senor

Pro mě nejlepší Formanův "český" film, a v mnohém lepší i než jeho nejlepší americké kusy. V tomto milém filmu jsou všechny jeho klasické finty. Mladí a neokoukaní herci Hana Brejchová a Vladimír Pucholt, neherci (první role největšího neherce Josefa Šebánka) a úžasné dialogy a situace ze života. A Menšíkův herecký dialog se dvěma neherci/záložáky je skvělý. Malý klenot.

#5 všech dob dle kritické obce. Jeden z nejlepších filmů všech dob. Neptejte se mě proč, ale já jsem to tak skoro také cítil. Ano je to pomalé, skoro někdy nuda (to je ale Bergman taky), ale příběh je nadčasový a pravdivý.

Nejlepší Allenův kousek. K dokonalosti dovedené dialogy o lidských vztazích a vůbec věcech vezdejších. Pro mě je to ale bohužel zatím pořád "jen Allen". Možná až budu trochu starší...

Zajímavé. Zvláštně poetické. Ruské. Že by nový Tarkovskij.

Nejlepší Scorsese. V tomhle filmu je patrně nejlépe vystižena atmosféra New Yorku. Lépe než Scorsese to nedokázali Friedkin, Schlesinger ani Allen. Všichni ti pasáci, děvky, teplouši, dealeři, feťáci a všechna ta špína co vylézá po nocích. Postava Travise Bicklea je jeden z nejlépe napsaných (a zahraných) charakterů vůbec, De Niro de facto nikdy nesleze z plátna. A závěrečný akt násilí je velmi realistický, bez nějaké glorifikace tak jak to dnes třeba předvádí Tarantino. A taky skvělá poslední práce Bernarda Hermana. A pamatujte, jednou přijde opravdový déšť.

Výživný příběh o výživné postavě dějin boxu. Navíc skvěle natočený a zahraný. Je dobře že s tím Scorsese nesekl. Pro mě ale nejlepším Martyho kouskem zůstává Taxikář.

Poněkud ukecaná francouzská novovlná věc.

Dalo by se to vzít jako zajímavé navázání na GoodFellas, jelikož to bylo docela podobné, ze stejného prostředí a taky doby. Depp je jako vždy velmi přesvědčivý, ale na Pacina nemá. Ten už má tu mafiánskou roli tak ohranou, že vlastně už hrát ani nemusí. Je zajímavé sledovat jakýsi jeho vývoj napříč jednotlivými charaktery jeho osobní mafiánské ságy. Není to nijak okázalý ani bombastický film, ale je žánrově přesný, poctivý a ukazuje že je stále co točit i v tak ohraném žánru jako je gangsterka. Jo a Michael Madsen je zvíře.

Američani to žerou už víc jak 60 let a k nám to dorazilo až teď. Očekávání tedy byla velká, a v podstatě byla splněna. Je fakt že někdy to působí už hodně vousatě a ty Bogartovy hlášky mě nepřipadaly až zas tak skvělé, ale je to prostě takové pěkně ucelené. Moc se mi líbily ty velký ksichty na plátně, kdy Bogart nebo Bergmanová zabírali víc jak půlku plátna (a že je ve Zlíně velké plátno). No prostě klasika.

Ne, ne a ne. A já sem se na to tak těšil. Nicméně velké očekávání vystřídalo velké zklamání. Z vašich recenzí jsem si myslel, že to bude něco jako ZVR, ale po korejsku, bez amerického patosu. Ale to sem ještě netušil co to je korejský patos. Všichni herci naprosto strašně přehrávají, chvílemi sem si to pletl s nějakou hongkongskou produkcí. Zápletka je docela jasná, i když tak chatrná že film neudrží pohromadě. Dva bratři jsou vrženi doprostřed válečného konfliktu (1950) a z toho staršího se jakoby mávnutím proutku stává válečná mašina vlastně jen proto, aby mohl osvobodit svého mladšího bratra. Ačkoliv se měli zprvu strašně rádi, vzniká mezi nimi rozpor, teda hlavně ten mladý je na toho staršího řádně nakrktnutý, protože si myslí že mu jde jen o metály. Bratr mu to sice tolikrát vysvětlí, až nám jde hlava kolem, ovšem scéna kdy to konečně pochopí i mladší bratr nepřináší konečně úlevu, ale naopak je asi vůbec nejhorší na celém filmu (tedy u mě vyloudila uchechtnutí a něco ve smyslu „No to snad už je moc“). Vojín Ryan se mi sice zas až tak moc nelíbil, ale pořád to byla velmi dobrá zábava, a ten americký patos někdy není na škodu. Tohle mě přišlo jako vykrádačka amerických starých válečných filmů. Úvodních patnáct minut Ryana je naprosto realistická válečná řežba, a ačkoliv to diváci ocenili, byli jistě rádi když konečně skončila. Poté se Spielberg věnoval již spíše dávkovaným a dobře odměřeným porcím napětí a emocí. Tady je to všechno splácané dohromady. Válečná řežba je tu několikrát a emoce jsou tu bohužel v dávkách těžko snesitelných. Sice jsou boje zachyceny velmi dobře, ale nemyslím si že by to bylo nějak velké umění, když se tvůrci mohli inspirovat právě v Ryanovi, takže nechávají diváka trochu netečným. Cákance krve na kameře byly docela chytrý nápad v Ryanovi, ale to se proboha nesmělo už nikde jinde objevit. To jako abychom si procítili válku na vlastní kůži, že máme jakoby na stínítku televizoru krev? – to je přece blušit. Jo a hudba vzácně korespondovala s celým filmem. Byla asi nejhorší co jsem za poslední roky ve filmu slyšel. Všichni ste mě dost naštvali, měl sem o vás lepší mínění.