HoneyBunny

Předně - Rogue One má tři věci, které ho v něčem povyšují nad ostatní Star Wars filmy. Za prvé - má nejlepšího robota K-2SO, který po přeprogramovaný očividně trpí Aspergerem, protože říká přesně, co si myslí, a je to úžasně vtipné (a dokonce chytře vtipné!). Za druhé - určité elementy příběhu nádherně doplňují a vylepšují původní trilogii. Za třetí - závěrečná akční/bitevní sekvence je dokonalá. Má vše - emoce, napětí, drsnost, skvělé efekty... chvílemi jsem měla chuť vítězně na hrdiny zamávat pěstí. Líbili se mi všechny postavy týmu Rogue One - pár badass asiatských bojovníků, zběhnuvší pilot impéria, charismatický (a morálně na hraně) špeh Cassian v podání Diega Luny, zmíněný hláškující robot i naše hrdinka Jyn Erso, které Felicity Jones dokázala vdechnout drsnost někoho, kdo měl hodně těžký život, a zároveň zranitelnost. Líbil se mi vztah Jyn a Cassiana (nechci spoilerovat, ale je velmi lidský a ukazuje, co všechno museli Rebelové obětovat pro lepší zítřky). A na konci filmu jsem měla i tu slzu v oku. Tím neříkám, že jde o dokonalý film. Chvílemi je znát, že se dost přetáčelo (odnesli to hlavně Saw Guerrera a velitel Krennic, u kterých mám podezření, že původně měli větší a důležitější role). Na začátku film příliš skáče z jedné lokace do druhé a je to matoucí. A první třetina filmu se lehce vleče. Ale ta poslední třetina Rogue One vám to vynahradí. Tady vidíte ryzí kouzlo filmařiny. 85 %

Solidní pokračování dnes už kultovního prvního dílu, ale po jedenáctiletém čekání bych čekala o něco víc než opakování už viděné formule "Petronel a Uriáš něco zmatlají --) Bartoška je pošle na zem s úkolem --) čert s andělem se něčemu hlubokému přiučí". Jen místo zasněženého šumavského hradu někdy v sedmnáctém století se přesuneme do (krásných) exteriérů Českého Krumlova století devatenáctého. Jako minule je tu lepší ta pozemská část - Petronel s Uriášem si na svatého Mikuláše hrají na přestrojeného anděla s čertem. Tahle část je chvílemi okouzlující. Jenže ani krása Vicy Kerekes a talent mladé Anny Čtvrtníčkové nemají na příběh polepšeného hraběte a čisté lásky jeho Dorotky. Máte tu sice nečekanou podzápletku, kdy se anděl s čertem pokoušejí získat (nejen) srdce švadlenky Kerekesové, ale nevím nevím, jestli je to materiál úplně vhodný do pohádky primárně pro děti. Nebeská část je o prvoplánových vtípcích a cameích "celebrit" (Lucie Bílá a Michal Horáček??? Vážně???), které přehrávají. Jemné zklamání, ale i tak Anděl Páně 2 nepovažuji za špatný film. Trojku si ale duo Strach-Epstein může odpustit.

Promarněný potenciál. Předně poznamenávám, že jsem kdysi viděla animák Batman: Assault on Arkham, což je vlastně taky Suicide Squad, ale udělaná dobře. Myšleno, že má hlavu a patu a funguje jako samostatný příběh. Letošní Suicide Squad je nevyvážený, nedomyšlený, zkrátka působí jako nedotažený polotovar. Willu Smithovi coby Deadshotovi ani na chvíli neuvěříte, že je padouch. Captain Boomerang je sice docela cool, ale jeho schopnosti jsou absolutně nedostačující. Cara Delevigne coby hlavní záporačka přehrává. A Harley Quinn se většinu času pokouší o otravné rádoby hustohlášky a špulí u toho pusou, prsí se a vrtí zadkem. O zbytku party je škoda mluvit. Nuda šeď. Občas vidíte jiskru potenciálu (smutný pohled Harley naznačující, že není tak šáhlá, jak se dělá; backstory El Diabla apod.), ale matný - a místy smysl nedávající - celek to nezachrání. A ne, Jared Leto není Joker. Jeho postava je emo týpek s divným smíchem a problémem se vázat. Škoda. Pokud se vám ale líbí nápad týmu padouchů, kteří jsou nucení konat dobro, pak se podívejte na výše zmíněný animák.

Jeden z nejlepších seriálů, které jsem viděla za poslední dobu. Zkrátka si mě zaháčkoval, hlavně díky přístupu tvůrců, kteří dokážou kompetentně vyprávět komplikovaný příběh míchající romantiku, novinářský thriller a akci. Hrdinové jsou sympatičtí, chápete jejich motivace a fandíte jim. Romantická linka je citlivě a pomalu rozpracovaná a ústřední dvojice má výbornou chemii. A navíc Chang-wook Ji je krásný chlap, který zvládá emoční scény i akci. A propos - akce. Na televizní seriál je skvělá, ať už se jedná o parkour, ruční souboje nebo automobilové honičky. A linka s politickým/novinářským thrillerem je taky dostatečně zajímavá a zamotaná, aby udržela pozornost. Velká spokojenost a jednoznačné doporučení.

Nádherná animace, pár vtipných scén, Dory coby neskutečně roztomilá malá rybička... a to je tak vše. Disney/Pixar chtěl vyrejžovat nějaké prachy a vzpomněl si na obrovský úspěch Hledá se Nemo. Jenže Dory vlastně jen opakuje Nemův recept (rodinné drama, originální prostředí, perfektní animace, citečky), ale v horší podobě. Ano, tenhle film je kvalitní a diváka bez problémů pobaví (i když Dory mi často přišla dost otravná), ale hlavně díky novým postávám (chobotnice Hank, dementní kachna...) uteče cobydup. Ale od Pixaru holt čekám něco víc než jen ucházející animák. Zootopie si bez problémů udržela titul nejlepšího animovéno filmu tohoto roku.

Pro mě tenhle film úplně nefunguje a rozhodně se nezařadí mezi klasiky, mezi které první Bridget rozhodně patří. Zkrátka nemá to kouzlo a švih. Bridget a její motivace nejsou chvílemi úplně zřejmé a ona se stejně jako v druhém díle jeví jako čůza. A všechny scény z televizního studia jsem na hraně trapnosti (ta moderátorka i Bridget coby producentka by už dávno letěli pro lajdáctví a nedostatek profesionality). Patrick Dempsey je sice sympaťák, ale všichni víme, že proti sucharovi Darcymu neměl šanci a já - stejně jako u Bridget - jsem často absolutně nevěřila tomu, jak se chová. Párkrát se určitě zasmějete (nejlepší je gynekoložka Emmy Thompson!), ale nemůžu si pomoct - na tenhle film se čekalo moc dlouho, až už je coby pokračování zbytečný.

(*Lehké spoilery*) Začnu od originální názvu filmu - Flipped, neboli něco jako otočený/převrácený. To se týká jak formátu filmu (ve vyprávění se střídá Julie i Bryce a děj vidíme nejdřív z perspektivy jednoho, pak druhého), tak děje. Co si budeme povídat, Julie je skvělá mladá dáma - je inteligentní, odvážná, má dobré srdce a sny. A hned na začátku se bláznivě zakouká do snových očí blonďáka Bryce. Bryce je sice fešák, z dobře situované rodiny a oblíbený, ale je to taky zbabělec, co jde s davem. A hned na začátku se snaží nechtěné pozornosti od Julie vyhnout. Film postupně jejich role převrátí: Julie si uvědomí, že její zamilovanost byla spíše povrchní ("když on má tak nádherné oči") a její lásku si zaslouží někdo lepší než Bryce. A Bryce sám si uvědomí, jak skvělá Julie je a že mu na ní opravdu záleží. A budiž filmu dáno k dobru, že je to Bryce, kdo musí osobnostně "vyrůst" - postavit se svému okolí a uvědomit si, co cítí - k tomu, aby s Julií mohl být. Film tohle všechno vypráví zábavně, citlivě a překvapivě lidsky (některé momenty jsou opravdu dojemné). Poctivě odvedená práce od Roba Reinera, který nám dal takové kultovky jako Princezna nevěsta nebo Když Harry potkal Sally. Tenhle film se vedle nich rozhodně neztratí.

Dospělé, kouzelné (ta zvířata jsou dokonalá), chvílemi temné a chvílemi rozkošně hravé. Fantastická zvířata bez problémů zapadají do "potterovského" universa a rozšiřují ho velice zajímavým směrem. Líbilo se mi, že hrdiny jsou dospělí kouzelníci, kteří už mohou ukázat celou škálu svých schopností. Líbil se mi i sociální komentář (schválně popřemýšlejte, co má "obskurus" reprezentovat). Film dokonce funguje i po emocionální stránce, i když - popravdě - by si zasloužil lépe prozkoumat své hrdiny - ti jsou sice sympatičtí, ale rozhodně ne mnohovrstevnatí. Což neznamená, že by se herci nesnažili. Redmayne je roztomilý popleta, Dan Fogler je sympatický mudla, Farrell je sexy kouzelnický "detektiv" a Ezra Miller je srdceryvný. Co se úplně nepovedlo, to je určité odhalení v závěru filmu, na které snímek diváky dostatečně nepřipraví, takže onen twist nemá pořádný dopad. A taky si nemyslím, že by Yeates byl nějak extra talentovaný režisér - je to výborný technik a rutinér, ale nic jedinečného a kultovního nikdy nenatočil. Ani tenhle film to nezmění. 80 %

Zajímavě nakousnutá témata a celkový feeling filmu, ale nemůžu si pomoct - tvůrci se zkrátka nechali unést postavou Adaline a udělali z ní něco jako bohyni. Je sexy, krásná, chytrá, laskavá a bůhvíco ještě. Kromě toho, že se vyhýbá závazkům, u ní vlastně nenajdete vadu, nevidíte bolest a únavu, která by se správně měla vázat s tak dlouhým životem. Adaline se nikdy nezastaví a sentimentálně nevypráví o tom, jak to bylo dřív - což je něco, co staří lidé dělají. Možná přestala stárnout fyzicky, ale psychicky by stárla určitě. Film nás tak připravuje o hloubku, kterou by mohl být - mohl být o tom, jak Adaline znovu nalézá důvod dál žít. Osobně jsem nevěřila romanci mezi Adaline a Ellisem - pokud je Adaline opravdu tak skvělá, Ellis by toho musel předvést mnohem víc, aby ji získal. Byl taky velký potenciál říct něco o životě, ale tvůrci se matlají v té levné romanci a melodramatu, takže nakonec film působí izolovaně a male. 60 %

Ohoho! O hodně hlubší, než se na začátku zdálo. Nejdřív to vypadá na stalking, ale jak se postupně odhaluje pravda a motivace postav, začíná to být víc a víc zajímavé. Film adresuje pravdu, kterou si často lidé nechtějí přiznat - podstata a charakter lidí se nemění. Můžou získat zkušenosti a odstup, ale kdo byl parchant, tak parchantem i zůstane. (Spoiler) Vemte si Simona - v mládí to byl hajzl, co šikanoval a zničil pomluvou život spolužákovi, protože ten spolužák byl "divnej". Film vám vysvětlí Simonovy (velmi lidské) motivace i to, jak si sám omlouvá to, co provedl. Nemění to nic na tom, že Simon je parchant. A parchant je i Gordy, ale mě ho bylo líto - a zároveň jsem ho chápala. Když někdo váš život zničí do takové míry, nemůžete se nad to povznést. Závěr byl sice trochu přehnaný, ale líbilo se mi, že Gord se Simonovi pomstil psychologicky a promyšleně. Thriller nemusí zkrátka mít krev a lekačky (ačkoli tu jsou), aby byl efektní. Tenhle film rozhodně doporučuju. 90 %