somnar

Vilhelma s Issovou na sebe nasupeně civí a agresivně mlčí, aby pak experimentovaly s vlasy. Jo, bavil jsem se.

Není to tak hrozné, jako by to mohlo být, jen to oproti originálu potřebuje jasně vyřčenou katarzi, ponaučení, uzavření - stejně jako to v různých situacích požaduje postava Julie Louis-Dreyfus, která si například na lavinu jde stěžovat horské službě. Bohužel to taky až moc spoléhá na humor z ranku "Američané na výletě v Evropě", ale nemůžu říct, že bych se tím cítil být nějak nepříjemně zavalen.

Ideální půlnoční film, v němž do sebe zarůstá Annihilation, Věc i Čarodějnice. Cage je super, jen to nemá moc jistou režii, takže to bod G spíše poutavě hledá, než skutečně nachází.

Perkins dokáže skrze geometrické kompozice, okultní symboliku a nepříjemné zvukové plochy navodit zlověstnou atmosféru pro tři herce, kteří jsou nejlepší, když chrochtají a do toho konzumují houbičky. Jakmile se ale začne všechno dovysvětlovat návodným voiceoverem, je zle. Ta nádherná chata v lesích najednou nemá moc místností k prozkoumání, což se projeví i v ošizeném finále. Eggersova Čarodějnice je úplně jinde.

Fascinující K.O. schematickým životopisným dramatům i upachtěně nostalgickým ohlížením, které je stejnou měrou záludné jako přístupné. Protože je jedno, v jaké době žijeme, stejně si jen dokola všichni bušíme na dveře. 100 %

Ten brutální a ponurý boj o kriminální nadvládu je už trochu generický, a to jak na mexické, tak italské straně, a ta americká sourozenecká dvojice to úplně nevytrhne, i když sebou DeHann škube fest. Nasnímané je ale tohle globální drogové panoráma podmanivě.

Není to úplně Lady Bird, přesto v kategorii coming-of-age líže první ligu. Samozřejmě hlavně díky Davidsonovi, jehož týpek zastydlý v zašlé středoškolské slávě místy připomene takovou mužskou verzi Charlize Theron v Young Adult, která vůbec nedokáže empaticky přečíst situaci. Je to vtipné i dojemné, mnohem víc než jakýkoliv "Chalamet shit".

Je to přesně takové, jaké si myslíte, že to bude, když si přečtete synopsi. Story degradovaná do opakujících se mechanismů morálních otázníků, které deklamují postavy zužené do karikatur, aby se z toho pak vybarvil obrázek celé společnosti. Není to málo?

V hávu heist movie by to očividně chtělo být velkou výpovědí o Americe, v níž už staré elity nemohou nic nabídnout, tak se jen zuby nehty drží dosažených pozic nebo si nárokují životy jiných... což se tomu filmu skoro podařilo! Jen by to chtělo všechny ty motivy lépe sevřít, možná za použití méně herců.

Ti dva hrdinové pixarovskou magii nikdy úplně nenajdou, i když chodící torzo se místy v hravosti přibližuje třeba nedávnému I Lost My Body. Zbytek je taková dětská verze Záhady Silver Lake, což je pro mě vlastně dostatečné zaříkávadlo.