Fíma

Co je to horor? Člověk by řekl, že je to film, u kterého by se měl člověk bát. Jenže já se u žádného filmu nebojím, vždyť je to jen film. Ani u tohoto filmu jsem se nebál, ale na rozdíl od ostatních "hororů" mě nepřipadnul ani směšný ani nudný ani jinak nijaký. To je film s atmosférou, která diváka vtáhne, ať už se dokáže u filmu bát nebo ne. A až se mě někdo zeptá, co je to horor, tak mu řeknu, že Osvícení a pak dlouho nic.

Mezi válečnými filmy naprosto mimořádný počin. Z mého pohledu asi ten nejlepší. Tohle je vojna, tohle je válka. Ne supersympaťáci zachraňující, když ne rovnou svět, tak alespoň demokracii pro jeho podstatnou část. Jestli to není nejlepší válečný film vůbec, tak nejlepší, jehož děj se neodehrává za druhé světové války.

Krásně absurdní. Na dané téma doporučuji snímek Fail-Safe (Selhání vyloučeno), který varuje před tímtéž, ale jinými prostředky. Divnoláska je absurdní. Studená válka byla absurdní. Neustálá hrozba vzájemného sebezničení po ironii až sarkasmu přímo volá. Vždyť co jiného s tím šlo dělat?

Opice - záhadný obelisk - opice - let vesmírem - záhadný obelisk - ještě delší let vesmírem - vzpoura počítače - LSD výlet - ??? - pět hvězdiček. Film ve zkratce. Je to jako moderní výtvarné umění. Někdo o takovém obrazu řekne, že je to mazanice, na někoho udělá hluboký dojem. Na mě film udělal dojem jako krásný, byť velmi dlouhý, obraz. Nezapírám, že mi některé pasíže přišly příliš dlouhé, zejména ona mystická cesta jinými světy za hranice nekonečna a ještě dál, ale nenudil jsem se, což bych od sebe snad ani neřekl. Určitě doporučuji, i když to není oddechovka na vypnutí mozku po namáhavém dni.

Ulice retro

Smrtonosná past při finále Stanley cupu. Mám jen jednu otázku. A kdo, sakra, vyhrál?

Ve filmu se ti "zlí" komunisté snaží svést vinu za své neúspěch na ty "hodné" komunisty. Máme se špatně, životní úroveň neroste, ale to je jenom kvůli diverzantům, zrádcům a špionům. Film slouží takřka stejnému účelu. Ano, soudruzi, dělo se bezpráví, ale to byli ti "zlí", co zneužili vymožeností lidové demokracie, a své chyby schovávali za vykonstruovanými procesy, ale my jsme ti správní soudruzi, co vedou lid kupředu k slunci socialismu. Možná to měla být jakási komunistická katarze, ale já pohádkám o "hodných" komunistech nevěřím. Nic není černobílé a je už celkem jedno, v jakém odstínu šedi byly oběti vnitrostranických čistek, svědomí určitě čisté neměly. Přehodnocení po druhém zhlédnutí: Film jsem napoprvé nehodnotil z výše zmíněných důvodů. Dnes mě k ohodnocení přesvědčila hlavně scéna na vězeňském dvoře. Cituji: "Dovedeš si představit, že ty bys mně teď dokazoval, že jsem zrádce, špion, sabotér anebo já tobě?" "To je nesmysl." "Myslíš. že bys dokázal odmítnout, kdys to dostal jako stranický úkol?" To, myslím, vystihlo podstatu vnitrostranických čistek úplně dokonale. Ve filmu to možná i vypadalo na pohádku o "zlých" a "hodných" komunistech, ale konec jasně ukázal, že ať jsou hodní nebo zlí, hlavně jsou disciplinovaní. Hlavní není, jací jsou, ale že drží hlavní linii a dodržují stranickou disciplínu. Film tedy nakonec hodnotím tak, jak na mě působil. A působil velmi. Solženicyn v Souostroví gulag někde psal o tom, jak se během čistek jasně prokazovala vina obviněných: Strana řekla, že jsi vinen a pokud tvrdíš, že ne, vzpíráš se rozhodnutí strany a to dokazuje tvou vinu! Některé výslechové scény mi to připomenuly.

Původně jsem si myslel, že tam není nic vidět, protože mám starou obrazovku, ale když jsem to "viděl" na nové LED TV a stále nic neviděl, tak jsem dospěl k závěru, že bych to zvládl natočit taky. Zalezl bych do sklepa s videokamerou, zhasnul světlo a začal ječet a střílet z nějaké dětské hračky vydávající zvuk střelby.

Jednu hvězdičku za to, že se do toho vůbec pustili, ale jinak nic. První díl mi přišel jen jako promonarchistická agitka, ve které nás všichni přesvědčovali, že by bývalo stačilo zrušit republiku a měli bychom se jak v ráji, dokonce i sudetští Němci by zapomněli na Hitlera, jeden národ, jednu Říši a cedili krev za Korunu. Až se člověk diví, že v Evropě těch monachií ve 20. století tolik zaniklo. K dílu o Mnichovu: Před pár lety jsem v televizi jednu dokumentární rekonstrukci na téma "Co by kdyby" o Mnichovu viděl, bohužel už si nevzpomínám, o jaký pořad šlo. V tom pořadu se autoři opírali o vojenské dokumenty té doby – byla popisována obranná strategie čs. armády, plánované směry německého útoku a způsob postupného stahování čs. vojsk na východ. Pokud si vzpomínám, tak vojenská strategie počítala se zahraniční pomocí a armáda měla nepřítele zdržet pokud možno co nejdéle, dle nejoptimističtějších plánů maximálně rok. Hlavně ale Československo potřebovalo od spojenců leteckou podporu a zásoby PHM. V tomto dokumentu o ničem podobném nepadla ani zmínka.

Proč už se dneska takovéhle věci netočí?