Profesionálové

Před revolucí zde Profesionálové vyčnívali ve všech ohledech. Nabízeli až neskutečnou kvalitu, sympatické ústřední trio, zajímavé případy a zdatně kombinovali akčnější epizody s díly více detektivními. Jenže se ukázalo, že není všechno zlato co se třpytí. K nám se dostal pouze výběr několika dílů a to v zásadě těch nejlepších co tento britský seriál nabízel. Když po revoluci uvedli celou sérii, tak vyšlo najevo, že ne všechny případy dosahovaly stejných kvalit. I přes opravdu velkou porci průměrných částí jde o nadstandartně kvalitní kriminálky. (04.07.2007)

Úchvatné dílo, které jsem sledoval snad již v plenkách. Bodie a Doyle, nejcharismatičtější dvojice detektivů všech dob, mne dokážou i po všech těch letech neustále překvapovat. Jeden ze seriálů, jnž předběhl svou dobu o několik let. Kam se hrabe na něj hrabe Kobra 11 a všechny Kriminálky. Profesionálové je všechny bez problémů zadupou do země. Drsné příběhy o drsných chlapech s kvalitní dávkou humoru, to je tento klenot televizní tvorby! (17.10.2009)

„Zostaneš na večeru? Dúfam, že nie.“ 57 totálne nakladačkových dielov postriekaných testosterónom, ktoré ďalej nepokračovali nie preto, že by upadala kvalita (skôr naopak), ale proste preto, že to ústrednú dvojku nebavilo a tak nepodpísala zmluvy na ďalšie sezóny. Esencia tvrdých chlapských špionážnych kriminálok, ktorá je natoľko dokonalá, že sa dodnes nedočkala JEDINÉHO celovečerného filmového spracovania (na rozdiel od Mission: Impossible), iba „novej“ seriálovej verzie z r. 1998 (ktorá mňa osobne urazila). Cholerický, ultra prísny Cowley vedie svoj len dvojčlenný, ale o to akčnejší a chladnokrvnejší tím do smrtonosnej akcie. Naprieč únosmi, vydieraním, špionážnymi vražednými samovražednými akciami a ochranou Veľkej Británie pred „zlom zvonku“. Profesionálov som si zamiloval už ako chlapec (čomu sa mi dnes nechce veriť, pretože scenáre sú i na dnešnú dobu inteligentné a akčné scény, hoci každá epizóda pôsobí strhujúco, trvajú max. tri minúty) a keby mi vtedy niekto povedal, že sa raz budem prechádzať anglickými ulicami, mal by som ho za blázna. Práve krásna pochmúrna atmosféra je ďalším výrazným plusom tohto skvelého projektu. A ďalším je minimalisticky podaná, no paradoxne o to pôsobivejšia akcia: v jednej časti štyria kriminálnici držia v dome rukojemníka. Dnu vtrhnú Body a Doyle. Preč je päť sekúnd. Prvý únosca dostane dávku zo samopalu do brucha. Sedem sekúnd. Druhý do hlavy. Osem sekúnd. Tretí do chrbta. Desať sekúnd. Štvrtý je zatknutý. Ani nie 15 sekúnd totálne nemilosrdnej, ale o to realistickejšej akcie. Nuž a ďalším plusom (ak nerátame totálne bombovú úvodnú zvučku) sú výkony Lewisa Collinsa a Martina Shawa; buddy chémia, plná podpichovania, je dodnes geniálna. Dlho sa hovorilo, že to bolo dané paradoxne tým, že sa herci neznášali. Pravda je ale trochu iná. Bodieho prvé dni natáčania hral iný herec, Shawov dobrý kamarát. Producentovi sa ale práve kamarátska atmosféra nepáčila. nechcel mať akčnú komédiu, ale drsné špionážne krimi. A to docielil tak, že Shawovho kamoša vyrazil a najal Collinsa. To Shawa spočiatku mierne urážalo a znepokojovalo, keďže v tom čase bol už zavedeným (okrem iného divadelným) hercom, kým Collins bol len začínajúci fešák. Nakoniec si ale perfektne padli do noty a napriek tomu, čo sa o ich vzťahu popísalo neskôr, práveže medzi sebou mali nie že korektné, ale vyložene kamarátske vzťahy a ako som písal na začiatku, napokon neskončili preto, že by sa tak nenávideli, ale proste boli znechutení z toho, akú popularitu im seriál poskytol, že im znemožnil (?) hrať psychologicky náročnejšie kreácie a že sa stali obeťou svojich fanúšikov, ktorí v nich nevideli hercov, ani Collinsa so Shawom, ale Bodieho s Doyleom. (22.12.2004)

Profíky jsem žral hlavně v mládí, ale určitě nelituji toho, že jsem se k nim po letech z nostalgie vrátil. Doyle a Bodie vždy patřili k mým oblíbeným postavám a já s i s nimi v rámci možností užíval každý jejich případ. Bručoun leč starý lišák Cowley taky nebyl špatný a dával jim pořádně zabrat. Byla jen velká škoda, že jsem teď ve většině dílů viděl jen obyčejný průměr. Přesto se tam však našli i takové případy, které mi udělali velkou radost a šlo o nadprůměrné záležitosti. Jako celek vidím Profesionály na tehdejší dobu za velmi zdařilý „projekt“, na který se rozhodně dá dívat i po tolika letech o jejich natočení…Dávám palec nahoru a krásných 69 %... (10.11.2019)

Profesionálové se nevyvarovali hromady drobných chyb v ději, ale na rozdíl od většiny současných hvězd drží profíci zbraň správně, koukají se při držení zbraně ve směru ústí hlavně, kryjí se učebnicově a dokonce i vstupy do budov mají slušně upravené právě pro dva lidi. Tady musím pominout to, že vstupovat do velkého domu ve dvou lidech se rovná sebevraždě. Akce, ironie, dva tvrďáci - koho by to nebavilo. (09.12.2008)