D.Moore

Fantazie, přál jsem si, aby ten dokument nikdy neskončil nebo aby trval alespoň 200 hodin - tak úžasné ty záběry jsou, tak úžasně se je podařilo poskládat k sobě. Vidět to jen v televizi a ne v kině, byl bych asi nadšený podobně, nicméně to mrazení, které jsem cítil při startu Saturnu V, by možná nebylo až takové. Možná.

Snad trochu moc dlouhé, ale jinak velmi, velmi, velmi dobré. Obsazení vévodí fantastický Jeff Bridges a supersympatická Cynthia Erivo, scénář je plný překvapení a díky té nepředvídatelnosti je i slušně napínavý (když se blížilo finále, říkal jsem si, že teď už se může stát ale opravdu cokoliv snad s výjimkou invaze mimozemšťanů), barevná kamera a různé režijní nápady ladí s písňovým soundtrackem a Giacchinovy instrumentálky dovedou patřičně zapůsobit. Doslova a do písmene jsem se zamiloval do scény se zpěvem a rozebíráním podlahy, nicméně není to zdaleka jediná skvělá scéna. Nespravedlivého srovnávání s Tarantinem vás ušetřím.

Stopařův průvodce po galaxii, Červený trpaslík, Futurama, Rick a Morty... A teď Final Space. Animovaný seriál (hlavně) pro dospělé nešetří slovy, vtipy ani třeba krví, je ukrutně ztřeštěný a nápaditý, ale zároveň má skvělý příběh a postavy, na nichž vám po pár dílech začne opravdu záležet a když se některé něco stane, je to fakt působivé a legrace jde stranou. Nejvíce se mi líbilo, jak se tvůrcům podařilo všechno vybalancovat - co má být vtipné, je vtipné, co má být epické, je epické (ne parodicky epické), co má být dojemné, je dojemné.____Druhá řada je bohužel o pořádný kus slabší.

Lepší, než jsem čekal, a ne tak zbytečné, jak jsem se bál. Hitchcockova atmosféra je samozřejmě někde úplně jinde, ale potěší nejednoznačnost hlavního, ehm, hrdiny, který alespoň v mém případě vzbuzoval střídavě lítost a strach, a u něhož jsem si docela dlouho nebyl jistý tím, co se doopravdy děje a co je jen v jeho hlavě. Krvavé finále bylo přímo monstrózní a závěrečná rána vše zpečetila. Mrzelo mě jen lajdácké chování policistů, na nichž si scénář nedal záležet ani zpola tak jako na Batesovi a spol. Hudba Jerryho Goldsmithe byla fajn - nic zapamatovatelného, ale stoprocentně účinná.

Patos nemůžu Rusům v případě tohoto příběhu vyčítat - natočili si ho velkolepě tak, jak si zasloužil, protože vesmírné prvenství Gagarinovi nikdo nesebral a v učebnicích skončil naprosto oprávněně. Kdyby jako první letěl Američan, Francouz, Brit nebo bůhvíkdo jiný, vypadalo by to podobně. Přes všechnu tu hřmící hudbu a heroické záběry je ale Gagarin naopak příjemně umírněný, dobře zahraný a působivý přesně v těch scénách, kdy má působivý být (start, let, přistání, prostřihy do minulosti, snad všechny scény Sergeje Koroljova). Samozřejmě to není žádná hlubinná sonda do kosmonautovy duše jako třeba První člověk a chyba by byla čekat i nějakou kontroverzi, protože o tom to být nemělo. Je to oslava, pokud můžu soudit docela věrně se držící skutečnosti a povedená. Ale kdyby mě něčím překvapila, byla by ještě lepší.

Super postavy i atmosféra a obrovsky, obrovsky, obrovsky - řekněme - spravedlivé finále. Ve výsledku je to nejspíš první Tarantinův film, který mě přiměl k zamyšlení a nefalšovaně dojal. Takřka nutně ale počítá s tím, že divák bude vědět alespoň něco o Sharon Tate a Mansonově gangu - jinak si nedovedu představit, že by na mě Tenkrát v Hollywoodu tak zapůsobilo. Opravdu hodně se těším, až to uvidím znovu a díky tomu, co už vím, se budu při některých těžko popsatelných scénách bavit.____P.S. Český název se tentokrát úplně nepovedl, ačkoliv se tedy přímo nabízel. "Bylo, nebylo..." by bylo výstižnější.

Průměr, a to ještě stěží. Od režiséra Tajemství smrti slečny Neznámé jsem čekal rozhodně více, obzvlášť když na něj dohlížel Guillermo del Toro. A začátek byl dost slibný - moje oblíbená Donovanova píseň Season of the Witch, neokoukaní a příjemně všední mladí hrdinové, nadsázka, výprava do strašidelného domu. Jenže pak se to zvrtlo. Jednotlivé duchařské historky jsou dost předvídatelné a chybí jim napětí či (snad s výjimkou té první) překvapení, lekačky jsou doslova na jedno brdo, scénář nemá logiku, ale dělá, že ji má, a hlavně... Hlavně se postavy střídavě chovají jako géniové (záhady řeší obratem, ihned vědí, že se mají podívat pod postel) a jako idioti. Působilo to na mě jako trochu výpravnější TV film, případně vzhledem ke konci jako pilotní díl seriálu. Nic moc.____P.S. České titulky se drží kvality filmu, když v jednu chvíli čteme "Blbci! Už je devět hodin!" místo správného "Blbci na devíti hodinách!" nebo když se o policejním náčelníkovi (chief) mluví jako o "šéfovi".

Zajímavý nápad a dobré provedení (Mathew McConaughey je velmi uvěřitelná troska, Anne Hathaway zase femme fatale jako ze žurnálu, Jason Clarke hraje záporáka jako Gene Hackman, kterému je i podobný), nicméně přijít s šokujícím odhalením někdy ve dvou třetinách filmu a do konce už ho netrumfnout a jen ukazovat věci, které se ve světle toho, co divák i hlavní postava už vědí, jeví jako dost bizarní a jen málo logické či snad napínavé... To mi nepřipadalo šťastné. Ale bylo to odvážné.

Jestli si myslíte, že v dokumentech BBC byly úžasné záběry (a o tom, že tam byly, není pochyb), počkejte na Our Planet. Dechberoucí seriál od začátku do konce, fascinující podívaná plná jedinečných scén, které mají díky perfektním záběrům, střihu a hudbě takový náboj, že trumfnou jakýkoliv velkofilm. Zároveň je to ale důrazné varování. Vždyť jak lépe ukázat, jaké kráse hrozí zánik, než oslavou té krásy? Budete žasnout, až uvidíte scény úspěšných i neúspěšných lovů nebo námluv, bude vás fascinovat, jak a s čím si dokáže příroda poradit, ohromí vás rozlehlost ledových, travnatých nebo pouštních plání... A pak se dozvíte, že v globálním měřítku nejsou až tak rozlehlé, že ta obrovská stáda a hejna jsou už také spíše výjimečná, že člověk je prostě debil, ale nedoplácí na to on, nýbrž jeho okolí. Přes tu pochmurnou náladu, která v každé epizodě musí nutně zavládnout, ale nakonec zaznívá i optimismus - naděje, že se můžeme začít chovat jinak, správně, a to nejlépe tak, že do toho nebudeme přírodě moc strkat nosy a ona se z toho, co jsme provedli, snad otřepe. Tenhle seriál by měl vidět každý.

"Ať to není zbytečné, ať to není zbytečné," říkal jsem si než film začal. Ale jakmile začal, už jsem na to nemyslel. Došlo mi, jak moc mi tenhle svět scházel, a postupem času se ukazovalo, že po uzavření Andyho příběhu v minulém dílu se tentokrát nejspíš uzavře Woodyho příběh a všechno to působilo přirozeně a logicky - žádné nastavování kaše, ale plnohodnotné pokračování / epilog. Na známé postavy se vsadilo stejně jako na nové a výsledek je fajn, emoce všeho druhu jsou přesně tak působivé, jak to Toy Story vždycky umělo, o úžasné animaci asi nemá smysl psát. Vyzdvihnout ovšem musím opět bombasticky dobrodružnou i melancholickou hudbu Randyho Newmana (těším se na český dabing, protože písně nazpíval Michal Prokop). Nebylo to zbytečné, bylo to krásné.____P.S. Zklamalo mě ale, že Pixar tentokrát vynechal předfilm. Proč?