Rhaegar

Nejčistčí cyberpunkový zážitek, který se dá mezi filmy najít. Jasně je tady hodně lepších scifi filmů co si nárokují tento subžánr. Ale ty se často dost liší od původní formy. Třeba Dickův Blade Runner se často řadí do cyberpunku, ale kniha byla napsána dříve než byl cyberpunk jako takový zformován. Film sice zafixoval vyzuální jazyk jaký se používá dodnes, ale jestli je Blade Runner opravdu cyberpunk je na diskuzi. A pak jsou tu Matrixy, Akiry, Gitsi, ale ty už v sobě nesou hodně prvků, které ho od původní formy odlišují. Johny Memonic nejlépe reprezentuje jak vypadala prvotní knižní vlna cyberpanku od autorů co se k němu skutečně hlásili. Není to dokonalý film a třeba už tak laciný vizuál zestárl špatně, ale film si jistě zaslouží místo mezi dobrými zástupci cyberpunku.

Objektivně je to spíše na dvě hvězdičky. Avšak jsem dlouho nezažil pocit, že se film tak strašně táhne a cítil jsem tikat každou vteřinu. Obsah by byl trochu natáhli i do nějaké povídkové antalogie. Bezmála dvě hodiny pro mě byli téměř neúnosné.

Vlastně ani nevím proč jsem to celé dokoukal. Animace je na polo-nezávislou produkci docela dobrá. Ani dabing a hudba nejsou špatné. Celé to padá na špatném scénáři. Příběh děravý jako ementál vede od nikud nikam. A svět nedává smysl ani na povrchu a přemýšlet dál zanechá jen horší pachuť.

Jedná se o první díl webseriálu, který má v době psaní komentáře 7 dílů. A je to velmi dobře nainomováno se zajímavým příběhem. Youtube

Tohle je důvod proč se český film dlouhé roky nikam neposouval. Vytáhne se příběh z naší historie a ten se velmi unyle zfilmuje. Ale diskuze pak nikdy není o filmu jako takovém. Jde o to jestli lidé souhlasí s historickou událostí. O tom se vede diskuze. Byli Mašínové hrdinové nebo padouši v rámci historie? To je mi upřímně putna. Měli bychom se bavit o tom jestli je to dobrý film. O tom však nikdo nemluví. Akademici a novináři chválí popularizaci reálie a to je vše. Nikdy nemáme rozhovor o filmu a to škodí jakémukoliv vývoji filmografie v našich končinách. Jen se stačí podívat zde. Většina lidé co si myslí, že Mašínové byli hrdinové hodnotí 3-5 hvězd, ti co si myslí, že vrazi hodnotí 0-2 a kvalita filmu je pro ně jen něco zanedbatelného.

V základu máme tuctový příběh o dospívání na zapadákově, kterých se v Japonsku animuje tak 15 ročně. A mohl to být další zaměnitelný přídavek do této kategorie. Avšak dopadlo to hůře. Autorka zřejmě chtěla něco sdělit a tvořit "umění. Proto se s postavami nepracuje jako s charaktery, ale jen jako s figurami, které jen o něčem káží. Deklamují o všem možném (politice, klimatu, smyslu života, společnosti...) s naprostou vážností, přesto žádná myšlenka nevykročí z vod banality. Ani magický realismus podle mě není funkční složka jen lepidlo, které násilně drží hloupé repliky v celku. Tedy jako romantika pro hospodyňky k žehlení to nefunguje. Zamyslet se nad tím také nedá protože i pohádky pro děti často disponují složitějšími názory jen si nehrají na přelomovou filosofii.

Všechno špatně. Náhodné momenty z historie a popis děje náhodných filmů. A to jak jsou scény poskládány za sebe tvoří přinejlepším zavádějící informace. Autor podle mě nemá nejmenší ponětí o vývoji kinematografie, historie obecně ani žánru scifi. Pusťte si náhodné youtubové video o Matrixu nebo cyberpunku (kam tento film patří) a dostanete kvalitnější informace. I umělá inteligence by to zvládla lépe.

Není to úplně špatné. Přestože 3D animace, která v té době vypadala vcelku dobře, tak dobře nezestárla. Avšak to neberu jako problém i v dnešní době se dá najít horší CGI. To co mě vytrhávalo ze zážitku bylo neustálé deklamovaní citátů umělecké (kánonické) literatury. Oshii si asi potřeboval dokázat, že když už tu literaturu vystudoval na VŠ, tak to aspoň jednou v životě zužitkuje. Při každém citátu jsem se chytal za hlavu. Rád bych si s režisérem podebatoval na kolik jsou citáty reprezentací jejich autorů, a na kolik jen režisérova aplikace vytržená z kontextu. V naprosté většině případů jsem dost přesvědčen o tom druhém. Navíc to nemá žádnou oporu v předchozím filmu. Když už postavy filosofovali vycházelo to z jejich minulosti a životních postojů. A inspirace reálnými myšlenkami byli schovány až v druhém plánu. Iluze toho, že by tak postavy mohli mluvit nebyla nikdy narušena. Nemohl jsem se zbavit komické představy, že protagonisté byli posláni místo na výcvik s novou armádní technikou posláni na dva semestry na filosofickou fakultu, protože co potřebuje rozvědka více než agenty co si umí ukrátit čas citováním bible z paměti?

Děsivé asi jako fronta v Kauflandu. Takže moc ne. Ale zato neskutečně otravné.

Úděsná kamera a střih dokázali totálně pohřbít všechny náznaky dobrých věcí, které by se s trochou šikovnosti dalY zdůraznit. Pak by z toho mohlo jakž takž béčko. Ono akce má třeba soustu dobrých nápadů a Cena s Jackiem hrají blbého a blbějšího což by bavilo kdybychom na jejich setkání nemuseli čekat půl filmu.