D.Moore

Na to, jak vážně se bere, není Blíženec nijak zvlášť sofistikovaná podívaná, a ačkoliv jsem si to tajně přál, třetí roh willsmithsovského filmového trojúhelníku Já, legenda + Já, robot + ? rozhodně nevznikl. Kromě podivného scénáře, který jako by si několikrát připravoval půdu pro překvapivý zvrat, ale nakonec to nechal být, byly podivné také triky. Nemám na mysli omlazeného Willa Smithe, který je fakt dokonalý (Co bude dál? Můžeme vyhlížet třeba nové grotesky Bustera Keatona?), nýbrž to ostatní - spousta záběrů totiž vypadá tak rušivě digitálně... Honička na motorkách je fajn, ale občas něco zatahá za oči (člověk si prostě musí říct, jaké by to bylo třeba s kaskadérským šílencem Tomem Cruisem, který by nepotřeboval digitální dvojníky a motocykly), souboje muže proti muži působí spíše jako souboje robota proti robotovi... A nějaké režijní nápady? Když si vzpomenu, jak originálně onehdy pojal Ang Lee komiksového Hulka (ano, toho mám vážně rád), musím říct: Žádná sláva.

"Když nemáš na lepší, normální život ti vystačí." Další krásný film od Woodyho Allena a bylo mi úplně jedno, kolik jiných krásných filmů od Woodyho Allena mi připomínal. Hodinu a půl jsem se těšil z té lehkosti a ze skvělých hereckých výkonů (obzvlášť škytající, čím dál omámenější a zároveň roztomilejší Elle Fanning je úžasná).

Steven Spielberg debutoval filmem Duel, Ridley Scott filmem The Duelists. A zatímco Spielbergův televizní snímek vypadá jako regulérní kinofilm, Scottův celovečerák místy působí spíše televizně... Ale co bych se v tom dál šťoural, oba ty filmy jsou super. Soupeři dávají především dost jasnou odpověď na otázku "Proč se vlastně válčí? Proč se lidi nemůžou dohodnout a nechat toho?", dávají ji s pomocí výborných výkonů obou hlavních hrdinů a spolehlivé režie, která vytvořila nejednu nezapomenutelnou scénu (každý souboj je jiný a jejich úpornost se neustále stupňuje).

Tak dobře, Aardmane, budu dělat, že Pračlověk nikdyp nevznikl, protože druhý Shaunův film je zase super. Fantastická groteska plná nejrůznějších odkazů a legrace pro všechny - děti se baví a dospělí se baví jako děti (ověřeno, žádná fráze), humor není ani zdaleka jen o tom, že někdo křičí nebo sebou mlátí o zem, a roztomilý mimozemšťan si vás vážně získá. Kdyby už se pracovalo na dalším filmu, byl bych nejšťastnější.

Je vlastně dobře, že předloha tohoto příběhu u nás ještě nevyšla, protože jsem ji nemohl/nemusel porovnávat s adaptací a mohl jsem se nechat "jen" překvapovat a bavit. A že tedy rozhodně bylo čím! Zpočátku si divák říká "Aha, takže nějaká variace na Kukuřičné děti?", ale je to velký omyl, protože z filmu se nakonec vyklube něco úplně jiného. Lepšího. Ještě než skončil, bylo mi jasné, že si ho budu muset brzy pustit znovu, a to se přece jenom tak často nestává. Je to další skvělý příspěvek do rodiny filmů podle Stephena Kinga (vlastně spíš podle Joe Hilla, protože jsem v příběhu viděl hlavně jeho rukopis) s rokem výroby 2019.

Je to komiks? Není to komiks? Je to jedno. Doufejte akorát, že s vámi bude v kině sedět co nejméně puberťáků nebo zastydlých puberťáků, kteří jdou na zábavný trikový spektákl, protože tohle není zábavný trikový spektákl, je to novodobý Taxikář. Velké sólo úžasného Joaquina Phoenixe, nejlepší role Roberta De Nira za poslední roky, silný příběh a jeho bezvadné podání. Drsný vtip s výbornou pointou.

Na co se dívá lépe než na film s Noomi Rapace? Na film se sedmi Noomi Rapace. A když je ten film originální, svižný, trikově úžasný, zábavný a překvapivý, nebudu se na něj zlobit kvůli pár momentům, při nichž jsem jen udiveně povytáhl obočí (typický příklad - spreje v mikrovlnce a to, jak stačí přesně minuta, aby explodovaly).

Co se týče kvality restaurovaných záběrů, trochu mě rozmlsal letošní dokument Apollo 11, ale neznamená to, že jsem si Ztracené záznamy neužil zrovna tak. Pravda, dokument je skrznaskrz klasický a mrzelo mě, že se do kin dostal s tradičně škodlivým českým dokumentárním dabingem (českým hlasům chybí emoce, málem nepoznáte, kdy hovoří vypravěč a kdy je slyšet dobová nahrávka, navíc překladové podivnosti typu "véípé tribuna"), ale zkrátka - ty záběry, o které šlo, mi všechno vynahradily. Kromě několika skvělých pohledů na Měsíc (a kromě záběrů nešťastné posádky Apolla 1 - oni to vážně snad mají všechno natočené!) se mi obzvlášť líbily scény pozemské přípravy astronautů - u sopky na Havaji, v poušti nebo v pralese. Film si z roku 1969 hezky odskakuje do minulosti a na rozdíl od zmíněného Apolla 11 počítá i s divákem, který toho o dobývání Měsíce příliš neví, ale chtěl by.

Zajímavá půlhodinová návštěva filmového Overlooku, která přesvědčí o tom, že Jacka Torrance opravdu nemohl hrát nikdo jiný než Jack Nicholson. Obzvlášť jeho rozcvička na scénu se sekerou a dveřmi (před níž se ještě Shelley Duvall s miloučkým "Bye" zavře do koupelny) je přímo neskutečná.

Úplný závěr mě sice nijak zvlášť neoslnil, ale to, co mu předcházelo, bylo super. Tajemný příběh, postupné odhalování záhady a toho, kdo v ní vlastně hraje jakou roli, skoky z přítomnosti do minulosti... Všechno velmi pěkně vymyšlené a přehledně podané._____P.S. Za vydání DVD by se ale měl Národní filmový archiv stydět, protože film měl sice vcelku velkou propagaci, nebyl levný, vznikl pro něj nový hudební doprovod (moje oblíbené Nekonečno)... A DVD je nakonec zfušované, jelikož zvuk se o pár vteřin pozdí za obrazem a je to poznat. Amatérština.