější a zábavnější začátek než blood, který se trochu rozjede až někdy kolem 15. dílu. A vůbec jsem asi viděl jiný seriál, protože konec mi zas přijde vcelku podařený... Sice je předvídatelný už asi 20 dílů dopředu, ale stejně ujde. To všechno by stačilo na 3*, ale za Hajiho, Nathana a hlas Amshela dám o * víc.

Přestože je to remake remaku, není to vůbec špatný. Ale kdybych se měl rozhodovat, tak bych se asi radši podíval na Yojimba.

Asi první opravdu umělecké anime, co jsem kdy viděl. Mám sice podezření, že režisér jenom šetřil na animaci a styl nakreslení některých side-charakterů se mi taky moc nezamlouval, ale celkově to překvapivě zanechává docela dobrý dojem. A ten opening je hooodně dobrej. To the next world, we commit thee!

Možná je to opravdu přehnaným očekáváním, ale na tomhle seriálu se mi toho líbilo pramálo. Prakticky ve všem souhlasím se Subjektivem, navíc mi ale vadilo i pár logických nedostatků. Za všechny třeba to, že děti (to se ještě dá pochopit), které dokážou jako jediné chránit svět, chodí jen tak do školy mezi ostatní a můžou se s nima rvát (to už se pochopit nedá - kdyby se třeba Shinjimu něco stalo, byl by to konec světa?..). Pro mě slabé 3* za animaci na dobu vzniku nevídanou.

Tak tenhle seriál má něco, co se jen tak nevidí. Dokonalá hlavní postava Kenshina a celkově nevážná nálada, která je taky díky němu možná, dává možnost ubrat na ději a přesto být zábavný. Proto se mi líbily i díly, které bych u jiného anime považoval za prachsprosté fillery; dokonce možná platilo, že čím méně dílů na sebe navazovalo, tím víc jsem se bavil. To ovšem neplatí o hlavní dějové linii v Kyotu - to byl určitě vrchol seriálu. Po ní měl asi seriál skončit nebo se vrátit k dílům podobným jako na začátku. Přesto se jedná o jeden z mých top 5 anime seriálů. Edit: Tak opravdu, od dílu 62 jsou to fillery, které s mangou nemají nic společného. To pomyšlení, že kvůli nim klesla popularita natolik, že se neanimovala celá poslední část mangy!

Je to trochu slabší než seriál a ostatní OVA a plně souhlasím s body 1) a 2) v komentáři Jhershawa. Ale samotný závěr to podle mě celé až neuvěřitelně zachraňuje. Podobně jako Tsuioku hen OVA se to totiž celé nese ve vážnějším duchu než seriál, a tak je jen dobře, že to skončí vážně. Za moc sentimentálního se nepovažuju, ale ten závěr mě fakt dojal... Ještě bych chtěl dodat, že na rozdíl od Tsuioku hen OVy je k pochopení tohohle seriál nutnost.